Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je uvedeno, že ceny rostou v důsledku po-lockdownové poptávky. Nejsem si jistá, jestli je psaní se spojovníkem v pořádku, ale i zápis bez spojovníku se mi zdá divný.
Klíčové slovo:
polockdownový
Odpověď:
Spojovník se v podobných případech neužívá, náležité je psaní dohromady: polockdownový. Obdobně např. pomaturitní, poinfarktový, poválečný, polistopadový.
Zvažované varianty:
polockdownový
po-lockdownový
Poslední užití:
7.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát slovo pokolikáté dohromady? Nenašla jsem v příručkách, že by pokolikáté byla spřežka. Ale v korpusu je psaní pokolikáté (dohromady) výrazně častější než psaní zvlášť (po kolikáté), proto se chci poradit, k čemu se mám přiklonit.
Klíčové slovo:
po kolikáté; pokolikáté
Odpověď:
Máte pravdu, že výkladové slovníky češtiny ani Pravidla českého pravopisu spřežku pokolikáté neuvádějí. Máte rovněž pravdu, že doklady z ČNK ukazují jednoznačnou převahu psaní dohromady (v syn v11 je poměr téměř 4 : 1). Není proto důvod neposuzovat tento výraz podobně jako třeba zápisy poprvé / po prvé, pokaždé / po každé a připustit obojí možnost psaní: dohromady i zvlášť. Spřežku pokolikáté (s variantou po kolikáté) jsme doplnili do IJP.
Zvažované varianty:
po kolikáté
pokolikáté
Poslední užití:
4.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v příručce, že zvenku se píše dohromady. Ale nejsem si jistá, zda to platí i pro význam vyjadřující směr pohybu, tedy vyjádření, že někdo přišel z venku. Jestli v tom případě nejde o předložku a slovo venek.
Klíčové slovo:
zvenku; z venku
Odpověď:
V tomto případě je možné zvolit jak psaní zvlášť, tak dohromady. Podstatné jméno venek vyjadřuje podle SSČ význam ‚místo mimo uzavřený prostor‘; ve slovníku je doplněn příkladem „vrátit se z venku do bytu“. Spřežka zvenku je synonymní s příslovcem zvenčí a má podle SSČ význam ‚z vnější strany‘, což je ilustrováno příklady „vrátit se, dívat se zvenčí“.
Je tedy možné psát jak „Vrátil se z venku“, tak „Vrátil se zvenku“.
Zvažované varianty:
zvenku
z venku
Poslední užití:
4.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme užít příslovce předtím, nebo předložku před tím? Jde o větu: „Předtím, než začali v Mexiku šířit katolickou víru, zde byla uctívána řada původních božstev."
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
V uvedené větě doporučujeme užít spřežku předtím s časovým významem ‚dříve než, před jistým okamžikem‘: předtím, než začali šířit...
Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu „předtím, než“ a „před tím, než“ však není mnohdy úplně jednoznačné. Proto nelze zcela vyloučit ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím šířením katolické víry). Toto pojetí se však zdá být méně pravděpodobné.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno Opakujte 5x po každé půl hodině. Nemělo by být psáno dohromady po každé půlhodině?
Klíčové slovo:
půlhodina
Odpověď:
Máte pravdu, podstatné jméno půlhodina píšeme dohromady, obdobně jako např. slova půlarch, půlden, půlměsíc, půllitr. Doporučujeme proto psát: opakujte po každé půlhodině.
Zvažované varianty:
půlhodina
půl hodina
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu, která se týká letu balonem: „Spotřeboval při tom hodně paliva." Nejsem si jistá, jestli psát dohromady přitom, nebo zvlášť při tom?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Volba varianty někdy závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). V uvedené větě si lze představit obě možnosti: (a) Při tom letu spotřeboval hodně paliva, nebo (b) Zaplatil nám málo, ale spotřebovat přitom hodně paliva. Doporučujeme posoudit větu v širším kontextu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
3.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Doporučujete psát mimo to, nebo mimoto? Vyčetla jsem, že je možné psát obojím způsobem, a zajímá mě, jestli je v tom nějaký stylový rozdíl.
