Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace slova] -> [Slovotvorba – 1. krok] -> [Slovotvorba – 2. krok – Derivace] -> [Derivace] -> [Kombinované odvození – Cirkumfix].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-10/15
Stav:
#13005
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podle obecných zásad
Konkrétní dotaz: Jak se na konci řádku správně dělí slovo mezikruží? Viděl jsem dělení mezik-ruží. Je to správně?
Klíčové slovo: mezikruží
Odpověď: Slovo mezikruží se na konci řádku správně dělí takto: me-zi-kru-ží. Slova se primárně dělí podle slabičných hranic, sekundárně je důležitá rovněž slovotvorná stavba slova. Podle obou těchto kritérií je evidentní hranice mezi -i- a -k-: Hláskou -i- končí slabika (-zi-) a mezi hláskami -i- a -k- je morfematický šev (mezi-kru-), odtud tedy dělení mezi-kruží.
Poslední užití: 13.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, body e) a f)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo mezikruží

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12894
Užití:
1 1 0
Dotaz: Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz: Jak se na konci řádku správně dělí slovo úšklebky? Dělí se správně úškleb-ky?
Klíčové slovo: úšklebky
Odpověď: Slovo úšklebky se na konci řádku dělí takto: úškleb-ky. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -ebky) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Ve slově úšklebky sice mezi -b- a -k- morfematický šev je, nikoliv však předponový ani mezi dvěma složkami složeniny, odtud tedy dělení úškleb-ky.
Zvažované varianty:
úškleb-ky
Poslední užití: 16.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12466
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Mladí teď hodně používají slovo [gúgl, vygúglit]. Jak ho mám zapsat v nespisovném textu? Jde mi o to ů/ú – vygůglit, nebo vygúglit?
Klíčové slovo: vygooglit; vygůglit; vygúglit
Odpověď: Protože nejde o spisovný výraz, není jeho podoba stanovena závazně, máte jako pisatelka možnost volby. Doklady z ČNK (syn v 9) a internetu ukazují, že v praxi převažuje zápis se zachováním původní podoby základu, tj. vygooglit (328 dokladů). Přestože pravidlu o psaní dlouhé samohlásky uprostřed přejatého slova odpovídá zápis vygúglit, je tato možnost zastoupena nejméně (7x); zápis vygůglit je doložen 18x. Pro srovnání doplňujeme, že v internetovém slovníku Čeština 2.0 je zachyceno heslo strýček Gůgl také s kroužkovaným ů (https://cestina20.cz/slovnik/strycek-gugl/).
Zvažované varianty:
vygooglit vygůglit vygúglit
Poslední užití: 3.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12187
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz: Syn dostal v rámci distanční výuky za úkol vytvořit přídavné jméno od spojení za sklem. Jakou má takové přídavné jméno podobu? Může to být přídavné jméno zasklený?
Klíčové slovo: za sklem, *záskelný, *záskelní
Odpověď: Jako řešení úlohy „vytvořte přídavné jméno od spojení za sklem“ se sice velmi nabízí přídavné jméno zasklený, a je pravděpodobné, že paní učitelka, příp. klíč či metodická příručka toto přídavné jméno uvádějí jako řešení dané úlohy, toto řešení nicméně nelze považovat za správné. Slovo zasklený není vytvořeno od spojení za sklem, ale jde o zpřídavnělé příčestí trpné, viz sklít > zasklít > zasklen (např. okno bylo zaskleno) > zasklený (např. zasklené okno). Možná je sporné, zda tu předpona za- má čistě vidový („zdokonavující“) význam, Slovník afixů užívaných v češtině uvádí u předpony za-/zá- jediný takový příklad, sloveso zaplatit (pak by bylo sklít > zasklít jako platit > zaplatit); je však jisté, že předpona za- v přídavném jméně zasklený nevyjadřuje význam ‚jsoucí na druhé straně (skla), na takovém místě, že mezi mnou a danou věcí je sklo‘. Řešením této úlohy by mohla být jedna z uměle vtvořených variant *záskelný, *záskelní, *zaskelný, *zaskelní (možná též *zásklový či *zasklový), které jsou tvořeny na základě analogií a slovotvorných zásad češtiny, srov. následující přídavná jména, která jsou skutečně tvořena z dvouslovného předložkového výrazu, přičemž se původní předložka za přehodnocuje v předponu za-/zá-, pádový tvar jména je rozšířen o slovotvornou příponu (-n-) a pomocí adjektivní pádové koncovky (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) -í/-ý celý změněn v přídavné jméno: zánártní (< za nártem), zahraniční (< za hranicí), zákulisní (< za kulisami), zákeřný (< za keřem) atp. Problém je, že ani jedna z uvedených variant – přestože by šlo uvažovat o jejich slovotvorné náležitosti – se reálně nepoužívá; v databázi Českého národního korpusu nelze dohledat žádný výskyt ani jedné z nich. To je také důvod, proč není jasná konkrétní podoba přídavného jména vytvořeného ze spojení za sklem. Jak je vidět z uvedených příkladů, v některých případech se předpona dlouží (zákulisní, zákeřný), v některých nikoliv (zahraniční), v některých případech má nově vzniklý tvar po příponě -n- (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) koncovku -í (zánártní, zákulisní), v některých však -ý (zákeřný) – kromě toho v úvahu připadají i jiné slovotvorné přípony, např. -ov- (*zásklový, *zasklový). Správným řešením úlohy by tedy musela být některá z uvedených variant, nikoliv však přídavné jméno zasklený. Z celého rozboru je snad dobře patrné, že tento úkol je nedomyšlený, nešťastný, a pro školní praxi tedy zcela nevhodný.
Zvažované varianty:
zasklený
Poslední užití: 21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo za-/zá-
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 2.4 Přídavná jména odvozená z příslovcí, z příslovečných a jiných určení, 2.4.1.2 Adjektiva odvozená z příslovečných a jiných určení, zvláště vyjádřených předložkovým pádem substantiv (s. 383–384)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla sklo, skelný, za

