Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Vypadá to, že se na něj dívá pořád nedůvěřivě," odpovídám a přitom v duchu přemýšlím... jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktní. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Odpovídám a přitom (= zároveň) v duchu přemýšlím, tak Odpovídám a při tom (odpovídání) v duchu přemýšlím. Užití spřežky považujeme v tomto případě za vhodnější, ale volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Kňučel a přitom se snažil dostat ven“ jsem užila spřežku přirom, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to v této větě nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Kňučel a přitom (= zároveň) se snažil dostat ven, tak Kňučel a při tom (kňučení) se snažil dostat ven. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Švitořil jako vrabec na střeše a přitom ji poplácával po hřbetě“ jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Švitořil jako vrabec na střeše a přitom (= zároveň) ji poplácával po hřbetě, tak Švitořil jako vrabec na střeše a při tom (švitoření) ji poplácával po hřbetě. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé ze Slovácka mluví nářečím i mimo soukromou sféru, třeba v médiích.
Klíčové slovo:
dialekt
Odpověď:
Užívání nářečních prostředků nemusí být vnímáno jako prohřešek, zvláště pokud jsou užívány pro zdůraznění regionálnosti. Existuje mnoho okolností, které v tomto případě hrají roli. Vždy je však třeba zvážit, kdo je adresátem určitého sdělení, a s ohledem na něj se například vyhnout nářečním prvkům, které by mohly zastřít sdělovaný obsah, popřípadě mu méně známé regionální výrazy souběžně vysvětlit.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi slovy měřický a měřičský?
Klíčové slovo:
měřický, měřičský
Odpověď:
Přídavné jméno měřičský je utvořeno od podstatného jména měřič, zatímco přídavné jméno měřický je utvořeno (přímo) od slovesa měřit. Při jejich užití záleží na kontextu, resp. slovu, s nímž se pojí. Např. ve spojení s podstatnými jmény skupina, úředník či značka je namístě přídavné jméno měřičský – jde o skupinu měřičů, uředníka měřiče či značku, kterou udělal měřič; ve spojení s podstatnými jmény přístroje, pomůcky či technika je namístě užít přídavné jméno měřický – jde primárně o přístroje, pomůcky a techniku k měření.
Zvažované varianty:
měřický
měřičský
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla měřičský a měřický
Dotaz:
Rozdělovník
Konkrétní dotaz:
Pokud posílám jedné instituci veřejné státní správy dopis a chci jej dát na vědomí i dalším institucím, uvádí se tento údaj až na konec dopisu, tj. za podpisem? A jak by takový údaj měl vypadat?
Klíčové slovo:
na vědomí
Odpověď:
Tomuto upozornění, že kopie dopisu byla zaslána na vědomí někomu jinému, říkáme rozdělovník. V případě, že dopis neobsahuje přílohy, umisťuje se rozdělovník od levého okraje pod podpis a mezi podpisem a tímto údajem se vynechává mezera o výšce nejméně jednoho řádku. Nadpis „Rozdělovník“, „Na vědomí“ či „Kopie“ se vyznačuje změnou řezu písma (zpravidla tučně) a nepíše se za ním žádné interpunkční znaménko. Bezprostředně pod ním na dalších řádcích následuje výčet jednotlivých adresátů. Jestliže dopis přílohy obsahuje, uvádí se rozdělovník až za údaj o přílohách, a to po vynechání mezery o výšce nejméně jednoho řádku, přičemž upozornění na přílohy a rozdělovník by měly být sjednoceny, co se týče grafické úpravy.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.14 Rozdělovník (s. 52)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Mám pravdu, když si myslím, že by v následující větě měla být ve všech tvarech přísudků tvrdá y? „V zákulisí už se lepily vousy, česaly vlasy, opakovaly texty...“
Klíčové slovo:
vlasy; vousy; texty
Odpověď:
Ano, ve všech třech případech je podmětem jméno rodu mužského neživotného v množném čísle (vousy, vlasy, texty), proto je náležitý tvar všech tří přísudků s tvrdým y.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím potvrdit, zda je v následující větě náležitý tvar přísudku s tvrdým y? „Šaty, obleky, psaníčka, kravaty dokazovaly...“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ano, v uvedené větě je několikanásobný podmět, který se skládá ze jmen rodu mužského neživotného (šaty, obleky), jména rodu ženského (kravaty) a středního (psaníčka). Podmět neobsahuje jméno rodu mužského životného, proto je namístě napsat tvar „dokazovaly“ s tvrdým y.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že intelektuálové, třeba pražští herci, nemluví spisovně.
Klíčové slovo:
mluvený projev
Odpověď:
Je pravda, že veřejně známé osobnosti mohou na další uživatele češtiny působit jako „mluvní vzory“. Pro kultivovaný řečový projev je žádoucí, aby byly užívané jazykové prostředky vzhledem k určitému účelu (funkci) sdělování přiměřené. Je tedy vhodné rozlišovat, zda jde o projev formální, či neformální, mluvený, či písemný, a v tomto ohledu jej formulovat.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že někteří mluvčí říkají „bylo tam spoustu lidí“.
Klíčové slovo:
spoustu, spousta
Odpověď:
Výraz „spousta“ existuje ve spisovné češtině jako příslovce i jako podstatné jméno rodu ženského, které má ve 4. pádě jednotného čísla podobu „spoustu“ (viz např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Internetová jazyková příručka). Proti tomuto užití tedy nelze nic namítat.
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.