Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Odkazování k jinému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Klíčové slovo:
s sebou
Odpověď:
Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Giger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Poslední užití:
5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2007, roč. 90, č. 4, s.195–202
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tato formulace: „Chtěl bych vám poděkovat.“ Není z ní jasné, kdy by chtěl dotyčný poděkovat – dnes, zítra, za rok? Domnívám se, že správně by se mělo říct: „Chci vám poděkovat.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilostních formulích zcela běžné, první uvedená formulace (Chtěl bych vám poděkovat.) je tedy naprosto v pořádku. Můžete však samozřejmě použít i druhou uvedenou formulaci (Chci vám poděkovat.), ani tu nepovažujeme za problematickou.
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Připravuji dopis, který chci poslat ministrovi školství. Dopis mimo jiné obsahuje formulaci: „...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem budou naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...“. Kolegům se zdá toto vyjádření nezdvořilé, tvrdí, že prý ministrovi rozkazuji, a navrhují zaměnit tvar „budou“ za „byly by“: „...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem by byly naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...“ Jaký je váš názor?
Odpověď:
Užití tvaru „budou“ je v dané formulaci zcela v pořádku. Užitím tvaru „by byly“ byste v tomto případě nedosáhli vyjádření vyšší míry zdvořilosti, nýbrž vyjádření menší míry jistoty – předmětem jednání by mohly být uvedené požadavky, ale případně i něco jiného.
Zvažované varianty:
...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem budou naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...
...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem by byly naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na otázku: „Je Václav Havel nejlepší dramatik?“ Podle mě je zcela v pořádku, ale přítel tvrdí, že jelikož Havel již nežije, měla by mít otázka formu: „Byl Václav Havel nejlepší dramatik?“ Kdo z nás má pravdu?
Odpověď:
První uvedená formulace (Je Václav Havel nejlepší dramatik?) je zcela v pořádku. Její užití se nabízí např. při srovnání s jinými (žijícími i zemřelými) dramatiky – můžeme se totiž ptát, zda je Václav Havel (stále) nejlepším dramatikem (ze všech dramatiků, kteří kdy žili).
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Píšu oficiální dopis a nejsem si jistá, zda mám v následující formulaci použít slovo „pan“, či nikoliv: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“ / „Byla jsem u inženýra Nováka.“ Poradíte mi?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro tyto případy neexistuje žádná striktní zásada, jíž bychom se mohli řídit. (Ne)uvedení výrazu pan je závislé především na typu textu a jazykovém citu. Žádná z uvedených variant není nesprávná, ovšem s ohledem na vyjadřování zdvořilosti v dopisech bychom se v tomto případě přiklonili k použití výrazu pan: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“
Zvažované varianty:
Byla jsem u pana inženýra Nováka.
Byla jsem u inženýra Nováka.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Sepisuji poděkování do bakalářské práce. Je následující věta v pořádku? „Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru magistru Janu Novákovi.“
Odpověď:
Pokud nepoužíváte zkratky titulů, ale jejich plnou podobu, obvykle se užívá jen nejvyšší titul. Doporučujeme tedy větu přeformulovat: „Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru Janu Novákovi.“
Zvažované varianty:
Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru magistru Janu Novákovi.
Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru Janu Novákovi.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mám na pamětní desce uvést nejprve jméno muže, nebo ženy – „manželé Radek a Nela Novákovi“, nebo „manželé Nela a Radek Novákovi“?
Odpověď:
Pro pořadí uvádění mužů a žen nejsou stanovena žádná striktní pravidla, ovšem ze společenských důvodů bývá na prvním místě uváděna žena.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda mám v následující formulaci použít slovo „pan“, či nikoliv: „pověření místopředsedy ČSSD Jana Nováka“ / „pověření místopředsedy ČSSD, pana Jana Nováka“. Co je správně, jakým pravidlem se mám řídit?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro tyto případy neexistuje žádná striktní zásada, jíž bychom se mohli řídit. (Ne)uvedení výrazu pan je závislé na typu textu a jazykovém citu. Žádná z uvedených variant tedy není nesprávná.
Zvažované varianty:
pověření místopředsedy ČSSD, pana Jana Nováka
pověření místopředsedy ČSSD Jana Nováka
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.