Dotaz:
Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz:
Pomáhám synovi při distanční výuce. Měl za úkol označit koncovku ve slovním tvaru krásného, označil -ého, ale paní učitelka takovou odpověď označila za nesprávnou a napsala k ní „označil jsi příponu“. Co je tedy přípona a koncovka v tvaru krásného?
Klíčové slovo:
krásného
Odpověď:
Slovní tvar krásného se člení na kořen krás- (je krása, krasohled atp.), slovotvornou příponu -n- a tzv. finální tvarotvornou příponu – pádovou koncovku -ého. Problém může být v rozdílech mezi tím, jak se slovo podrobně člení podle zásad vědeckého popisu morfematické stavby slov, a jak se tento popis zjednodušuje pro školské účely. Z hlediska vědeckého popisu je např. koncovka druhem přípony (přípony se dělí mj. na tvarotvorné nefinální a tvarotvorné finální, kterých je několik druhů a označují se jako koncovky: pádové, rodové, infinitivní, osobní). Bez ohledu na to je však odpověď vašeho syna správná – -ého je ve tvaru krásného primárně pádová koncovka, teprve sekundárně i přípona (mezi příponou, resp. tvarotvornou finální příponou, a koncovkou, resp. pádovou koncovkou, je stejný vztah jako mezi slovy ryba a kapr).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo krása
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Kultura je zpět a pro všechny i navzdory komplikacím způsobenými covidem-19“. Je tvar „způsobenými“ správně?
Klíčové slovo:
způsobený
Odpověď:
Nikoli. Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě je řídící jméno „komplikacím“ ve 3. pádě, ve stejném pádě proto musí být i přídavné jméno „způsobený“. Správná vazba tudíž zní „navzdory komplikacím způsobeným covidem-19“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. „navzdory způsobeným komplikacím“.
Poslední užití:
2.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Co je v infinitivních tvarech přípona a co koncovka? Když mám například tvary pracovat, pracovati a péct, péci, jsou -t/-ti a -ct/-ci přípony, nebo koncovky? Co je koncovka ve tvarech příčestí činného? Je např. ve tvaru pracovala koncovka -la, nebo -a?
Klíčové slovo:
infinitiv, příčestí činné
Odpověď:
V podrobném, vědeckém popisu morfematické stavby slov se liší několik druhů přípon (sufixů, tj. morfémů, které ve slovním tvaru stojí za kořenem). Kromě kmenotvorných přípon (prac-OVA-t, děk-UJ-u atp.) jsou v kontextu vašeho dotazu zásadní zejm. dva následující druhy přípon: tvarotvorné přípony nefinální, které stojí za kořenem, ale před koncem slova, a tvarotvorné přípony finální, které stojí na konci slova. Obou těchto přípon je několik druhů. Zásadní je, že různé druhy finálních tvarotvorných přípon se označují jako koncovky; existují totiž (celým názvem) tvarotvorné finální přípony – pádové koncovky (žen-U), tvarotvorné finální přípony – osobní koncovky (děl-á-Š), tvarotvorné finální přípony – rodové koncovky (prac-ova-l-A) a také tvarotvorné finální přípony – infinitivní koncovky (prac-ova-T). U infinitivů zakončených na -t/-ti, např. u uvedeného pracovat, je tedy -t/-ti infinitivní koncovka (celým názvem tvarotvorná finální přípona – infinitivní koncovka). U infinitivů zakončených na -ci/-ct (péci, péct) je situace složitější, neboť tyto tvary vznikly z původního *pek-ti, kde se z -kt- vyvinulo -c-. Z historického hlediska je tedy toto -c- morfematickým švem, protože se v něm nachází zároveň kus původního kořene (peK-ti) i kus původní infinitivní koncovky (pek-Ti). Z hlediska současné češtiny se za infinitivní koncovku tvarů typu péci, péct považuje jen -i, resp. -t a -c- se hodnotí jako součást kořene, tj. člení se péc-0-i, péc-0-t. Ve tvaru příčestí činného, např. pracovala, se nachází rodová koncovka -a (celým názvem finální tvarotvorná přípona – rodová koncovka) a tzv. nefinální tvarotvorná přípona – přípona příčestí činného -l-; člení se tedy prac-ova-l-a.
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, 2.4.3 Tvarotvorné přípony: 1. Nefinální tvarotvorné přípony a 2. Finální tvarotvorné přípony – koncovky
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Ve škole jsme narazili na větu „V kleci skotačila medvíďata, lvíče i tygřata“. V Internetové jazykové příručce jsem se ale dočetla, že pokud je mezi složkami několikanásobného podmětu (rodu středního) alespoň jedno jméno v čísle jednotném, mělo by se v přísudku psát tvrdé y, tedy „skotačily“. Je to prosím pravda?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větách, v nichž stojí přísudek až za podmětem, platí pouze pravidlo, které zmiňujete. Pokud ale přísudek předchází podmětu, máme dvě možnosti. Buď můžeme shodu řídit všemi složkami několikanásobného podmětu, tedy v tomto případě uplatnit pravidlo o přítomnosti alespoň jednoho jména rodu středního v čísle jednotném (zde „lvíče“), a tudíž napsat v přísudku -y. Druhou možností ale je shodovat přísudek s nejbližší složkou několikanásobného podmětu, v tomto případě s „medvíďaty“ – pak bychom napsali v přísudku -a. Správně je tedy jak věta „V kleci skotačily medvíďata, lvíče i tygřata“, tak „V kleci skotačila medvíďata, lvíče i tygřata“.
Poslední užití:
1.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V angličtině se prý začal pro ukrajinské hlavní město užívat název Kyiv místo původního pojmenování Kiev, které vychází z ruštiny. Neměli bychom v češtině také psát raději Kyjiv místo Kyjev?
Klíčové slovo:
Kyjev
Odpověď:
Je pravda, že název Київ se z ukrajinské cyrilské abecedy do češtiny správně přepisuje jako Kyjiv. Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, toto endonymum (tj. podoba zeměpisného jména v jazyce původu, v tomto případě přepsaná do latinky) se v českých textech téměř nevyskytuje. V češtině totiž užíváme vžité (navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kyjev. Tato forma je z jazykového hlediska výhodná zejména s ohledem na neproblematické skloňování. Od jména Київ (Kyjiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Києва (Kyjeva), analogické užívání v češtině, tj. Kyjiv, bez Kyjeva, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -e- v českém skloňovacím systému oporu. Dodejme, že v ruštině má název ukrajinského hlavního města podobu Киев, která se do češtiny přepisuje jako Kijev (nikoli tedy jako Kyjev, protože zatímco znaku и z ruské azbuky odpovídá písmeno „i“, znak и v ukrajinštině označuje „y“). S formou Kijev jsme se mohli zejména v minulosti rovněž setkávat, avšak v současných českých textech není důvod ji uplatňovat.
Zvažované varianty:
Kyjev
Kyjiv
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)