Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
V textu se vyskytuje víceslovné pojmenování (zákoník práce), k němuž se vztahuje poznámka pod čarou. Od korektora jsem slyšela, že index odkazující k poznámce pod čarou by měl být umístěn za podstatným jménem (zákoník), tedy mezi jednotlivými výrazy víceslovného pojmenování, nikoli až za posledním slovem tohoto pojmenování (práce).
Klíčové slovo:
odkaz; index
Odpověď:
Umístění odkazu by mělo odpovídat tomu, k čemu se vztahuje. Jestliže se odkaz vztahuje k víceslovnému pojmenování, měl by se nacházet až za posledním slovem tohoto pojmenování, nikoli mezi jednotlivými slovy.
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou
Dotaz:
Psaní tečky po číslici
Konkrétní dotaz:
Pokud chci ve spojení „mezi jedenáctou a sedmnáctou hodinou“ vyjádřit čísla jedenáctá a sedmnáctá číslicí, bude se za nimi psát tečka?
Klíčové slovo:
řadová číslovka
Odpověď:
Obě číslovky jsou řadové, tečka za nimi proto stát musí. Uvedené spojení bude zapsáno takto: mezi 11. a 17. hodinou.
Poslední užití:
15.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – sekce 5 Psaní číslic a číslovek
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Možná byste se měli kriticky zaměřit na jazyk médií, jak s češtinou zacházejí. Chtělo by některá postavit na pranýř.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na úroveň současných překladů
Konkrétní dotaz:
Úroveň současných překladů je velmi špatná, ale asi s tím nemůžete nic dělat.
Klíčové slovo:
překlad
Odpověď:
Proti nedostatečné kvalitě některých překladů nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch kultivovaného jazykového projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Příručky a další zdroje ve vztahu k činnostem ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Připravuje se slovník neologismů?
Klíčové slovo:
neologismus
Odpověď:
Co je nám známo, aktuálně je v oddělení současné lexikologie a lexikografie připravován slovník, který bude zaměřen na vrstvu nové slovní zásoby. Neologismy jsou rovněž zpracovávány i z hlediska jednotlivých tematických oblastí (například potraviny, odívání ap.), výsledky výzkumu jsou pak publikovány v odborných časopisech a monografiích.
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Stává se, že si tazatelé jazykové poradny nepřejí být nahráváni?
Klíčové slovo:
nahrávání
Odpověď:
Nevedeme statistiku, kolik uživatelů nahrávání odmítne, danou skutečnost nelze ani zpětně ověřit. Je však jisté, že volající občas tuto možnost využijí.
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Slovníky by byly mnohem užitečnější, kdyby popisovaly významový rozdíl mezi jednotlivými výrazy.
Klíčové slovo:
příklady užití
Odpověď:
Tradiční součástí výkladových slovníků je tzv. část exemplifikační, která postihuje nejen gramatické významy daného výrazu, ale ukazuje i na oblast užití. Při porovnávání významů jednotlivých slov je proto vhodné přihlížet i k uvedeným slovníkovým příkladům užití.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu technicko-taktický základ volejbalu se spojovníkem. Je to tak?
Klíčové slovo:
technicko-taktický
Odpověď:
Zápis je v pořádku. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď dohromady, nebo se spojovníkem.
V uvedeném případě jde jistě o technický a taktický základ, tedy o dvě složky na stejné úrovni. Ve složeném přídavném jménu používáme pro oddělení obou složek spojovník: technicko-taktický základ volejbalu.
Je velice málo pravděpodobné, až vyloučené, že by základ tvořilo slovní spojení technická taktika (adjektivum odvozené z podřadného spojení bychom psali dohromady: technickotaktický).
Zvažované varianty:
technicko-taktický
Poslední užití:
10.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, jestli se píše dohromady, nebo zvlášť: znovunašití šlachy. Psala bych to dohromady.
Klíčové slovo:
znovunašití
Odpověď:
Slovo znovunašití je velice málo frekventované, ale pokud ho chcete napsat, pak dohromady. Komponent znovu tvoří první část složeného slova, píšeme dohromady znovunašití, obdobně jako např. znovunařízení, znovunastudování, znovunavázání.
Poslední užití:
10.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda mám do informačního textu napsat spojení „zpravodaj města Řevnic“, nebo „zpravodaj města Řevnice“. Co je správně? Zdá se mi, že druhá varianta může mylně svádět k závěru, že se naše město jmenuje „ta Řevnice“, a nikoli „ty Řevnice“.
Klíčové slovo:
zpravodaj města Řevnic(e)
Odpověď:
Z jazykového hlediska je správně obojí. V druhém případě vlastní jméno zůstává v tzv. nominativu jmenovacím, což je prostředek, který zvlášť oceníme např. u cizích jmen, která mohou mít problematické skloňování. Užít jej však můžeme bez obav i v případě jmen domácích; jde však o prostředek novější a v některých případech je vhodné přihlédnout i k zažité tradici: např. obvykle říkáme Magistrát hlavního města Prahy, nikoli Magistrát hlavního města Praha (byť je i tento způsob z jazykového hlediska v pořádku – oba způsoby jsou v současné době rovnocenné). Ve vašem případě jistě může hrát roli i to, co sám zmiňujete, tedy že při užití nominativu jmenovacího nelze jednoznačně určit gramatické číslo jména obce. Jste-li si vědom, že toto v praxi činí potíže, snadno se jim vyhnete zvolením prvního způsobu, v rámci nějž skloňujeme celé spojení: „zpravodaj města Řevnic“.
Zvažované varianty:
zpravodaj města Řevnic
zpravodaj města Řevnice
Poslední užití:
2.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.