Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát přídavné jméno formálnězdvořilostní (odpověď) dohromady?
Klíčové slovo:
formálnězdvořilostní
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis dohromady napovídá, že základem složeného přídavného jména je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Jestliže vycházíme ze slovního spojení formální zdvořilost (toto spojení není příliš frekventované, ale doloženo je), pak je psaní dohromady v pořádku.
Nabízí se však i možnost použít místo složeného přídavného jména formulaci formální zdvořilostní odpověď.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se správně utvoří přivlastňovací přídavné jméno od jména Emily? Je správně Emilyino přání, nebo Emilino přání?
Klíčové slovo:
Emilyino, Emilino
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Emily může mít jak podobu Emilyino (přání), tak Emilino (přání). Při tvoření přídavných jmen od ženských jmen zakončených v písmu na ‑y v praxi jednoznačně převažují podoby, u nichž je koncové -y zachováno: Mary > Maryin, Bet(t)y > Bet(t)yin, Wendy > Wendyin, a tedy i Emily > Emilyin. Tyto podoby doporučujeme. V menší míře se lze setkat i s podobami Marin, Bet(t)in, Wendin, a tedy i Emilin. Ty odpovídají podobám šachista < šachy, lobbista < lobby, a proto je nelze hodnotit jako nesprávné. (Jako nesprávné ovšem hodnotíme podoby *Maryn, *Tracyn, a tedy i *Emilyn.)
Zvažované varianty:
Emilyino
Emilino
Poslední užití:
28.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 2.2 Jména zakončená v psané podobě na ‑y
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má 1. p. mn. č. r. m. živ. od slova plachý? Je to plaší lidé, nebo plašší lidé? Není plašší druhý stupeň přídavného jména plachý?
Klíčové slovo:
plašší
Odpověď:
Tvar 1. p. mn. č. r. m. živ. od slova plachý je plaší s jedním -š-. Podoba plašší se dvěma -šš- je opravdu druhý stupeň téhož přídavného jména, který se tvoří příponou -š/í, před níž se tzv. měkčí i kořenové -ch- v -š- (plach- + -š/í = plaš-š/í) – odtud pak dvě -šš- vedle sebe: plašší. (V případě tvoření 1. p. mn. č. r. m. živ. se „jen“ mění kořenové -ch- v -š- před koncovkou -í (plach- + -í = plaš-í) – odtud pak pouze jedno -š-: plaší; v nepečlivé výslovnosti však obě podoby nezřídka splývají.)
Poslední užití:
28.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem ve vedlejší větě, jejímž podmětem je zájmeno „kdo“: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml/všimli, byl bratr.“ Můžete mi poradit, zda by měl být tvar přísudku v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. Akademická Mluvnice češtiny připouští mluvnickou shodu jak s jednotným, tak s množným číslem. V uvedeném větném celku se navíc vedlejší věta, uvozená zájmenem „kdo“, může vztahovat jak k výrazu „jedním“, který je v jednotném čísle, tak k výrazu „prvních“, který má tvar čísla množného. Za přijatelná tedy považujeme obě řešení: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml, byl bratr“ i „Jedním z prvních, kdo si toho všimli, byl bratr“.
Poslední užití:
13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, zda mám užít zájmeno „můj“, nebo „svůj“ v následující větě? „Nezvládl bych to bez pomoci mé/své rodiny, rodiny mých/svých kanadských přátel a mého/svého právníka.“
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
V uvedené větě je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Věta tedy bude znít takto: „Nezvládl bych to bez pomoci své rodiny, rodiny svých kanadských přátel a svého právníka.“
Poslední užití:
28.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.