Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jestli se nezměnila pravidla, podle nichž se řídí shoda u jmen středního rodu. Je pořád správně „Děcka plakala“? Nebo může být i „Děcka plakaly“?
Klíčové slovo:
děcka
Odpověď:
Nic se nezměnilo, pravidla platí pořád stejná. Jediná spisovná možnost je „Děcka plakala“.
Poslední užití:
15.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o zápis heraldického výrazu přikrývadlo/přikryvadlo. Konkrétně o délku ý/y. Ve zdrojích nacházím odlišnosti, proto nevím, jakou podobu máme zvolit.
Klíčové slovo:
přikryvadlo; přikrývadlo
Odpověď:
Zcela jednoznačnou odpověď bohužel nedostanete, protože zápis tohoto výrazu je nejednotný i ve slovníkových zdrojích. Pro označení pruhu tkaniny, kterým si rytíři v křížových výpravách zahalovali helmice; popř. v heraldice pruhu tkaniny splývajícího ve znaku kolem štítu uvádí SSJČ výraz přikrývadlo. Starší PSJČ zachycuje výraz přikryvadlo s významy přikrývka nebo chochol na přilbě. Slovotvorně přikryvadlo/přikrývadlo odpovídá podstatnému jménu umyvadlo/umývadlo, které má v souladu s jazykovými příručkami dvojí podobu (s krátkým y i dlouhým ý). Kolísání lze tedy přijmout i u přikryvadla/přikrývadla. Doklady z ČNK ukazují, že četnost užití tohoto heraldického výrazu není nikterak hojná a že se užívají obě podoby, zápis přikryvadlo je frekventovanější. To ostatně odpovídá i zpracování v publikaci Encyklopedie heraldiky (Libri, Praha 1997), v níž najdeme heslo přikryvadla (též přikrývky, pokrývky, pokryvadla, krydla či staročesky fafrnochy nebo fanfrnochy).
Zvažované varianty:
přikryvadlo
přikrývadlo
Poslední užití:
14.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Kolegyně použila v úředním textu formulaci: „Na základě pokynu Jany Novákové Vás vyzývám, nechť ve lhůtě 15 dnů sdělíte...“ Nezdá se mi ten výraz nechť. Nebylo by lepší napsat: „Na základě pokynu Jany Novákové Vás vyzývám, abyste ve lhůtě 15 dnů sdělil...“?
Klíčové slovo:
nechť
Odpověď:
Vámi navrhovaná varianta je pro administrativní styl vhodnější, neboť spojka aby je neutrální. Výraz nechť je hodnocen jako knižní, je méně užívaný a může na sebe strhávat zbytečnou pozornost – jeho užití tedy není vyloučené, nýbrž méně vhodné.
Zvažované varianty:
Na základě pokynu Jany Novákové Vás vyzývám, nechť ve lhůtě 15 dnů sdělíte...
Na základě pokynu Jany Novákové Vás vyzývám, abyste ve lhůtě 15 dnů sdělil...
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při korektuře textu mě překvapila formulace „usnesení Ústavního soudu pod spisovou značkou X“, běžně se totiž setkávám se spisovou značkou ve tvaru prvního pádu, tedy „usnesení Ústavního soudu, spisová značka X“. Mám to opravit?
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě formulace v pořádku, domníváme se tedy, že oprava není nutná (ovšem ani vyloučená, je-li takový úzus).
Zvažované varianty:
usnesení Ústavního soudu, spisová značka X
usnesení Ústavního soudu pod spisovou značkou X
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme v češtině psát dnes módní slovo home office? Jde mi o to, zda s mezerou, nebo s pomlčkou, zajímají mě malá/velká písmena.
Klíčové slovo:
home office
Odpověď:
V češtině doporučujeme používat původní pravopisnou podobu home office. Tedy dvě samostatná slova (nespojená ani pomlčkou, ani spojovníkem). Pro psaní velkého počátečního písmena není žádné jazykové opodstatnění, home office píšeme s malými písmeny, stejně jako píšeme s malými písmeny odpovídající význam práce z domova.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, příponou -ka
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova Šerpa?
Klíčové slovo:
Šerpka
Odpověď:
Jako nejvhodnější se jeví přechýlit slovo Šerpa pomocí nejběžnější, jaksi „základní" přechylovací přípony -k/a. Takto vzniklá podoba – Šerpka – se také jako jediná ze zvažovaných podob (Šerpanka, Šerpyně, Šerpice) vyskytuje v úzu, byť zatím velmi řídce – databáze ČNK syn v8 obsahuje jejích pouhých 5 výskytů. Reálná potřeba přechýlit slovo Šerpa se objevuje evidentně až v posledních letech, přechýlená podoba Šerpka proto zatím není ani uzuální, a (tím pádem) ani noremní; jakkoliv je tedy podoba Šerpka náležitá, je nutné počítat s tím, že řadu uživatelů češtiny překvapí, zarazí či vyruší.
Zvažované varianty:
Šerpanka
Šerpyně
Šerpice
Šerpka
Poslední užití:
25.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka Š/šerpka
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Kterou z následujících formulací je vhodnější použít v podpisu? „Jana Nováková, pověřena vedením oddělení“, nebo „Jana Nováková, pověřená vedením oddělení“?
Odpověď:
Obě varianty jsou spisovné a možné, v tomto případě bychom však preferovali tvary přídavného jména, tj. pověřená.
Zvažované varianty:
Jana Nováková, pověřena vedením oddělení
Jana Nováková, pověřená vedením oddělení
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného – Konkurence konstrukcí typu jsem dojatý × jsem dojat
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vymýšlíme název knihy, která obsahuje příběhy vztahující se k oblasti Pálavy a okolí. Nejsme si jisti, jak nejlépe název oblasti do názvu knihy zakomponovat. Napadly nás možnosti: Historky a pověsti vinné a nevinné z Pálavy, Historky a pověsti vinné a nevinné z Podpálaví nebo Historky a pověsti vinné a nevinné zpod Pálavy. Kterou z nich byste nám doporučili?
Odpověď:
Pokud se příběhy vztahují nejen k Pálavě, ale i jejímu okolí, název „Historky a pověsti vinné a nevinné z Pálavy“ není zcela přesný. Za vhodnější považujeme varianty „Historky a pověsti vinné a nevinné z Podpálaví“ a „Historky a pověsti vinné a nevinné zpod Pálavy“, mezi nimiž si můžete libovolně zvolit.
Zvažované varianty:
Historky a pověsti vinné a nevinné z Pálavy
Historky a pověsti vinné a nevinné z Podpálaví
Historky a pověsti vinné a nevinné zpod Pálavy
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V novinách se často vyskytují věty, v nichž není poznat, co je podmět a co předmět, např. v titulku: „Stát nesmí ovládat zájmové skupiny“. Větu jsem pochopila tak, že zájmové skupiny nesmí být ovládány státem. Jenže ze článku vyplynulo, že je to myšleno naopak – stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami. Co je tedy na té větě gramaticky špatně?
Odpověď:
Z gramatického hlediska je věta v pořádku, problém tkví v nejednoznačnosti vyjádření. Jak jste uvedla, formulace nabízí dvě interpretace. Autor novinového titulku by se měl snažit, aby sdělení bylo významově průhledné a jednoznačné. V tomto případě by pomohlo užít sloveso v trpném rodě, stejně jako jste to učinila při výkladu věty vy: „Stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami.“
Zvažované varianty:
Stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami
Stát nesmí ovládat zájmové skupiny