Dotaz:
Jiné, ustálené případy psaní sloves a slov od nich odvozených
Konkrétní dotaz:
Má se psát slovo s/zhlédnutí s předponou s-, nebo z-?
Klíčové slovo:
zhlédnutí; shlédnutí; předpona z; předpona s
Odpověď:
Pravopis se v tomto případě odvíjí od významu. Pokud máme na mysli ‚pohled dolů‘, pak zvolíme zápis s předponou s-, tedy např. shlédnutí z okna na dvůr. Avšak v případě, že toto slovo odvozujeme od slovesa zhlédnout s významem ‚prohlížet si, dívat se, spatřit‘, pak je náležité psaní s předponou z-, tj. např. zhlédnutí filmu.
Zvažované varianty:
shlédnutí
zhlédnutí
Poslední užití:
19.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 29
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.3 – Slova s předponou s(e)- i z(e)-
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
Proč se v přídavném jménu odvozeném od slova poledne píše jen jedno -n- (polední), ale v přídavném jménu odvozeném od slova den jsou dvě -nn- (denní)? U slova denní hraje prý roli to, že je jeho kořen zakončen písmenem n, tudíž se po přidání přípony -ní píšou ve slově dvě -nn-. Proč tomu tak není i u slova polední?
Klíčové slovo:
polední; denní; dvě n
Odpověď:
Uvedená přídavná jména sice vznikla od slova se stejným kořenem (tj. od slova den), ale byla odvozena odlišným slovotvorným způsobem, proto se jejich zápis liší. Přídavné jméno denní bylo utvořeno připojením přípony -ní ke kořeni den-, slovo polední je odvozeno od podstatného jména poledne, které se skládá z kořenů pol- a kratší varianty kořene -dn-. Přídavné jméno polední tedy bylo utvořeno odtržením pádové koncovky -e od slova poledne a připojením pádové koncovky -í.
Poslední užití:
10.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 1 – Psaní dvou n
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2 Slovotvorba, 2.3.1 Derivace
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo nastavším? Lze správně dělit nastav-ším?
Klíčové slovo:
nastavším
Odpověď:
Slovo nastavším se správně dělí takto: na-stav-ším. Není‑li ve skupinách samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy dělení nastav-ším (mezi v a š je sice morfematický šev, ale nikoliv předponový nebo dvěma složkami složeniny).
Zvažované varianty:
nastav-ším
Poslední užití:
17.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Sepisuji rozhovor se sportovkyní a mám v něm následující souvětí: „Takový malý úraz, jako byl třeba stržený mozol na ruce, se přehlížel.“ Měla bych napsat „stržený“, anebo „ztržený“?
Klíčové slovo:
stržený; předpona s; předpona z
Odpověď:
Přídavné jméno stržený je odvozeno od slovesa strhnout (respektive od jeho trpného příčestí stržen), které má dle Slovníku spisovného jazyka českého i Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost význam ‚trhnutím odstranit, prudce sundat‘. Uplatňuje se tu tedy obecný význam ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, který je signalizací psaní předpony s(e)-. SSJČ sice uvádí i přídavné jméno ztržený, to je ale odvozeno od slovesa ztrhnout, které má význam ‚poškodit, zničit přílišným namáháním, přepětím‘, z kontextu uvedeného souvětí je však patrné, že o tento význam v daném případě nejde. Náležitý je proto zápis „stržený mozol“ s předponou s-.
Zvažované varianty:
stržený
ztržený
Poslední užití:
29.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-: 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; hesla stržený, strhnout, ztrhnout
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla strhnouti, ztrhnouti, ztržený
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo strhnout
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je správně snědení, nebo snězení?
Klíčové slovo:
snědení
Odpověď:
V souladu s jazykovými příručkami je pouze podoba snědení. Podstatné jméno slovesné se tvoří od příčestí trpného, které má v případě slovesa sníst v jednotném čísle rodu mužského tvar sněden (nikoli snězen). V praxi se však s nesprávnou podobou snězení setkáváme relativně často. Může jít o vliv rozkazovacího způsobu sněz, popř. mohou být uživatelé ovlivněni výrazy, u nichž existují obě možnosti, např. sedění i sezení (výrazně frekventovanější varianta je sezení).
Zvažované varianty:
snědení
snězení
Poslední užití:
26.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří dějové přídavné jméno od slovesa distribuovat? Píšou se v něm dvě, nebo jen jedno -u-?
