Dotaz:
Změna (kořenové) souhlásky při odvozování
Konkrétní dotaz:
Je správně posluchači jsou naladěni, nebo posluchači jsou nalazeni?
Klíčové slovo:
naladěni
Odpověď:
Příčestí trpné od slovesa naladit je naladěn, správně je tedy jen posluchači jsou naladěni.
Zvažované varianty:
naladěni
nalazeni
Poslední užití:
4.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně vytržený list papíru, nebo vytrhnutý list papíru?
Klíčové slovo:
vytržený
Odpověď:
Ve spisovném jazyce je správně vytržený list papíru. Příčestí trpné slovesa vytrhnout, od kterého se dané přídavné jméno tvoří, má podobu vytržen – správně je tedy vytržený list papíru.
Zvažované varianty:
vytržený
vytrhnutý
Poslední užití:
17.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vytrhnout
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi příslovci nekontrolovaně a nekontrolovatelně? Je správně "epidemie (eboly) se šíří nekontrolovaně", nebo "epidemie (eboly) se šíří nekontrolovatelně"?
Klíčové slovo:
nekontrolovaně, nekontrolovatelně
Odpověď:
Příslovce nekontrolovaně je odvozeno od přídavného jména nekontrolovaný a znamená ‚bez kontroly‘, zatímco příslovce nekontrolovatelně je odvozeno od přídavného jména nekontrolovatelný a znamená ‚bez možnosti být kontrolován‘. Výběr jednoho, nebo druhého příslovce tedy závisí na tom, který význam chceme vyjádřit. Kontext se šířením epidemie eboly je stále moc obecný na to, aby se dalo jednoznačně rozhodnout, které z příslovcí použít. Záleží na tom, jestli se třeba i dalo konkrétní epidemii (eboly) bránit, bojovat proti ní, jen to nikdo nedělal (pak se epidemie šířila nekontrolovaně), nebo zda se třeba i konkrétní epidemii (eboly) bránilo, bojovalo se proti ní, ale jejímu šíření to (stejně) nebránilo a nemohlo bránit (pak se epidemie šířila nekontrolovatelně).
Zvažované varianty:
nekontrolovaně
nekontrolovatelně
Poslední užití:
6.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla nekontrolovaný
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nekontrolovatelný
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně emigrovaní pastoři, nebo emigrovavší pastoři?
Klíčové slovo:
emigrovavší
Odpověď:
Přídavné jméno emigrovaní by ve spojení s podstatným jménem pastoři mělo význam ‚takoví pastoři, kteří byli emigrováni, které někdo emigroval, kteří byli trpným objektem své vlastní emigrace‘. Nejde sice o přídavné jméno negramatické, ale ve spojení s podstatným jménem pastoři vyjadřuje velmi nepravděpodobný význam, který by se reálně vyjádřil jinak – např. pastoři donucení k emigraci. Přídavné jméno emigrovavší má význam ‚takoví, kteří emigrovali‘, je slovotvorně zcela v pořádku a ve spojení s podstatným jménem pastoři vyjadřuje zcela pravděpodobný význam ‚pastoři, kteří (už) emigrovali‘. Doporučujeme tedy jednoznačně použít spojení emigrovavší pastoři.
Zvažované varianty:
emigrovaní
emigrovavší
Poslední užití:
5.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo emigrovat
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně rozsvěcení, nebo rozsvícení vánočního stromu?
Klíčové slovo:
rozsvěcení, rozsvícení
Odpověď:
Podstatné jméno rozsvěcení je utvořeno od nedokonavého slovesa rozsvěcet, jako tzv. deverbativní podstatné jméno si zachovává nedokonavý vid, a akcentuje tak průběh dané akce, to, že daná akce nějaký čas trvá (lidé se schází, čekají, strom je rozsvícen, lidé kolem něj postávají, popíjejí, pojídají, povídají si, děti si kolem hrají – a teprve po čase se rozcházejí). Podstatné jméno rozsvícení je utvořeno od dokonavého slovesa rozsvítit, jako tzv. deverbativní podstatné jméno si zachovává dokonavý vid, a akcentuje tak jednorázovost samotného aktu rozsvícení (stromek je zhasnutý a – blik! – najednou svítí). Vzhledem k tomu, na co chceme položit akcent, je možné použít jak spojení rozsvěcení vánočního stromu, tak rozsvícení vánočního stromu.
Zvažované varianty:
rozsvěcení
rozsvícení
Poslední užití:
8.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla rozsvěcet a rozsvítit
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně konzervovaná polévka, nebo konzervová polévka?
