Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy determinant a determinanta?
Klíčové slovo:
determinant, determinanta
Odpověď:
Podle budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ), sdílejí výrazy determinant a determinanta společný význam ‚determinující, určující, rozhodující složka, činitel, faktor‘. Slovo determinant má v ASSČ ještě druhý význam, užívaný v matematice, konkrétně v lineární algebře, který označuje ‚číslo nebo funkci přiřazenou prvkům čtvercové matice‘. Vydáním starší Akademický slovník cizích slov ještě u hesla determinant uvádí význam z oblasti psychologie: ‚souhrn činitelů určujících a spoluvytvářejících psychický vývoj jedince v době jeho dospívání‘; u hesla determinanta týž slovník zmiňuje další význam, a to z oblasti ekologie: ‚organismus, který svým působením výrazně ovlivňuje okolní prostředí‘.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova viabilita? Je to ‚schopnost přežít‘ jako v angličtině?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Současné výkladové slovníky heslo viabilita neobsahují. Patrně proto, že jde o úzce odborný výraz, který se užívá zejména v medicínských oborech, konkrétně v prenatální medicíně (častými spojeními jsou pak např. viabilita plodu nebo viabilita těhotenství), popřípadě v biologii (viabilita viru). V kontextech, které nalezneme v korpusu KonText (řada syn, verze12) se někdy uvádí jako význam slova ‚životaschopnost‘. Vhodnost takového českého ekvivalentu pro zmiňovaný původem cizí odborný termín potvrzuje Velký lékařský slovník online, který sice nezachycuje slovo viabilita, ale u přídavného jména viabilní uvádí výklad ‚životný, schopný života‘.
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině užívat namísto slova vitalita výraz viabilita?
Klíčové slovo:
synonymie
Odpověď:
Abychom na vaši otázku mohli odpovědět, je třeba zjistit, zda jde v případě slov viabilita a vitalita o synonyma. Současné výkladové slovníky heslo viabilita neobsahují. Patrně proto, že jde o úzce odborný výraz, který se užívá zejména v medicínských oborech, konkrétně v prenatální medicíně (častými spojeními jsou pak např. viabilita plodu nebo viabilita těhotenství), popřípadě v biologii (viabilita viru). V kontextech, které nalezneme v korpusu KonText (řada syn, verze12) se někdy uvádí jako význam slova ‚životaschopnost‘. Připojování výkladu významu tak svědčí o tom, že i v odborném prostředí bude slovo pravděpodobně hodnoceno jako méně známý výraz.
Význam slova vitalita české výkladové slovníky vykládají jako ‚životní síla, životní schopnost, životaschopnost, životnost‘. Přestože by se tak mohlo zdát, že jsou slova viabilita a vitalita synonymní, není tomu tak. Vzhledem k tomu, že je výraz viabilita užíván v úzce odborných kontextech a má charakter termínu, jeho nahrazování slovem vitalita nelze doporučit.
Poslední užití:
5.9.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Neustálená podoba, přejímky
Konkrétní dotaz:
Jaká je zkratka slovního spojení katastrální území? Lze ji zapsat např. ve formě KÚ?
Klíčové slovo:
katastrální území
Odpověď:
Přestože se nám nepodařilo zkratku tohoto spojení dohledat v dostupných slovnících, můžeme ji na základě pravidel zkracování v češtině jednoduše utvořit. Jednou z variant je využití tzv. grafické zkratky, kterou vytvoříme vypsáním prvních písmen slov daného spojení, za nimiž napíšeme tečku. Spojení katastrální území bychom tak mohli nahradit zkratkou v podobě k. ú., psanou s malými písmeny a tečkami. Druhou možností je vámi navrhovaný způsob, v takovém případě by se jednalo o iniciálovou zkratku KÚ, kterou bychom psali s velkými písmeny a bez teček. Obě tyto zkratky jsou utvořeny v souladu s pravidly zkracování v češtině, je možné si zvolit kteroukoli z nich, v rámci jednoho textu však doporučujeme postupovat jednotně a užívat vždy pouze jednu variantu. Jelikož tyto zkratky nejsou zachyceny ve slovnících, nemůžeme si být jisti tím, že budou pro všechny uživatele jazyka průhledné, proto doporučujeme při prvním užití zkratky v textu její význam vysvětlit (čtenáři by totiž mohli danou zkratku mylně spojovat např. se souslovím katastrální úřad).
