Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Okolnosti se změnily a lidé také“. Nemělo by v přísudku být měkké i, jestliže se „změnili“ i „lidé“, což je jméno rodu mužského životného?
Klíčové slovo:
okolnosti
Odpověď:
Uvedená věta je ve skutečnosti tzv. souvětím souřadným, které obsahuje dvě věty hlavní. Protože je ve druhé větě elipsa (výpustka), může nás to při určování podmětu a přísudku zmást. V první větě daného souvětí je podmět „okolnosti“ rodu ženského, proto je v přísudku náležitým řešením tvrdé y. Ve druhé větě je podmětem jméno rodu mužského životného („lidé“) a přísudek („změnili se“) je elidován (vypuštěn). Bez výpustky bychom mohli dané souvětí rozepsat takto: „Okolnosti se změnily a lidé se změnili také.“
Poslední užití:
28.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.3 Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Šel jsem připravit oběd“ přísudkem celé spojení „šel jsem připravit“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Nikoli. Sloveso „jít“ je plnovýznamové, přísudkem v dané větě je pouze výraz „šel jsem“. Výraz „připravit“ zde v souladu s mluvnicemi určíme jako příslovečné určení účelu („s jakým záměrem se činnost uskutečňuje“). Protože však nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme s určitostí říci, zda školská praxe neuplatňuje jiné pojetí.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 303
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno od rodného jména Zoe? Je správně Zoino číslo, nebo Zoeino číslo?
Klíčové slovo:
Zoin, Zoein
Odpověď:
Pro odpověď na danou otázku je nutné znát výslovnost. Vyjdeme-li u jména Zoe z české výslovnosti [zoe], má individuálně přivlastňovací přídavné jméno v 1. (a 4.) pádě jednotného čísla rodu středního správnou podobu Zoino [zo(j)ino]. Vyjdeme-li ovšem u rodného jména Zoe z anglické výslovnosti [zouí] (pokud bychom vyšli z jiných výslovností, mohlo by být doporučení odlišné!), koncové psané -e by se mělo podle doporučení v Internetové jazykové příručce v individuálně přivlastňovacím přídavném jménu ponechat a přípona -in/o by se měla připojit k celé výchozí podobě jména. Na základě tohoto "předpisu" bychom tedy doporučovali v 1. (a 4.) pádě středního rodu psát Zoeino (a vyslovovat [zouí(j)ino] – obdobně jako Shirley [širli/šérli] > Shirleyino [širli(j)ino/šérli(j)ino]). Data z databáze ČNK syn v9 s tímto "papírovým" doporučením přinejmenším nejsou v rozporu (silnější tvrzení je nemožné, protože výskytů je jednak málo, jednak nevíme, na jakou výslovnost jména se vážou). V případě české výslovnosti [zoe] bychom tedy měli mít podobu Zoino [zo(j)ino], v případě anglické výslovnosti [zouí] pak podobu Zoeino [zouíino].
Zvažované varianty:
Zoino
Zoeino
Poslední užití:
29.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, 1 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, 2.3 Jména zakončená v psané podobě na skupinu samohlásek vyslovujících se jako [i]
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Existuje k prokurista přechýlená podoba prokuristka? Nebo jak se slovo prokurista přechýlí?
Klíčové slovo:
prokuristka
Odpověď:
Přechýlená podoba slova prokurista je prokuristka. Tuto podobu uvádějí výkladové slovníky (od Příručního slovníku jazyka českého z let 1935–1957 přes Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny až po Nový akademický slovník cizích slov z r. 2005 – a také Internetová jazyková příručka). Slovotvorně je zcela v pořádku, vzniká tím nejzákladnějším slovotvorným postupem pro přechylování, přidáním přípony -k/a k základu prokurist-. Zároveň se daná podoba poměrně běžně užívá – v databázi Českého národního korpusu syn v9 má 796 výskytů (pro srovnání: nepřechýlená podoba prokurista tu má 5339 výskytů). Přechýlenou podobu prokuristka lze tedy bez problémů používat – a nejen to: je to žádoucí.
Zvažované varianty:
prokuristka
Poslední užití:
28.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokuristka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokurista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokurista
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prokuristka
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="prokurista|prokuristka"] v syn v9
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo neexistuje? Je možné dělit nee-xistuje?
Klíčové slovo:
neexistuje
Odpověď:
Slovo neexistuje se na konci řádku správně dělí takto: ne-exi-s-tu-je. Dělení *nee-xistuje je tedy nesprávné, nedoporučujeme ho.
Zvažované varianty:
nee-xistuje
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo existovat
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Měla bych napsat čárku ve větě „Značka [název značky] se sídlem v Hradci Králové(,) představuje moderní design“?
Klíčové slovo:
podmět
Odpověď:
Podmětová a přísudková část představují formálně i významově těsnou část věty, čárkou se neoddělují (viz „konkrétní případ“).
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka za výrazem „plánování“ v následující větě? „Vzájemné komunikaci, výměně informací a plánování(,) napomáhá efektivně nastavený systém.“
Klíčové slovo:
několikanásobný předmět
Odpověď:
Pisatelé mají někdy tendenci klást čárku za poslední složku několikanásobného větného členu. Výčet těchto složek často mylně považují za vsuvku nebo jinou volně vloženou konstrukci. V souřadných spojeních složek několikanásobných větných členů je však náležité oddělovat pouze jednotlivé složky mezi sebou, nejsou-li spojeny souřadicími spojkami v poměru slučovacím. Za poslední složkou už se čárka nepíše (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
29.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126 až 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Ať cestujete sami(,) nebo s rodinou“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
29.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následující větě? „Rytíř stál na nohou, opásaný mečem(,) a na sobě měl tlustou prošívanici.“
Klíčové slovo:
doplněk volný
Odpověď:
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Pokud je ale doplněk vložen do věty volně a věta za ním pokračuje, je třeba jej oddělit čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
25.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplněk, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.