Klíčové slovo:
konzervovaný, konzervový
Odpověď:
Přídavné jméno konzervovaný znamená ‚(o potravinách) upravený tak, aby nepodléhal zkáze‘, zatímco přídavné jméno konzervový znamená ‚týkající se konzervy‘. Smysl tedy může dávat jak spojení konzervovaná polévka, tak spojení konzervová polévka – mezi oběma spojeními je však významový rozdíl. Konzervovaná polévka znamená ‚polévku upravenou tak, aby nepodléhala zkáze (ať už je v konzervě, nebo nikoliv)‘, zatímco konzervová polévka znamená ‚polévku z konzervy (ať už je konzervovaná, či nikoliv)‘. Podle toho je třeba volit jedno, nebo druhé spojení.
Zvažované varianty:
konzervovaný
konzervový
Poslední užití:
29.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla konzervovaný a konzervový
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo konzervový
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně glazovaná, nebo glazírovaná kedlubna?
Klíčové slovo:
glazovaný
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí (jako spisovné) pouze sloveso glazovat, a to ve významu ‚opatřovat, opatřit glazurou za účelem ochrany nebo zvýšení lesku některých předmětů, výrobků‘ (s příkladem glazovat cukrovinky). SSJČ přitom podobu glazírovat označuje přímo za nespisovnou. Těmto kodifikačním doporučením odpovídá i četnost užívání: v databázi ČNK syn v8 jednoznačně převažuje podoba glazovat. Doporučujeme tedy – ve spisovných kontextech – použít přídavné jméno glazovaný: glazovaná kedlubna.
Poslední užití:
21.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo glazovat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo glazovat
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky glazovat a glazírovat
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně vestavná skříň, nebo vestavěná skříň?
Klíčové slovo:
vestavný, vestavěný
Odpověď:
Přídavné jméno vestavný znamená ‚takový, který lze vestavit, určený k vestavení, vestavitelný‘, zatímco přídavné jméno vestavěný znamená ‚takový, který byl vestavěn‘. Vzhledem k tomu je namístě ve spojení se slovem skříň použít daleko spíš přídavné jméno vestavěný – vestavěná skříň. Jde totiž o ‚takovou skříň, která byla vestavěna‘; má-li být skříň vestavěna, je obvyklé, nebo dokonce pravidlem, že předtím ve své hotové podobě vůbec neexistovala, že vznikla až vestavěním, a dá se tak obtížně mluvit – jakkoliv to nelze zcela vyloučit – o tom, že předtím šlo o skříň, ‚kterou lze vestavit, která je určená k vestavení‘ – důsledně vzato totiž typicky nešlo o skříň, ale o materiál k jejímu sestavení a vestavění. Tuto úvahu – zdá se – potvrzují i data z databáze ČNK syn v8, kde se ve spojení se slovem skříň vyskytuje přídavné jméno vestavěný zhruba 5× častěji než přídavné jméno vestavný.
Zvažované varianty:
vestavný
vestavěný
Poslední užití:
24.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vestavný a vestavěný
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Lze použít spojení pořádající agentura/společnost i pořadatelská agentura/společnost? Nebo je správně jen jedna z uvedených variant?
Klíčové slovo:
pořádající, pořadatelský
Odpověď:
Přídavné jméno pořádající je tzv. dějové, znamená ‚ten, kdo právě (něco) pořádá‘. Přídavné jméno pořadatelský je vztahové, znamená ‚týkající se pořadatele, tj. toho, kdo něco pořádá, organizátora‘. Z uvedených významů lze vidět, že daná přídavná jména jsou synonyma – ve spojení s podstatnými jmény agentura a společnost lze použít obě dvě. (V databázi ČNK syn v8 ve spojení se slovem agentura i společnost jednoznačně převažuje přídavné jméno pořádající.)
Zvažované varianty:
pořádající
pořadatelský
Poslední užití:
20.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pořadatelský
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Lze místo Česká republika používat i Česko?
Klíčové slovo:
Česko
Odpověď:
Ano, vedle Česká republika lze (v kontextech, kde není nutno použít tento plný oficiální název) používat i Česko. Slovo Česko se plně prosadilo jako jednoslovný geografický název naší republiky vedle politického dvouslovného názvu Česká republika, a to nejen v běžné komunikaci (například ve sportovních přenosech).
Zvažované varianty:
Česká republika
Česko
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Česko
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.