Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo průjmy? Je správné dělit prů-jmy?
Klíčové slovo:
průjmy
Odpověď:
Ano, slovo průjmy se na konci řádku správně dělí takto: prů-jmy. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Prů- je předpona -jm- je kořen, odtud tedy dělení prů-jmy.
Zvažované varianty:
prů-jmy
Poslední užití:
9.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo zájmů? Dělí se správně zá-jmů, nebo záj-mů?
Klíčové slovo:
zájmů
Odpověď:
Slovo zájmů se na konci řádku správně dělí takto: zá-jmů. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Zá- je předpona, -jm- kořen, odtud tedy správné dělení zá-jmů.
Zvažované varianty:
zá-jmů
záj-mů
Poslední užití:
29.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo pojmů? Dělí se po-jmů, nebo poj-mů?
Klíčové slovo:
pojmů
Odpověď:
Slovo pojmů se na konci řádku správně dělí takto: po-jmů. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu.
Zvažované varianty:
po-jmů
poj-mů
Poslední užití:
11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Připravujeme klíč k učebnici pro třetí třídu ZŠ a máme otázku: Jsou slova úvod, závod a návod příbuzná?
Klíčové slovo:
úvod, závod, návod
Odpověď:
Ano, slova úvod, závod a návod jsou příbuzná, mají stejný kořen -vod-, který je ve slovese vodit. Jde o variantu kořene -vés- ze slovesa vést (vedu, vedeš atp.), který je z původního praslovanského *ved-ti – -dt- se tu změnilo v -st-. Jako školní úloha je tato otázka ovšem velmi nevhodná. Kořen -vod- je sice ve všech třech slovech dobře patrný, každá z předpon ho však významově modifikuje do té míry, že je (zejména pro děti, navíc na prvním stupni ZŠ) obtížné identifikovat u něj v daných slovech stejný, invariantní význam.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla závod, vést
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo ovar? Jaká slovotvorná řada k němu vede? A jak je to se slovem var – je var od vařit, nebo je vařit od var?
Klíčové slovo:
ovar
Odpověď:
Slovo ovar je utvořeno od slovesa ovařit a to pak od slovesa vařit – ke slovu ovar tedy vede řada vařit > ovařit > ovar (srov. vařit > vyvařit > vývar). Slovo var je utvořeno od slova vařit (nikoliv naopak), tedy – obdobně jako v případě slova ovar výše – vařit > var.
Poslední užití:
18.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
bod 1.1.1.3 Názvy výsledků děje
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo odkaz (rozkaz, příkaz, výkaz atd.) příbuzné se slovem zkáza?
Klíčové slovo:
odkaz, zkáza
Odpověď:
Ne, slovo odkaz (rozkaz, příkaz, výkaz atd.) se slovem zkáza příbuzné není. Slovo odkaz souvisí se slovem kázat, kořen těchto slov -káz- (ve variantách -káz- a -kaz-) má obecný význam ‚dělat něco slovy‘, zatímco slovo zkáza souvisí se slovem kazit, kořen těchto slov -kaz- (s variantami -kaz-, -káz-, -kaž- (zkažený)) má obecný význam ‚ničit, klesat na kvalitě‘.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla kazit a kázat
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova oblek?
Klíčové slovo:
oblek
Odpověď:
Slovo oblek je utvořeno od slovesa obléci (se), které vzniklo už v praslovanštině přidáním předpony ob- ke slovesu *-vьlkti, jemuž dnes odpovídá sloveso vléci (se), vléct (se). Původně šlo tedy vlastně o ob-vléci (se) (srov. na-vléct, s-vléct), s významem ‚obalit se navléknutím nějaké látky‘, přičemž později došlo ke zjednodušení souhláskové skupiny -bvl-, tj. o-bvl-éci > obléci. Z historického hlediska je tedy ob- ve slově oblek předpona a kořenem je -lek-, vlastně zjednodušené -vlek-. Jelikož je však tato skutečnost (přestože existují analogicky tvořená slovesa typu navléci, povléci, svléct a podstatná jména jako návlek) pro současné uživatele češtiny zcela neprůhledná, je namístě z hlediska současné češtiny považovat za kořen slova oblek celé oblek- (< oblek-0).
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo obléci (se)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Jsou ve slovech podélně a vznik předpony?
Klíčové slovo:
podélně, vznik
Odpověď:
Ano, ve slově podélně a vznik jsou předpony. Ve slově podélně je předpona po-, ve slově vznik je předpona vz-. Slovo vznik vzniklo ze slovesa vznikat, které je složeno z předpony vz- a slovesa *nikat, které původně znamenalo zhruba ‚očima se obracet dolů, sklánět se‘. Sloveso vznikat vzniklo nejspíš analogickým dotvořením ke slovesu zanikat (u nějž se slovotvorný význam předpony za- a kořene *nik-at kryje) a kořen *-nik-at v něm nabyl opačného významu ‚-stupovat‘. Vzhledem k této složité etymolologii by snad bylo možné z hlediska současné češtiny u tvaru vznik chápat jako kořen i celé vznik (tj. vznik-0), vzhledem k tomu, že existuje tvar zánik a také tvary vynikat a unikat, lze však předpokládat, že složení tvaru vznik je průhledné i pro současné uživatele češtiny.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Jak se píše domácká podoba ženského jména Monika: Moni s měkkým „i“, nebo Mony s tvrdým „y“?
Klíčové slovo:
Moni, Mony
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob: Viki, Šári, Věri, a tedy i Moni. Psaní s „i“ tedy považujeme za základní, a to bez ohledu na způsob tvoření. Předchází‑li koncovému „i“ souhlásky „d“, „t“, „n“, dává se přednost takovému zápisu, který souvisí s výslovností předchozí souhlásky: Hanička – Hani [haňi], Vlasta – Vlasti [vlasťi], Moni [moňi], ale Rudolf – Rudy [rudy], Antonín – Tony [tony]. Méně obvyklé (ale přípustné) je psát též Rudi [rudy], Moni [mony] atp.
Zvažované varianty:
Moni
Mony
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by měla mít zkrácená (domácká) podoba rodného jména Olina? Má se psát Oli/Olí, nebo Oly/Olý?
Klíčové slovo:
Oli, Olí
Odpověď:
V daném případě jde o podobu vzniklou krácením, píše-li se tedy výchozí podoba jména s měkkým „i“ (Olina), je logické, aby se měkké „i“ vyskytovalo též ve zkrácené podobě, tj. Oli či Olí. Pokud se podoby s ypsilon v úzu vůbec vyskytují, jsou zcela okrajové. Dodejme však, že podoba domáckých, zdrobnělých jmen (tzv. hypokoristik) není nikde kodifikována, tj. nikde není závazně řečeno, jak tato jména psát (zejména proto, že se používají především v neoficiální, soukromé, rodinné komunikaci, a to ještě převážně mluvené).
Zvažované varianty:
Oli
Olí
Oly
Olý
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.