Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Můžete bikesharing využívat dvakrát denně na 60 minut zdarma.“ Předložka na se mi v dané větě zdá nadbytečná, a proto bych větu upravila: „Můžete bikesharing využívat dvakrát denně 60 minut zdarma.“ Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
využívat
Odpověď:
Máte pravdu, že vazba „využívat (něco) na nějakou dobu“ není obvyklá, předložka „na“ se ve spojení se slovesem „využívat“ objevuje spíše v obratech typu „využívat (něco) na sto procent“ nebo „využívat (něco) na hraní“. Chceme-li vyjádřit dobu, po kterou je něco možno využívat, doporučujeme užít předložku „po“ („využívat po 60 minut“) nebo zvolit bezpředložkovou vazbu („využívat 60 minut“). Toto doporučení odpovídá i datům Českého národního korpusu.
Zvažované varianty:
Můžete bikesharing využívat dvakrát denně na 60 minut zdarma
Můžete bikesharing využívat dvakrát denně 60 minut zdarma
Můžete bikesharing využívat dvakrát denně po 60 minut zdarma
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Překládám z němčiny brožuru, která se věnuje rozpoznávání matematického nadání u dětí. V němčině se používá pro označení dětí ve škole spojení typu „žákyně a žáci“. Mám tuto formu zachovat? Neměl by být slovosled opačný – „žáci a žákyně“? A nestačilo by psát jen samotné „žáci“?
Klíčové slovo:
žáci; žákyně
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou všechny uvedené varianty v pořádku. V češtině lze užít tzv. generické maskulinum, v tomto případě zastoupené výrazem „žáci“, který zahrnuje jak chlapce, tak dívky. Pokud chceme zdůraznit, že skupina osob zahrnuje obě pohlaví, můžeme užít nejen pojmenování v mužském rodě, ale i jeho přechýlený protějšek: „žákyně a žáci“ či „žáci a žákyně“. Čeština má volný slovosled, pořadí těchto slov je tedy zaměnitelné. V některých situacích je preferované řešení uvést na prvním místě jméno v ženském rodě (např. při oslovování: „vážené dámy, vážení pánové“), v běžných textech bývá na prvním místě uváděno jméno v mužském rodě. I zde však může být jako první uvedena přechýlená podoba – obzvlášť je-li toto pořadí zvoleno s ohledem na sdělení textu nebo jeho adresáty.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno utvořené od rodného jména Zoe? Je to Zoein, Zojin, nebo Zoin?
Klíčové slovo:
Zoin
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od rodného jména Zoe (vyslovované jako [zoe]) má správnou podobu Zoin. Při tvoření individuálně přivlastňovacích přídavných jmen zakončených ve výslovnosti na [e] se tato koncová samohláska z výslovnosti i z písma odsouvá a přípona -in/0 se připojuje k předcházející samohlásce, resp. písmeni: Zoe > Zo- + -in/0 = Zoin. Přídavné jméno se pak sice vyslovuje s vkladným [j] – [zojin], v písmu se však toto vkladné [j] nezachycuje. Správně je tedy Zoin, vyslovováno [zojin].
Zvažované varianty:
Zoein
Zojin
Zoin
Poslední užití:
15.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 1 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Pokud má cizinec španělského původu dvě rodná jména, je v češtině nutné měnit jejich pořadí (jak je mi tvrzeno), nebo lze zachovat pořadí původní?
Klíčové slovo:
pořadí jmen
Odpověď:
O této problematice se nám v odborné literatuře nepodařilo nic dohledat, domníváme se tedy i na základě dokladů z úzu, že pořadí rodných jmen zůstává stále stejné a není důvod jej měnit (totéž pak platí o příjmení: ve Španělsku je obvyklé, že narozené děti získávají zároveň první otcovo i matčino příjmení). Není však výjimečné, že v běžné komunikaci se užívá pouze jedno z rodných jmen a jedno z příjmení, např. španělský operní pěvec známý jako Plácido Domingo se oficiálně jmenuje José Plácido Domingo Embil. Pro více informací doporučujeme kontaktovat hispanisty.
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jak je možné, že někteří právníci mají titul Mgr. a jiní JUDr.?
Klíčové slovo:
Mgr.; JUDr.
Odpověď:
Studenti práv, kteří úspěšně absolvují magisterské studium, získávají titul Mgr. (magistr). Poté mohou složit ještě státní rigorózní zkoušku, po jejímž absolvování získají titul JUDr. (doktor práv).
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Pokud má cizinec vietnamského nebo rumunského původu dvě rodná jména, je v češtině nutné měnit jejich pořadí (jak je mi tvrzeno), nebo lze zachovat pořadí původní?
Klíčové slovo:
pořadí jmen
Odpověď:
O této problematice se nám v odborné literatuře nepodařilo nic dohledat, domníváme se tedy, že pořadí rodných jmen zůstává stále stejné (případně zde může jít o nedorozumění a má se jednat o změnu pozice příjmení). Pokud jde přímo o vietnamštinu, je dobře známo, že zde na rozdíl od češtiny obvykle příjmení předchází jménu (častěji jménům, tj. vedlejšímu a hlavnímu jménu; jmenná soustava je v orientálních jazycích vůbec velmi odlišná např. od evropských zvyklostí). Vietnamské jméno Nguyen Van Gian bude tedy v českých veřejných listinách oficiálně zapsáno v pořadí Van Gian (jméno) Nguyen (příjmení). Z toho vyplývá, že pořadí složek vedlejšího a hlavního jména se nijak nemění. V textech mediální povahy se však obvykle respektuje jméno jako celek a uvádí se v původním pořadí, tj. Nguyen Van Gian.
Rumunská jmenná soustava by se pak podle našich zkušeností od české neměla zásadně odlišovat, proto se domníváme, že jde spíše např. o maďarštinu, v níž obvykle rodné jméno stojí až za příjmením. Každopádně pořadí případných dvou rodných jmen by opět zůstávalo stejné. Pro více informací doporučujeme seznámit se s příslušnou odbornou literaturou, případně kontaktovat odborníky na jednotlivé jazyky.
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Považujete za zásadní problém, když v časopise vyjde text, v němž bude uvedeno jméno Jana Brokoffa v této podobě, nikoli jako Brokof s jedním „f“ na konci?
Klíčové slovo:
Jan Brokoff
Odpověď:
V případě tohoto sochaře se lze setkat s různými variantami příjmení: kromě Brokoff a Brokof např. i Brokov. V jeho době byla takováto variabilita jmen zcela běžná a přispěl k ní pravděpodobně i fakt, že dotyčný umělec pocházel z německé rodiny, avšak narodil se na Slovensku a působil v Čechách. Jak jsme zjistili, podoba daného příjmení kolísá i v odborné literatuře a encyklopedických zdrojích (např. Bibliografie dějin Českých zemí Historického ústavu AV ČR uvádí na prvním místě Brokoff a variantu Brokov, Biografický slovník z téže instituce má výhradně Brokof). Nevidíme tedy žádný problém uvádět v článku jméno Brokoff, avšak doporučujeme v rámci jednoho textu jednotlivé podoby bezdůvodně nestřídat a pokud možno se o možném kolísání zmínit.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Když má zdravotní sestra magisterský titul, neznamená to, že udělala stejné zkoušky jako lékaři, že ne?
Klíčové slovo:
Mgr.
Odpověď:
Neznamená. Po ukončení studií získávají lékaři titul MUDr. (doktor všeobecného lékařství), MDDr. (doktor zubního lékařství, dříve MSDr.); má-li zdravotní sestra titul Mgr., vystudovala něco jiného než lékaři.
Poslední užití:
13.3.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.