Klíčové slovo:
mimoto; mimo to
Odpověď:
Obě možnosti zápisu jsou v pořádku: mimo to i mimoto. Podle jazykových příruček (IJP, SSČ) jsou varianty rovnocenné, žádný stylový rozdíl mezi nimi není. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že v praxi je zápis zvlášť (mimo to) zhruba 2x frekventovanější (16 000 : 8 000).
Zvažované varianty:
mimoto
mimo to
Poslední užití:
4.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno: Před tím, než vypukl světový konflikt... V této větě nedokážu přesně odlišit rozdíl. Psala bych spíš dohromady předtím, protože to chápu ve významu dříve než vypukl. jak to má být?
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu „předtím, než“ a „před tím, než“ není mnohdy jednoznačné. Souhlasíme s tím, že v uvedené větě považujeme za vhodnější užít příslovce s časovým významem ‚před jistým okamžikem, dříve‘ a psát: „Předtím, než vypukl světový konflikt...“ Avšak ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím vypuknutím konfliktu), zcela vyloučit nelze.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
23.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná“; psala bych pro to zvlášť.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Souhlasíme, psaní předložky „pro“ a odkazovacího zájmena „to“ zvlášť považujeme za základní řešení: „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná." S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Udělal vše proto, aby cesta byla úspěšná).
Zvažované varianty:
proto
pro to
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom? Jde o větu Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom (při tom) z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto volba podoby často závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom).
V citované větě považujeme za vhodnější psaní dohromady: Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Použil jsem v textu slovo cestováníchtivý občan a korektor ve Windows mě opravil, že to nemá být dohromady. Jak slovo psát?
Klíčové slovo:
cestováníchtivý
Odpověď:
Automatický korektor slovo označil, protože ho nezná (ale zná samostatná slova cestování a chtivý). Slovo cestováníchtivý žádný slovník nezachycuje. Doporučujeme psát dohromady cestováníchtivý, analogicky ke slovům jako bojechtivý, koupěchtivý, vdavekchtivý, senzacechtivý. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: cestováníchtivý – chtivý cestování, sluncechtivý – chtivý slunce, bojechtivý – chtivý boje, práceschopný – schopný práce apod. Doklady užití (i když jen poměrně řídké) najdeme v ČNK.
Zvažované varianty:
cestováníchtivý
cestování chtivý
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se Vás zeptat na správné psaní slova při tom/ přitom v následující větě: Jejich mozek spouští pořád dokola stresovou reakci. Mozková aktivita přitom zůstává pořád na vrcholu.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto tak často při jejich zápisu váháme. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Lze říci, že v mnohých případech závisí volba podoby na preferenci pisatele. To platí i pro uvedenou větu – můžeme ji vyložit způsobem: mozková aktivita stále/zároveň zůstává na vrcholu i mozková aktivita při tom (spouštění stresové reakce) zůstává na vrcholu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Viděl jsem na středisku psáno práce neschopný zvlášť, ale sám bych to psal dohromady: práceneschopný. Jak to má být?
Klíčové slovo:
práceneschopný
Odpověď:
Slovo práceneschopný píšeme dohromady (stejně jako práceschopný). Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: práceschopný – schopný práce, práceneschopný – neschopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod. Slovníky výraz nezachycují, ověření je možné v IJP.
Zvažované varianty:
práceneschopný
práce neschopný
Poslední užití:
22.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát navícekrát dohromady?
Klíčové slovo:
navícekrát; na vícekrát
Odpověď:
Slovníky výraz nezachycují, ale doporučujeme zápis posuzovat stejně jako např. výraz nadvakrát. Je možné užít jak spřežku nadvakrát, tak zápis zvlášť: na dvakrát. Analogicky tedy navícekrát i na vícekrát. Doklady z ČNK ukazují, že psaní zvlášť je v tomto případě 4x četnější (46 : 10).