Klíčové slovo:
distribuující
Odpověď:
Dějové přídavné jméno utvořené od slovesa distribuovat má správnou podobu distribuující, tj. se dvěma -uu-. Tento tvar se tvoří od tvaru přechodníku přítomného, kde má prézentní kmenotvorná přípona – na rozdíl od infinitivní kmenotvorné přípony -ova- (distribu-ova-t) – podobu -uj- (stejně jako vzorové sloveso kupovat, kde je v infinitivu kup-ova-t, ale v prézentních tvarech kup-uj-e, kup-uj-íc-í). Přidá-li se pak k základu distribu- tato prézentní kmenotvorná přípona -uj-, dostanou se – jaksi náhodou – dvě -u- vedle sebe, odtud tedy distribu-uj-ící > distribuující.
Zvažované varianty:
distribuující
distribující
Poslední užití:
15.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Když od podstatného jména troll tvoříme přídavné jméno, bude se psát trollí, nebo trolí?
Klíčové slovo:
trollí
Odpověď:
Druhově přivlastňovací přídavné jméno od podstatného jména troll je trollí. Píšeme ho stejně jako výchozí podstatné jméno se dvěma l. Pokud byste zvolili variantu trol, pak by přídavné jméno mělo podobu trolí. Doplňujeme, že pravopisnou podobu troll zachycují starší zdroje, nověji se prosadila i zjednodušená podoba trol (viz IJP).
Zvažované varianty:
trollí
trolí
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz:
Jak morfematicky rozebrat slovo rozzlobený (je kořenem celé zlob, když existuje slovo zlo)?
Klíčové slovo:
rozzlobený
Odpověď:
Slovo rozzlobený se skládá ze: slovotvorné předpony roz-, kořene -zl-, slovotvorné přípony -ob-, slovotvorné přípony (původně nefinální tvarotvorné přípony příčestí trpného) -en- a z finální tvarotvorné přípony – pádové koncovky -ý.
Poslední užití:
23.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je vedle nabobtnalý možné (v básni) použít i podobu nabobtnaný?
Klíčové slovo:
nabobtnaný
Odpověď:
Podobu nabobtnaný výkladové slovníky nezachycují, je však vytvořena v souladu se slovotvornými zásadami češtiny (vedle nabobtnalý, které je od nabobtnal, lze utvořit i nabobtnaný, které je od nabobtnán), její slovotvorný, a (v tomto případě) tedy i lexikální význam je však drobně odlišný od významu podoby nabobtnalý. Podoba nabobtnalý vyjadřuje významový rys samovolnosti, zatímco podoba nabobtnaný v sobě nese významový rys zaměření se na původce ("způsobitele", či "viníka") tohoto nabobtnání. To je zřejmě i důvod toho, že se používá mnohem méně často než konkurenční podoba nabobtnalý (v databázi ČNK syn v8 je poměr nabobtnalý vs. nabobtnaný 1073 : 81) – když něco nabobtnalo, původce (onen "způsobitel" či "viník") je typycky neznámý, neviditelný nebo nás nezajímá, neptřebujeme se na něj soustředit, tematizovat ho. Pokud tomu však kontext přeje (a navíc v básni), je bez problémů možné použít i podobu nabotnaný.
Poslední užití:
14.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nabobtnalý
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně krojový, nebo krojovaný ples (tj. ples, kde se tančí v krojích)?
Klíčové slovo:
krojový, krojovaný
Odpověď:
Přídavné jméno krojový má podle českých výkladových slovníků (PSJČ, SSJČ) význam ‚týkající se kroje‘. Přídavné jméno krojovaný má pak podle českých výkladových slovníků (PSJČ, SSJČ, SSČ) význam ‚oděný v krojích‘. Je-li tomu opravdu tak (tj. nežije-li uvedený význam přídavného jména krojovaný jen na papíře, ale i mezi uživateli češtiny), je ve spojení s podstatným jménem ples možné užít jen přídavné jméno krojový, které má obecnější význam, díky němuž pak lze celé spojení vykládat jako ‚ples s kroji‘, ‚ples (s lidmi) v krojích‘. (Spojení krojovaný ples by totiž muselo mít význam ‚ples oblečený v kroji‘, který je nesmyslný – i když reálně by asi toto spojení bylo srozumitelné a daný význam by mu nejspíš mnoho uživatelů češtiny nakonec nepřisoudilo – dovtípili by se, o co jde.) Doklady z databáze ČNK syn v8 tento obecný výklad založený na slovníkových významech ne nijak jednoznačně, ale spíš podporují: najdeme zde 493 výskytů spojení krojovaný ples, a 1445 výskytů spojení krojový ples (při ARF jde už ale jen o poměr 102,6 : 222,92, tj. nikoliv zhruba 1 : 3, ale jen zhruba 1 : 2). Doporučujeme tedy užít spojení krojový ples (ovšem s tím, že ke spojení krojovaný ples je zcela namístě být tolerantní).
Zvažované varianty:
krojový
krojovaný
Poslední užití:
5.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla krojový a krojovaný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky krojový ples a krojovaný ples
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.