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Učím se se synem z 5. třídy určovat kořeny slov. V učebnici jsou na jedné stránce slova kreslíř, kreslení, výkres, nakreslený, nedokreslit a jako kořen je u nich určeno kres-, ale hned na protější stránce jsou slova nakreslím, nakreslíš, nakreslíme, kreslíře, kreslířem, kreslíři a jako kořen je u nich určeno kresl-. Jak je to možné? Neměla by mít všechna tato evidentně příbuzná slova stejný kořen? A pokud ano, tak jaký?
Klíčové slovo: kreslit, výkres
Odpověď: Ano, všechna uvedená slova jsou příbuzná, a proto musí mít jediný kořen, který se u nich ovšem vyskytuje ve dvou variantách kresl- (kreslit, kreslení, kreslíme, kreslíř atp.) a kres- (výkres, nákres atp., kresba). Z historického, etymologického hlediska je kořenem slova kreslit kresl-. Toto slovo bylo za národního obrození převzato z polského kreślić, jež pochází z polského kresa ‚čára, črta‘, které je buď z německého Kreis ‚kružnice, obvod‘ (tak Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku), nebo ze středodolnoněmeckého krisselen ‚škrábat, škrtnout napsané‘ (tak Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny). Ve slově kresba a ve slovech nákres, výkres se ovšem tento kořen kresl- vyskytuje ve variantě kres-. V případě slova kresba je tato varianta důsledkem zjednodušené výslovnosti původního *kreslba – hláska l mezi souhláskami s a b zanikla. Podoby nákres a výkres jsou pak buď opakováním či využitím kořenové varianty kres- v nových slovech (Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého (s. 292) uvádí: „podle toho [= podle slova kresba] pak postv.[erbále] výkres, nákres“), anebo vznikly obdobným zjednodušením výslovnosti původních podob *výkresl a *nákresl (Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny (s. 300) píše: „podobne aj nákres, výkres (namiesto *-kresľ, od nakresliť, vykresliť)“). Z hlediska současné češtiny však lze – zejména ve školské praxi – jako kořen slova kreslit chápat také jen kres-, a to právě kvůli existenci výrazů kresba, výkres a nákres. Bez specializovaných znalostí nemůže být současným uživatelům češtiny zřejmé, že i slova kresba, výkres a nákres měla původně kořen kresl-. (Budeme-li jako kořen slova kreslit chápat jen kres-, zůstává ovšem z hlediska současné češtiny otázka, jak hodnotit segment -l-, musíme pak totiž předpokládat členění kres-l-i-t.) Jak je z uvedeného výkladu snad dobře zřejmé, je otázka po kořenu slova kreslit z hlediska školské praxe zcela nevhodná.
Zvažované varianty:
kres- kresl-
Poslední užití: 19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kreslit

