Dotaz:
Nespisovné a regionální výrazy
Konkrétní dotaz:
Jak mám napsat novodobé slovo storíčko/storýčko? Našla jsem vícekrát podobu s í (storíčko), ale nacházím i zápis storýčko.
Klíčové slovo:
storíčko; storýčko
Odpověď:
Protože se jedná o výraz z neformální slovní zásoby, není jeho pravopisná podoba pevně stanovena (obdobně se posuzují např. slova vízo/výzo, matika/matyka). České označení pro Instagram Stories se objevuje v podobě storíčko i storýčko. Obě možnosti zápisu lze přijmout, doklady v ČNK jsou téměř nulové, podle internetu převažuje spíše podoba storíčko.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o souvětí „Zdravotní klauni přinášejí radost všem, kdo se potřebují smát“. Je zde zájmeno „kdo“ použito správně?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmenu „kdo“ obvykle odpovídá formální shoda podle mužského životného rodu („kdo se potřebuje smát“). Je však důležité zdůraznit, že forma jednotného čísla běžně odkazuje i k většímu počtu osob, což je i váš případ. Pokud byste se rozhodla pro toto řešení, je ještě třeba uvést v soulad první a druhou část souvětí; konkrétně byste musela nahradit zájmeno „všem“ v hlavní větě, které vyžaduje protějšek v množném čísle, např. zájmenem „každý“: „Zdravotní klauni přinášejí radost každému, kdo se potřebuje smát.“ Odborná literatura však nevylučuje ani shodu zájmena „kdo“ a přísudku v množném čísle (akademická Mluvnice češtiny uvádí např. souvětí „Pracovní nasazení zachvacovalo všechny, kdo byli kolem Edisona“). Vaše původní věta je tedy také v pořádku, avšak jde o prostředek spíše okrajový, takže je třeba počítat s tím, že některé čtenáře tato formulace zarazí. Třetí možností by pak bylo nahradit zájmeno „kdo“ zájmenem „kteří“: „Zdravotní klauni přinášejí radost všem, kteří se potřebují smát.“
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jaký je rozdíl mezi jsi a si, konkrétně: je správně mluvil jsi, nebo mluvil si?
Klíčové slovo:
mluvil jsi
Odpověď:
Náležitý zápis tvaru 2. osoby jednotného čísla je jedině mluvil jsi (nikoli mluvil si).
Zvažované varianty:
mluvil jsi
mluvil si
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je jasné, že slovo betlém se píše s é, ale jak se píše odvozené slovo betlemář/betlémář? Setkávám se s obojí podobou a nevím, která je správná.
Klíčové slovo:
betlemář; betlémář
Odpověď:
Obě podoby jsou slovotvorně v pořádku, můžete užít kteroukoli z nich. Starší SSJČ zachycuje pouze variantu betlemář, IJP uvádí obě možnosti: betlémář i betlemář. Zápis s dlouhým é se prosadil vlivem uživatelské praxe – v ČNK (syn v8) je betlémář doložen 3660x, betlemář 87x.
Zvažované varianty:
betlemář
betlémář
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně před dvěma lety, nebo přede dvěma lety?
Klíčové slovo:
před, přede
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (před > přede) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není s sestrou, ale jedině se sestrou), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „před/e dvěma lety“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – přede dvěma lety, tak i ponechat nevokalizovanou – před dvěma lety.
Zvažované varianty:
před
přede
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově náklonnost píšou dvě -nn-?
Klíčové slovo:
náklonnost
Odpověď:
Abstraktní podstatná jména zakončená na příponu -ost/0 se tvoří od přídavných jmen. V případě slova náklonnost je tedy třeba počítat s utvořením od řídkého (ovšem ve slovnících i v úzu doloženého) přídavného jména náklonný: odtud pak ná-klon-n-ý > ná-klon-n- > ná-klon-n-ost/0 > náklo-nn-ost.
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
v důsledku
Odpověď:
Příslovečné určení příčiny/důsledku může být do věty vloženo volně a pak se odděluje čárkou (čárkami) nebo také těsně a pak se čárkou (čárkami) neodděluje. Volba interpunkčního řešení závisí na významu věty a také na subjektivním vnímání pisatele.
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11 – Dodatkově připojený větný člen
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a tudíž
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru příčinném/důsledkovém oddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy i pokud jsou spojeny beze spojky. Jestliže výraz signalizující příčinný/důsledkový poměr (proto, tedy apod.) nestojí přímo u souřadicí spojky, lze poměr chápat jako oslabený a psát s čárkou i bez čárky.
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
než
Odpověď:
Vedlejší větu oddělujeme čárkou od věty hlavní. Jestliže spojka „než“ neuvozuje větu vedlejší, čárku před ní nepíšeme. Pokud můžeme spojení uvozené touto spojkou chápat jako větu vedlejší s elipsou přísudku (určitého slovesného tvaru), lze jej oddělit čárkou.
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.