Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem skupinová číslovka?
Klíčové slovo:
číslovky základní
Odpověď:
Ano, jako číslovky skupinové bývají někdy též označované plurálové tvary číslovek sta, tisíce, miliony a substantiva derivovaná z číslovek desítky, stovky, tisícovky, protože pojmenovávají skupinu složenou z příslušného počtu členů. Viz Nový encyklopedický slovník češtiny, heslo Základní číslovka (https://www.czechency.org/slovnik/Z%C3%81KLADN%C3%8D%20%C4%8C%C3%8DSLOVKA).
Poslední užití:
26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání hovorových výrazů (například náklaďák) v relacích České televize.
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Hovorové výrazy jsou hodnoceny jako spisovné, zároveň však jsou typické pro mluvenou češtinu, a proto jsou vhodnější pro méně oficiální, mluvené projevy. Moderátoři některých médií hovorové tvary užívají záměrně, aby podpořili přirozenější, mluvené češtině bližší styl pořadů.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Mohu někde prohlížet slovníková hesla z první poloviny 20. století?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Příruční slovník, který vycházel v letech 1935–1957, je dostupný na: https://psjc.ujc.cas.cz/, přístupný je rovněž přes sekci Elektronické slovníky a zdroje na webových stránkách Ústavu pro jazyk český.
Poslední užití:
3.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu informace o místních jménech, například o názvu vesnice?
Klíčové slovo:
onomastika
Odpověď:
Poučení o místních jménech najdete buď publikaci Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat, nebo můžete zkusit dané jméno vyhledat v Internetové jazykové příručce.
Poslední užití:
10.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Právní/administrativní závaznost textu
Konkrétní dotaz:
Chci si nechat zapsat do obchodního rejstříku firmu s názvem cimrmanové (s počátečním malým písmenem). Bude takové jméno dostatečně odlišné od jména Cimrman, a nebudu tedy porušovat autorský zákon a s ním spojená nařízení?
Klíčové slovo:
obchodní rejstřík
Odpověď:
Bohužel neznáme podmínky pro zápis jména firmy do obchodního rejstříku. Rovněž nemáme právní vzdělání a povědomí o aplikaci autorského zákona v praxi. Doporučujeme vám daný problém konzultovat s právníky.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v češtině píše Tokio s měkkým „i“ po tvrdé souhlásce (a nikoli Tokyo jako v ostatních jazycích). Z jakého důvodu neužíváme původní a správný název daného města, v němž se letos odehrávají olympijské hry?
Klíčové slovo:
Tokio
Odpověď:
V českém prostředí je užití názvu Tokio naprosto v pořádku. Tuto tradiční českou podobu daného zeměpisného jména je možné ověřit např. v Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó, což je vlastně přesná transkripce příslušných japonských znaků do češtiny).
Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat s více typy přepisu.
Kromě vžité české podoby (tzv. standardizovaného exonyma) Tokio můžeme japonské znaky 東京 označující metropolitní oblast, v níž právě probíhají olympijské hry, vídat v přepisu Tokyo (zjednodušená Hepburnova čili anglická transkripce, která je značně rozšířena, ale nezaznamenává délku samohlásek) či Tōkyō (revidovaná Hepburnova transkripce, která je v současnosti mezinárodním standardem). Je však třeba zdůraznit, že Hepburnovu transkripci nelze pro běžné užití v češtině doporučit.
Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“
Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).
Zvažované varianty:
Tokio
Tokyo
Poslední užití:
13.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit se shodou vztažného zájmena? Je správně „řešení a služeb, které implementujeme“, nebo „řešení a služeb, která implementujeme“? Vztažné zájmeno odkazuje k oběma podstatným jménům.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedené větě odkazuje k několikanásobnému větnému členu, který se skládá ze jména rodu středního (řešení) a jména rodu ženského (služby). Náležitým tvarem je proto „které“.
Poslední užití:
10.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3 – Několikanásobný podmět se skládá ze jmen v různém čísle
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na vazbu podstatného jména stížnost. Kolega mi tvrdí, že např. spojení „stížnost proti postupu správního orgánu“ není spisovné a správná je pouze vazba „stížnost na postup správního orgánu“. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Slovník Slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „stížnost“ vazbu se spojkami „na“, „proti“ a „vůči“. Jediný rozdíl je v tom, že v prvním případě je uvedeno „stížnost na někoho“ i „na něco“, zatímco u dalších dvou spojek pouze „stížnost proti/vůči něčemu“ (nikoli „proti/vůči někomu“). V uvedeném případě je ovšem rozhodně přijatelná jak varianta „stížnost proti postupu“, tak „stížnost na postup“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit se shodou v následujícím souvětí? „... má vliv na autoritářské vládce i zločinecké organizace, které/kteří jsou za smrt zodpovědné/zodpovědní.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedené větě odkazuje k několikanásobnému větnému členu, shodu je proto třeba řídit oběma složkami (tedy „vládci“ i „organizacemi“), nikoli jen tou druhou. Jelikož je složkou několikanásobného větného členu jméno rodu mužského životného (vládci), bude náležitý tvar zájmena „kteří“. Tomu bude odpovídat i tvar přídavného jména v přísudku vedlejší věty, tedy „zodpovědní“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.