Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji vizitky pro policii, ale nejsem si jistá, zda mám přechylovat názvy funkcí u žen. Někdo trvá na tom, aby na vizitce bylo napsáno např. „styčná důstojnice“, někdo tvrdí, že je lepší užívat pro ženy i muže název funkce „styčný důstojník“. Z praxe vím, že se při oslovování hodností užívá třeba „paní plukovnice“, ale nikdo neříká „paní majorka“, pouze „paní major“. Na vizitkách budou hodnosti uvedeny v podobě zkratek, to není problém, jen jsem chtěla naznačit, jak je daná situace komplikovaná. Přiklonili byste se tedy k přechýleným, nebo nepřechýleným názvům funkcí na vizitkách?
Klíčové slovo:
důstojnice
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je na vizitce uvedeno jméno ženy, považujeme za vhodnější uvést přechýlenou podobu názvu funkce (např. styčná důstojnice). A to i přesto, že některé přechýlené podoby mohou působit poněkud nezvykle, neboť se teprve dostávají do užívání. Tak tomu bylo ostatně i v minulosti např. u slova ministryně, s nímž se v dnešní době setkáváme zcela běžně a nepůsobí nadále příznakově.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme imatrikulační listy, na nichž je uvedena formulace typu: „Jan Novák se stává řádným studentem gymnázia.“ Přemýšlím, zda bychom v případě nastupujících dívek neměli formulaci upravit: „Jana Nováková se stává řádnou studentkou gymnázia.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
S navrženou úpravou souhlasíme, ve spojení s vlastním jménem dívky je namístě použít přechýlenou podobu studentka (a samozřejmě i jí odpovídající tvar shodného přívlastku).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo:
starostka
Odpověď:
Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Autorka textu o sobě napsala, že je „módní kreslíř“. Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu „módní kreslířka“?
Odpověď:
Ano, pokud se název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, v tomto případě tedy „módní kreslířka“.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Připomínkujeme náš vnitřní předpis. Jde o slova rádiový a radiový. Myslím si, že rádiový se týká rádia, radiový je odvozeno od prvku nazvaného radium. Jsem proto přesvědčený, že provoz je rádiový, nikoli radiový. Kolega se mnou ale nesouhlasí.
Klíčové slovo:
rádiový provoz
Odpověď:
Je pravděpodobné, že se kolega nechal ovlivnit zápisem složenin, jako jsou např. výrazy radioamatér, radiostanice, radiopřijímač , radiotechnik(a), v nichž píšeme krátké a. U přídavných jmen však délkou samohlásky rozlišujeme význam. Přídavné jméno rádiový znamená něco jiného než radiový. Ve spojitosti se slovem provoz je náležité užít přídavné jméno rádiový (s á). Přídavné jméno rádiový znamená ‚týkající se elektromagnetických vln a jejich technického využití; popř. týkající se rádia či rozhlasu‘. Obvyklá slovní spojení jsou např. rádiový signál, přijímač, vysílač, provoz, vlny, spojení.
Radiový odkazuje k radioaktivitě, popř. k prvku radium.
Zvažované varianty:
rádiový
radiový
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Víme, že se po h, ch, k, r píše y. Proč se ale píše kočka Mourinka? Nikdy bych nepsal Mourynka.
Klíčové slovo:
Mourinka
Odpověď:
Teoreticky nelze vyloučit ani zápis s y, ale běžnější je upřednostnit slovotvorné hledisko. Jméno kočky je odvozeno zdrobňující příponou -inka, podobně jako domácká jména Janinka, Gábinka, Klárinka, Šárinka.
Zvažované varianty:
Mourinka
Mourynka
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Máme tematické/tématické poukazy a nevíme, jestli to psát s krátkým e, nebo dlouhým é.
Klíčové slovo:
tematický
Odpověď:
Přestože by zápis tématický patrně mnohé pisatele nepřekvapil, protože ho považují za náležitý, přídavné jméno tematický bychom měli v souladu s jazykovými příručkami psát s krátkým e; dlouhé é se píše v podstatném jménu téma. Náležitý zápis je tedy tematické poukazy.
Zvažované varianty:
tematický
tématický
Poslední užití:
11.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Máme psát tematický soubor, nebo tématický soubor?
Klíčové slovo:
tematický
Odpověď:
Náležitý zápis je tematický soubor. Přídavné jméno tematický a příslovce tematicky píšeme v souladu s příručkami s krátkým e; dlouhé é se píše v podstatném jménu téma.
Zvažované varianty:
tematický
tématický
Poslední užití:
10.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Nikde jsem nenašel vysvětlení, proč se ve slově poliklinika a polytechnika píše rozdílné i/y. Proč to tak je?
Klíčové slovo:
poliklinika; polytechnika
Odpověď:
Rozdíl je způsoben tím, že jde o dvě rozdílné předpony řeckého původu. Poli- ve slově poliklinika vychází z řeckého polis, tj. město, obec. Poliklinika je městská klinika (stejný základ mají i slova policie, politika). Ve slově polytechnika má předpona poly- význam „četný, mnohý“ (obdobně třeba polygamie, polysacharid, polykulturní).
Zvažované varianty:
poliklinika
polyklinika
Poslední užití:
3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.