Dotaz:
Datum zapsané číselně
Konkrétní dotaz:
Je přípustné užívat v technických textech dvoumístný zápis data bez mezer po tečkách?
Klíčové slovo:
datum
Odpověď:
Základní způsob zápisu dat je 5. 6. 2019, 10. 12. 2019, tedy s mezerami po tečkách bez ohledu na počet číslic v kalendářním dni či měsíci. Dvoumístný zápis data, v němž se mezery po tečkách nepíšou (např. 05.06.2019), je přípustný jako varianta v obchodní a úřední korespondenci. Ačkoliv bychom se příkláněli spíše k užívání základního, tedy jednomístného zápisu s mezerami, nelze volbu dvoumístného zápisu zcela jistě označit za chybnou. Preference zápisu může záležet jednak na úzu v oboru, jednak také na tom, zda některá z technických norem, k nimž naše jazykové pracoviště nemá přístup, předepisuje způsob zápisu dat právě pro technicky zaměřené texty.
Poslední užití:
26.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.5.1 Číselné vyjádření kalendářního data (s. 25)
Dotaz:
Konkurence arabských a římských číslic
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení „diabetes mellitus 2./II. typu“ číslovka arabskou, nebo římskou číslicí?
Klíčové slovo:
římská číslice; diabetes mellitus 2. typu
Odpověď:
Z hlediska typografie jsou v pořádku obě varianty, nicméně Velký lékařský slovník doporučuje „podobu diabetes mellitus 2. typu“, která převažuje i v Českém národním korpusu. Doporučili bychom tedy primárně zápis s arabskou číslicí, zápis s římskou čísicí přitom nelze považovat za chybný.
Dotaz:
Členění čísel – obecné zásady
Konkrétní dotaz:
V archeologickém textu se mi objevují číselné údaje o rocích před naším letopočtem. Jak mám tyto roky zapsat, co se týče mezer? Jde jak o čtyřmístná čísla, jako např. 5200 nebo 8000 př. n. l., tak i pětimístná čísla, např. 42000 př. n. l.
Klíčové slovo:
řády; letopočet; př. n. l.
Odpověď:
ČSN 01 6910 upravuje pouze čtyřmístné letopočty, které členit nedoporučuje. Správný je tedy zápis 5200 př. n. l. či 8000 př. n. l. Zápis vícemístného letopočtu bez mezer by však byl nepřehledný, proto v tomto případě doporučujeme trojice řádů oddělovat, tzn. za vhodný považujeme zápis 42 000 př. n. l.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.1 Členění čísel (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky –Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – Členění čísel
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám souvětí: „Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby zjevně bez výzbroje.“ Mohu část „zjevně bez výzbroje“ nahradit vedlejší větou „které evidentně neměly žádnou výzbroj“? Jak jinak bych mohla danou informaci vyjádřit?
Odpověď:
Navrhovaná reformulace „které evidentně neměly žádnou výzbroj“ je přijatelná. Další možné úpravy jsou např. „které zjevně neměly výzbroj“ nebo „které byly na první pohled bez výzbroje“.
Zvažované varianty:
Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby zjevně bez výzbroje.
Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby, které evidentně neměly žádnou výzbroj.
Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby, které byly na první pohled bez výzbroje.
Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby, které zjevně neměly výzbroj.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji odborný text pojednávající o Evropské komisi. Jeho autorka používá nejen plný název tohoto orgánu, ale i zkrácený název Komise. Domnívám se, že to není vhodné a že by všude měl být plný název. Ale nejsem si jistá, zda by opakování plného názvu nebylo prohřeškem proti stylistice. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
V místě prvního výskytu by měl být uveden plný název. Je-li z dalšího textu zřejmé, že výraz Komise označuje právě Evropskou komisi, není nutné vypisovat vždy celý název. Nicméně to není ani vyloučené – vzhledem k tomu, že se jedná o odborný text, který by měl být přesný a explicitní, je opakování výrazu přijatelné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji odborný text pojednávající o Evropské komisi. Jeho autorka používá nejen plný název tohoto orgánu, ale i zkrácený název Komise. Domnívám se, že by za oficiální podobou názvu mělo být doplněno „dále jen Komise“. Souhlasíte?
Odpověď:
Pokud je z textu zřejmé, že slovo Komise označuje právě Evropskou komisi, není doplnění slovního spojení „dále jen Komise“ nutné. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o odborný text, který by měl být explicitní a co nejpřesnější, považujeme za vhodné navrhované spojení za první výskyt plného názvu doplnit.
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
V poznámce pod čarou uvádíme za sebou několik bibliografických citací. Měly by být jednotlivé citace ukončeny tečkou a středníkem, nebo lze některé z těchto interpunkčních znamének vynechat?
Klíčové slovo:
citace; poznámka pod čarou
Odpověď:
Úplný seznam bibliografických citací ve formě abecedního seznamu se obvykle nachází na konci textu, v rámci samotného textu na tento seznam průběžně odkazujeme pomocí jména tvůrce a data vydání nebo číselného odkazu. Takovéto odkazy by měly být oddělovány středníkem. Případ, který popisujete, tedy uvádění několika úplných bibliografických citací v poznámce pod čarou, není zcela obvyklý a norma pro úpravu citací jej nepopisuje. Pokud je pro tento způsob uvádění bibliografických citací skutečně důvod (a nestačí uvést pouze odkazy), doporučujeme řídit se analogií s odkazy a oddělovat jednotlivé bibliografické citace středníkem. Současné ukončování citací tečkou a jejich následné oddělení středníkem je nadbytečné.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V následujícím souvětí z beletristického textu se mi nelíbí užití spojky proto: „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.“ Mohla bych ji tuto spojku vypustit? Nebo ji nahradit spojením „kvůli tomu“ – „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.“?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se jedná o beletrii, považujeme za přijatelné obě navrhované úpravy. Která z nich bude s ohledem na zbytek textu lepší, musíte posoudit sama.
Zvažované varianty:
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Víš(,) ve které?“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.