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10870
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz: Je slovo pozadí příbuzné se slovem pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se)? Co je kořen těchto slov?
Klíčové slovo: pozadí, pozdě
Odpověď: Na tuto otázku neexistuje jednoznačná, přímočará odpověď. Slovo pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) pochází z praslovanského *pozdě, které má v první části pokračování indoevropského *pos s významem ‚za, po‘ a ve druhé pak nejspíš odvozeninu z indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam tedy byl zhruba ‚v položení po (určitém čase)‘). Slovo pozadí pak obsahuje stejný kořen -zad-, jako je ve slově záda, jež pochází z praslovanského *zadъ, které je tvořeno předložkou za a odvozeninou od indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam je tedy zhruba ‚co je položeno vzadu‘). Jak je vidět, obě slova obsahují stejný indoevropský kořen *dhē-, ‚položit‘, a v tomto smyslu je lze považovat za historicky příbuzná. Formální i významová souvislost mezi slovy pozdě (> zpoždění, opoždění, zpozdit se) a záda (> pozadí) však přestala být zřetelná už v praslovanštině, předchůdkyni dnešní češtiny. Jako kořen slov záda a pozadí je dnes nutné chápat -zad-, zatímco u slova pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) celé pozd-. Velmi stará, historická příbuznost mezi oběma slovy je tedy detekovatelná, ze současného hlediska (a vlastně i z hlediska historické slovanské srovnávací jazykovědy, souvislost byla zřetelná naposledy v indoevropštině) však o příbuzná slova nejde.
Poslední užití: 7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla záda a pozdě

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je správně zplnoletit, nebo zplnoletnit?
Klíčové slovo: zplnoletit, zplnoletnit
Odpověď: Podle výkladových slovníků je – až na jedinou výjimku (k tomu viz dále) – kodifikována jen podoba zplnoletit. V úzu však převažuje podoba zplnoletnit – v databázi ČNK syn v8 je poměr zplnoletit vs. zplnoletnit 53 : 81. Nejde přitom nejspíš jen o častou chybu ani o nedávnou inovaci (která vzniká nejspíš analogií ke slovesům typu zpoplatnit, osamostatnit, zhmotnit, zkvalitnit, upřednostnit aj.). Podobu zplnoletnit totiž (jako řídkou) zachycuje už Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1951. Doplníme-li obrázek z úzu o vlastní jazykové povědomí, můžeme snad považovat za oprávněnou domněnku, že podoba zplnoletnit bude pro některé uživatele češtiny i plně noremní. Vzhledem ke kodifikovanosti (a v neposlední řadě i uzuálnosti a noremnosti) je jistě správné použít podobu zplnoletit. Vzhledem k častému výskytu v úzu (a nejspíš i její noremnosti, aspoň pro část uživatelů češtiny) bychom však rozhodně nezamítali ani podobu zplnoletnit.
Zvažované varianty:
zplnoletit zplnoletnit
Poslední užití: 23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky zplnoletit a zplnoletnit
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo zplnoletniti
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla zplnoletiti a -plnoletiti

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Jaký je kořen slova příbytek? Je to jen -byt-, nebo celé -příbyt-?
Klíčové slovo: příbytek
Odpověď: Kořenem slova příbytek je jen -byt-, pří- je tu předpona. Slovo souvisí s výrazem přebývat, které bylo už ve staré češtině vytvořeno přidáním předpony pře- (původně přě-, odtud pak dloužením při odvození přiebytek, což v současné češtině dalo příbytek) ke slovesu být, resp. bývat.
Zvažované varianty:
-byt- -příbyt-
Poslední užití: 26.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo příbytek

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz: Je bez- ve slově bezpečný předpona?
Klíčové slovo: bezpečný
Odpověď: Z historického hlediska (z hlediska vývoje češtiny) je bez- ve slově bezpečný jistě předpona. Kořen peč- měl původně význam ‚starost, trápení‘, slovo bezpečný tedy označovalo stav ‚bez starosti, trápení‘. Jelikož to však už pro současné uživatele češtiny nemusí být zřetelné, je možné (zejména ve škole) chápat z tohoto hlediska celé bezpeč- jako kořen.
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo péče

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz: Je ve slově prostředí část pro- předpona, nebo není?
Klíčové slovo: prostředí
Odpověď: Z historického (diachronního) hlediska je pro- slovotvorná předpona. Slovo vzniklo přidáním předpony pro- a pádové koncovky -í ke kořenu -střed-. Z hlediska současné češtiny (synchronně) lze však jako kořen hodnotit i celé prostřed-; způsob utvoření tohoto slova je pro běžné uživatele češtiny nezřetelný.
Poslední užití: 1.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.