Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Použil jsem v textu slovo cestováníchtivý občan a korektor ve Windows mě opravil, že to nemá být dohromady. Jak slovo psát?
Klíčové slovo:
cestováníchtivý
Odpověď:
Automatický korektor slovo označil, protože ho nezná (ale zná samostatná slova cestování a chtivý). Slovo cestováníchtivý žádný slovník nezachycuje. Doporučujeme psát dohromady cestováníchtivý, analogicky ke slovům jako bojechtivý, koupěchtivý, vdavekchtivý, senzacechtivý. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: cestováníchtivý – chtivý cestování, sluncechtivý – chtivý slunce, bojechtivý – chtivý boje, práceschopný – schopný práce apod. Doklady užití (i když jen poměrně řídké) najdeme v ČNK.
Zvažované varianty:
cestováníchtivý
cestování chtivý
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se Vás zeptat na správné psaní slova při tom/ přitom v následující větě: Jejich mozek spouští pořád dokola stresovou reakci. Mozková aktivita přitom zůstává pořád na vrcholu.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto tak často při jejich zápisu váháme. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Lze říci, že v mnohých případech závisí volba podoby na preferenci pisatele. To platí i pro uvedenou větu – můžeme ji vyložit způsobem: mozková aktivita stále/zároveň zůstává na vrcholu i mozková aktivita při tom (spouštění stresové reakce) zůstává na vrcholu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Viděl jsem na středisku psáno práce neschopný zvlášť, ale sám bych to psal dohromady: práceneschopný. Jak to má být?
Klíčové slovo:
práceneschopný
Odpověď:
Slovo práceneschopný píšeme dohromady (stejně jako práceschopný). Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: práceschopný – schopný práce, práceneschopný – neschopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod. Slovníky výraz nezachycují, ověření je možné v IJP.
Zvažované varianty:
práceneschopný
práce neschopný
Poslední užití:
22.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát navícekrát dohromady?
Klíčové slovo:
navícekrát; na vícekrát
Odpověď:
Slovníky výraz nezachycují, ale doporučujeme zápis posuzovat stejně jako např. výraz nadvakrát. Je možné užít jak spřežku nadvakrát, tak zápis zvlášť: na dvakrát. Analogicky tedy navícekrát i na vícekrát. Doklady z ČNK ukazují, že psaní zvlášť je v tomto případě 4x četnější (46 : 10).
Zvažované varianty:
navícekrát
na vícekrát
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obratu „vzít zavděk“ bych psala zavděk dohromady. Je to správně?
Klíčové slovo:
vzít zavděk
Odpověď:
Ano, zápis „vzít zavděk“ je zcela v pořádku a je v souladu s tím, co uvádějí slovníky i IJP. V SSJČ z 60. let minulého století najdeme zavděk jako spřežku, je zde i poznámka, že dříve se psalo zvlášť za vděk. Psaní dohromady zachycuje dokonce už i PSJČ. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že se i dnes psaní zvlášť občas užívá, spřežka zavděk však výrazně převažuje.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se zaprvé, zadruhé dohromady, nebo zvlášť (za prvé, za druhé)?
Klíčové slovo:
zaprvé; za prvé
Odpověď:
Příslovečné spřežky vzniklé spojením předložek s číslovkami můžeme psát dohromady i zvlášť: zaprvé i za prvé, zadruhé i za druhé. Obvykle platí, že čím delší je číslovka, tím spíše ji budeme psát zvlášť – např. za třicáté první apod. V praxi se obvykle slovně zapisují pouze nižší hodnoty, běžně se pro zápis užívá výčet s řadovou číslovkou.
Zvažované varianty:
zaprvé
za prvé
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát před tím, nebo předtím? Jde o větu: „Moje kariéra skončila předtím, než vůbec začala.“
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
Vymezení rozdílu není v tomto případě zcela jednoznačné, lze připustit obě možnosti pojetí. Při psaní zvlášť jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme. Modelovým příkladem je např. věta: Před tím zákrokem nejezte ani nepijte. Analogicky tedy „Moje kariéra skončila před tím začátkem." Za vhodnější však považujeme užít příslovce „předtím“ s časovým významem (= před jistým okamžikem, dříve), pak píšeme dohromady předtím: „Moje kariéra skončila předtím, než vůbec začala.“
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu napsat znovupoužitelný jako jedno slovo?
Klíčové slovo:
znovupoužitelný
Odpověď:
Ano, výraz znovupoužitelný doporučujeme psát dohromady, stejně jako např. slova znovuzačlenění, znovurozený, znovuotevření. Komponent znovu- tvoří první část složených slov. Výraz znovupoužitelný zachycuje IJP, databáze ČNK syn v 8 jeho užívání potvrzuje. Za chybný však nepovažujeme ani zápis znovu použitelný, popř. použitelný znovu.
Zvažované varianty:
znovupoužitelný
znovu použitelný
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní mimoto x mimo to. Ve větě „Mimoto sklářské muzeum získá v podkroví nové prostory“ bych nepsala mimo to zvlášť, jak tu mají, ale preferovala bych psaní dohromady.
Klíčové slovo:
mimoto; mimo to
Odpověď:
Obě možnosti zápisu jsou v pořádku: mimo to i mimoto. Podle jazykových příruček (IJP, SSČ) jsou varianty rovnocenné. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že v praxi je zápis zvlášť zatím 2x frekventovanější (16 000 : 8 000).
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně třínásobek, nebo trojnásobek?
Klíčové slovo:
trojnásobek
Odpověď:
Podle výkladových slovníků se s komponentem -násobek, -násobný pojí ve významu ‚3‘ pouze komponent troj- (jakkoliv s jinými komponenty se pojí jak tří-, tak troj- a s některými jen tří-). Doklady z úzu to jasně potvrzují, databáze Českého národního korpusu syn v8 totiž obsahuje 15 479 výskytů podoby trojnásobek (a jen 53 výskytů podoby třínásobek). V souladu s těmito slovníkovými i korpusovými doklady tedy doporučujeme používat jen podobu trojnásobek.
Poslední užití:
11.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo troj⁓
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo trojnásobný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="trojnásobek|třínásobek"]
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.