Zvažované varianty:
navícekrát
na vícekrát
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obratu „vzít zavděk“ bych psala zavděk dohromady. Je to správně?
Klíčové slovo:
vzít zavděk
Odpověď:
Ano, zápis „vzít zavděk“ je zcela v pořádku a je v souladu s tím, co uvádějí slovníky i IJP. V SSJČ z 60. let minulého století najdeme zavděk jako spřežku, je zde i poznámka, že dříve se psalo zvlášť za vděk. Psaní dohromady zachycuje dokonce už i PSJČ. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že se i dnes psaní zvlášť občas užívá, spřežka zavděk však výrazně převažuje.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se zaprvé, zadruhé dohromady, nebo zvlášť (za prvé, za druhé)?
Klíčové slovo:
zaprvé; za prvé
Odpověď:
Příslovečné spřežky vzniklé spojením předložek s číslovkami můžeme psát dohromady i zvlášť: zaprvé i za prvé, zadruhé i za druhé. Obvykle platí, že čím delší je číslovka, tím spíše ji budeme psát zvlášť – např. za třicáté první apod. V praxi se obvykle slovně zapisují pouze nižší hodnoty, běžně se pro zápis užívá výčet s řadovou číslovkou.
Zvažované varianty:
zaprvé
za prvé
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát před tím, nebo předtím? Jde o větu: „Moje kariéra skončila předtím, než vůbec začala.“
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
Vymezení rozdílu není v tomto případě zcela jednoznačné, lze připustit obě možnosti pojetí. Při psaní zvlášť jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme. Modelovým příkladem je např. věta: Před tím zákrokem nejezte ani nepijte. Analogicky tedy „Moje kariéra skončila před tím začátkem." Za vhodnější však považujeme užít příslovce „předtím“ s časovým významem (= před jistým okamžikem, dříve), pak píšeme dohromady předtím: „Moje kariéra skončila předtím, než vůbec začala.“
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu napsat znovupoužitelný jako jedno slovo?
Klíčové slovo:
znovupoužitelný
Odpověď:
Ano, výraz znovupoužitelný doporučujeme psát dohromady, stejně jako např. slova znovuzačlenění, znovurozený, znovuotevření. Komponent znovu- tvoří první část složených slov. Výraz znovupoužitelný zachycuje IJP, databáze ČNK syn v 8 jeho užívání potvrzuje. Za chybný však nepovažujeme ani zápis znovu použitelný, popř. použitelný znovu.
Zvažované varianty:
znovupoužitelný
znovu použitelný
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní mimoto x mimo to. Ve větě „Mimoto sklářské muzeum získá v podkroví nové prostory“ bych nepsala mimo to zvlášť, jak tu mají, ale preferovala bych psaní dohromady.
Klíčové slovo:
mimoto; mimo to
Odpověď:
Obě možnosti zápisu jsou v pořádku: mimo to i mimoto. Podle jazykových příruček (IJP, SSČ) jsou varianty rovnocenné. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že v praxi je zápis zvlášť zatím 2x frekventovanější (16 000 : 8 000).
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně třínásobek, nebo trojnásobek?
Klíčové slovo:
trojnásobek
Odpověď:
Podle výkladových slovníků se s komponentem -násobek, -násobný pojí ve významu ‚3‘ pouze komponent troj- (jakkoliv s jinými komponenty se pojí jak tří-, tak troj- a s některými jen tří-). Doklady z úzu to jasně potvrzují, databáze Českého národního korpusu syn v8 totiž obsahuje 15 479 výskytů podoby trojnásobek (a jen 53 výskytů podoby třínásobek). V souladu s těmito slovníkovými i korpusovými doklady tedy doporučujeme používat jen podobu trojnásobek.
Poslední užití:
11.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo troj⁓
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo trojnásobný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="trojnásobek|třínásobek"]
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.