Zvažované varianty:
k. ú.
KÚ
Poslední užití:
15.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa) + Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturněosvětový a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněosvětový; kulturně-osvětový
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní osvětu, resp. osvětu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněosvětový. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a osvětovou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-osvětový.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, zda ví, co výrazem pojmenovává.
Zvažované varianty:
kulturněosvětový
kulturně-osvětový
Poslední užití:
24.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturně výchovný a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněvýchovný; kulturně-výchovný
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní výchovu, resp. výchovu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněvýchovný. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a výchovnou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-výchovný.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, co výrazem pojmenovává.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o spojení sociálněterapeutická práce. Myslím se, že je to odvozeno od sociální terapie, proto bych psala slovo dohromady. Ale v různější literatuře vidím velice často psaní zvlášť (sociálně terapeutický) nebo se spojovníkem (sociálně-terapeutický). Kterou z možností mám zvolit?
Klíčové slovo:
sociálněterapeutický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se bohužel setkáváme stále. Máte pravdu, že zápis sociálně terapeutický je podle dokladů v ČNK hojný, přesto ho nedoporučujeme volit.
Při rozhodování, zda psát adjektivum s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) dohromady, nebo se spojovníkem, vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-terapeutický (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a terapeutickou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale je méně pravděpodobná.
Jestliže potvrzujete, že složené přídavné jméno odkazuje k oblasti nazvané sociální terapie (tento termín je užívaný), pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno terapie je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněterapeutický. Vaše řešení je tedy správné – náležitý zápis je sociálněterapeutická práce.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se spojení sociálně tržní hospodářství (nebo společnost) jako dvě slova? Nebo jinak?
Klíčové slovo:
sociálnětržní; sociálně-tržní
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK ukazují, že je tomu tak i v tomto případě.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) se neobejdeme bez věcné znalosti. Bohužel v tomto případě není jednoduché určit, k čemu se adjektivum vztahuje, to by měl vědět autor textu.
Psaní se spojovníkem (sociálně-tržní) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a tržní. Tato možnost sice není vyloučená, ale zdá se nám méně pravděpodobná.
Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální trh. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno trh je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálnětržní.
Zvažované varianty:
sociálnětržní
sociálně tržní
sociálně-tržní
Poslední užití:
27.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „po tom“ zvlášť, nebo dohromady „potom“? Jde o větu „Oznamujete mi to hodinu potom / po tom, co jste odešla z domu.“ V tomto případě si umím zdůvodnit obě možnosti řešení, proto váhám, kterou použít.
Klíčové slovo:
po tom; potom
Odpověď:
Máte pravdu, že v této větě lze připustit obě možnosti zápisu, významový rozdíl je dosti jemný. Obrat v uvedené větě můžeme chápat jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému úseku (po tom odchodu). Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom), analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé.
Záleží tedy na Vás, zda zvolíte variantu Oznamujete mi to hodinu po tom, co jste odešla z domu, nebo Oznamujete mi to hodinu potom, co jste odešla z domu.
Zvažované varianty:
potom co
po tom co
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Řešíme, jak napsat finančněporadenský. Zda dohromady, nebo zvlášť, popř. s pomlčkou.
Klíčové slovo:
finančněporadenský
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme zvlášť. Pokud je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde nepochybně o slovní spojení finanční poradenství –, píšeme adjektivum dohromady. Zápis se spojovníkem (nikoli s pomlčkou) by odkazoval k souřadnému spojení dvou rovnocenných položek: finanční a poradenský, což však neodpovídá skutečnosti.
Zvažované varianty:
finančněporadenský
finančně-poradenský
Poslední užití:
16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.