Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat výraz fotovoltaika?
Klíčové slovo:
fotovoltaika
Odpověď:
V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i současným územ, který jsme prověřili, doporučujeme výslovnost [fotovoltajika].
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych prosím poradit, jaký je správný tvar přídavného jména ve větě „Svaz zpracovává stanoviska k různým návrhům související/souvisejícím s předpisy“.
Klíčové slovo:
související
Odpověď:
Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného. Proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě máte dvě možnosti, záleží na tom, které podstatné jméno je přívlastkem rozvito. Pokud přívlastek rozvíjí „stanoviska“, náležitý tvar je „související“. Jestliže se ale toto přídavné jméno vztahuje k výrazu „návrhům“, je namístě napsat „souvisejícím“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. „související stanoviska“ či „k souvisejícím návrhům“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem větu „Soutěž je určena podnikatelům zabývajících se prodejem masa“. Podle mého názoru by správný tvar přídavného jména měl být „zabývajícím“. Je to tak?
Klíčové slovo:
zabývající se
Odpověď:
Máte pravdu. Dané přídavné jméno zde plní funkci přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem, v tomto případě se slovem „podnikatelům“. Protože je řídící jméno ve 3. pádě, náležitý tvar přívlastku je „zabývajícím (se)“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem: „zabývajícím se podnikatelům“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „plýtvat potravinami“, nebo „plýtvat s potravinami“?
Klíčové slovo:
plýtvat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „plýtvat“ pouze vazbu bezpředložkového 7. pádu: „plýtvat něčím“. V současném úzu pozorujeme u vazeb se 7. pádem tendenci užívat předložku „s“, a to i ve spojeních, kde je náležitá pouze vazba bezpředložková („kochat se s něčím, zametat s koštětem“ apod.).
Zvažované varianty:
plýtvat potravinami
plýtvat s potravinami
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s volbou přivlastňovacího zájmena ve větě „Je vysoká pravděpodobnost, že tento zámeček, venkovské sídlo svého/jejího otce, Sisi navštívila“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve vedlejší větě je podmětem jméno „Sisi“ a tomuto podmětu je v přístavkové konstrukci přivlastňováno. Jestliže přivlastňujeme podmětu (resp. činiteli děje), je namístě užít zvratné zájmeno. Pokud bychom v daném případě užili zájmeno „její“ („jejího otce“), mohlo by to znamenat, že mluvíme o otci ještě nějaké jiné ženské osoby, než je „Sisi“. Náležité znění věty je tedy „Je vysoká pravděpodobnost, že tento zámeček, venkovské sídlo svého otce, Sisi navštívila“.
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
V učebnici češtiny jsou věty typu „Je mu nevolno“ považovány za věty jednočlenné. Bylo by přesto chybou, kdyby žáci určili např. „nevolno“ jako podmět?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. V mluvnicích jsou ale věty tohoto typu hodnoceny jako věty jednočlenné (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Výraz „nevolno“ v uvedené větě je totiž tzv. predikativum (stavové příslovce) a je součástí přísudku jmenného se sponou.
Poslední užití:
8.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Kterou z možných výslovnostních podob u příjmení Štefánik byste doporučili pro užití v rozhlase?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
V tomto případě přicházejí v úvahu tři varianty: [šťefáňik] (spisovná podoba ve slovenštině, avšak i zde výslovnost značně kolísá; v českém prostředí jsme ji s výjimkou slovensky hovořících mluvčích v rámci provedeného výzkumu nezachytili), [štefáňik] a [štefányk] (ta v češtině, a to i u profesionálních mluvčích v médiích včetně rozhlasu naprosto převládá). Lze konstatovat, že případná určitá nejednotnost v celém rozhlasovém vysílání (nikoli však bezdůvodné střídání např. v rámci jednoho pořadu) zde posluchačům pravděpodobně příliš vadit nebude a srozumitelnost nijak neohrozí. Pokud by se chtěli rozhlasoví mluvčí sjednotit, je třeba vycházet ze zavedených interních postupů v daném médiu, tj. zda se obecně dává přednost těm variantám, které jsou v češtině frekventovanější, nebo se (i navzdory současnému úzu) preferují podoby vycházející z kodifikované výslovnosti v jazyce původu.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo:
závislost
Odpověď:
Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty
závislost na teplotě
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „či“ ve spojení „ať už jde o kulturu, sportovní klání(,) či společenské večery“?
Klíčové slovo:
ať – či
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před druhou složkou dvojitého spojovacího výrazu čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Význam morfému
Konkrétní dotaz:
Když se mému vnukovi narodil syn, začali nám gratulovat k narození pravnuka, což mě zarazilo, protože předpona pra- se přece používá k označení něčeho nebo někoho starého (pravěk, pračlověk, prales atp.), ale můj vnuk je malé dítě. Je tedy označení pravnuk vzhledem k těmto okolnostem v pořádku?
Klíčové slovo:
pravnuk
Odpověď:
Ano, označovat vnukova syna slovem pravnuk je zcela v pořádku. Předpona pra- totiž (mj.) označuje nejen osoby o generaci starší než základové slovo (prarodič, pradědeček, prababička), ale i osoby o generaci mladší než základové slovo (pravnuk, pravnučka, pravnouče, praneteř, prasynovec).
Zvažované varianty:
pravnuk
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pra-/prach-
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.