Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Všiml jsem si, že některé ženy o sobě mluví v mužském rodě, říkají např. „já jsem specialista/sportovec/sprinter“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
specialistka; sportovkyně; sprinterka
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Píšeme a mluvíme tedy o specialistce, sportovkyni či sprinterce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: specialistka Jana Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, používají vyjádření typu „jsem sportovec“, na vizitkách volí raději výraz specialista než specialistka apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje nepřechýlenou podobou názvu profese apod., samozřejmě ji může užívat. Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát sociálně patologické jevy – každé slovo zvlášť? Nejsem z oboru, ale vím, že sociální patologie a sociálně patologické jevy je takový obecně vžitý pojem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že v tomto případě přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Jak jste sama řekla, jde o vžité a užívané označení. Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický (sociálněpatologické jevy).
Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Pak by se přídavné jméno psalo se spojovníkem (sociálně-patologický). Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Četl jsem článek, jehož autorkou byla feministka. V článku byla věta: „Jeleni oloupali kůru, srnci ohryzali stromky.“ A dále tam bylo psáno také: „Vědkyně a vědci přišli na to, že...“ Proč dotyčná píše o vědcích a vědkyních, ale zapomene na laně a srnky?
Odpověď:
Přestože v češtině existuje tzv. generické maskulinum, a název osoby v mužském rodě tak může zahrnovat všechny osoby bez ohledu na jejich pohlaví či gender, někteří lidé mohou považovat za vstřícné či vhodné uvést též přechýlenou podobu názvu osoby a tím zdůraznit zastoupení žen. Naproti tomu pro rozlišování samců i samic zvířat jsou relevantní zcela jiné (nikoliv společenské) důvody – rozdílné pojmenování samců a samic by bylo jistě užitečné např. při popisu jejich odlišného chování či vzhledu. Lze tedy předpokládat, že v rámci daného textu jeho autorka nepovažovala rozlišení zvířat dle pohlaví za opodstatněné. Nicméně nemůžeme zcela vyloučit ani interpretaci, že výrazy jeleni a srnci nejsou v tomto případě užity genericky, nýbrž že slouží právě pro označení samců. Podobně není vyloučené, že autorka textu opomněla doplnit příslušné názvy samic zvířat. Pro výraznější přiklonění se k některému z uvedených výkladů bychom však potřebovali znát širší textový kontext.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno vytvořené od obyvatelského jména bosenský Srb? Píše se správně bosenskosrbský dohromady?
Klíčové slovo:
bosenskosrbský
Odpověď:
Ano, přídavné jméno vytvořené od obyvatelského jména bosenský Srb se správně píše dohromady – bosenskosrbský.
Zvažované varianty:
bosenskosrbský
Poslední užití:
25.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo bosenskosrbský
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 1.1 První složka je zakončena na ‑sko, ‑cko, ‑ně nebo ‑ově
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně řídicí, nebo řídící orgán (dotačního programu)?
Klíčové slovo:
řídicí
Odpověď:
Vhodnější a jednoznačně správné je použít ve spojení s podstatným jménem orgán tzv. účelové přídavné jméno řídicí (s krátkým -i- po -d-): řídicí orgán (dotačního programu). Primárně jde totiž o orgán určený k řízení. Přesvědčit se o tom lze náhradou za synonymní přídavné jméno, u nějž se účelový a dějový „tvar“ projeví výraznější změnou kmenotvorné přípony, viz např. účelové přídavné jméno prováděcí orgán vs. dějové přídavné jméno provádějící orgán; je evidentní, že jde daleko spíš a primárně o prováděcí orgán, tj. o orgán určený k provádění, řízení něčeho, a nikoliv o provádějící orgán, tj. o orgán, který právě teď něco provádí, něco řídí. (Tazatelé jazykové poradny sice často argumentují ve prospěch dějového pojetí, a tedy psaní řídící orgán (s dlohým -í- po -d-) formulacemi typu „vždyť to řízení přece probíhá pořád“; vhodnější je však mluvit o tom, že řídicí orgán může být činný v kterémkoli okamžiku, jde tedy o nekonkrétní, obecnou časovou platnost, a proto v těchto případech dáváme přednost pojetí účelovému. Jak se však uvádí v Internetové jazykové příručce, ani dějové pojetí, tj. psaní řídící orgán (s dlouhým -í- po -d-) zde nelze pokládat za jednoznačně chybné.)
Zvažované varianty:
řídicí
řídící
Poslední užití:
29.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo řídicí
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.