Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
2.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme s dětmi narazili na větu „Do divadla přišlo málo lidí“. Jde o slovo „málo“. Můžu se na něj zeptat „kolik?“ nebo „jak moc?“, což by ukazovalo na příslovečné určení, jenže příslovečné určení snad nemůže rozvíjet podstatné jméno, nebo ano?
Klíčové slovo:
málo
Odpověď:
Výraz „málo“ skutečně může být příslovcem a plnit ve větě funkci příslovečného určení (např. ve větě „Málo čte“). Zároveň však může ve spojení s počítaným předmětem fungovat i jako číslovka neurčitá (podobně jako např. výrazy „mnoho“ nebo „pár“, které původně číslovkami nejsou). To je i váš případ. Co se týče větněčlenského rozboru, nemůžeme vám bohužel poskytnout jednoznačné řešení, a to ze dvou důvodů: jednak nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe, a jednak proto, že pohled na věc není jednotný ani v odborné literatuře. Některá pojetí chápou celé spojení „málo lidí“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho syntakticky nerozkládají, jiná pojetí upřednostňují formální hledisko („málo“ je podmětem, „lidí“ přívlastkem neshodným) a ještě jiná naopak hledisko sémantické (podmětem je výraz „lidí“ a „málo“ je přívlastkem). S dotazy školního typu se doporučujeme obracet na Asociaci češtinářů.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve spojení „na velkém počtu gruntů zkažených, tj. buď vypálených(,) nebo ... zanedbaných“?
Klíčové slovo:
buď – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (či další) složky čárka.
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Volám přímo z vyučování. Probíráme s žáky příslovečná určení a narazili jsme na větu „Voda mu sahala po kolena“. Spojení „po kolena“ bych osobně určila jako příslovečné určení míry, ale nešlo by to pojmout také jako příslovečné určení místa? Někteří žáci to tak určili a mně to dává smysl: Voda mu sahala kam? Po kolena.
Klíčové slovo:
po kolena
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto jevům přistupuje současná školská praxe. Dotazy školního rázu proto doporučujeme směřovat spíše na Asociaci češtinářů. Spojení „po kolena“ bychom primárně také určili jako příslovečné určení míry. I příslovečné určení místa je však zcela jistě přijatelné, jelikož hranice mezi druhy příslovečných určení jsou mnohdy neostré. Např. Vladimír Šmilauer ve své Novočeské skladbě k této problematice píše: „Při určování druhu příslovečného určení [je] třeba míti na mysli, že se z původního významu místního nebo časového vyvíjejí významy další, a to v různém stupni, takže někde je kolísání mezi dvěma významy, event. má příslovečné určení význam dvojí.“ V jedné z rozsáhlých tabulek předložkových vazeb, v níž Šmilauer zachycuje předložky původně místního významu, je uveden i příklad „Zabořoval se až po kolena do čerstvého hnoje“. Z našeho hlediska jsou tedy obě interpretace v pořádku.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (vyd. 1969)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Ráda bych zúročila nabyté zkušenosti“ píšeme nabyté s „y"?
Klíčové slovo:
nabyté
Odpověď:
Ano, přídavné jméno nabyté (zkušenosti) je odvozeno ze slovesa nabýt s významem ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘. Slovo nabitý (od nabít) znamená ‚napěchovaný, plný, přeplněný‘. Uplatnilo by se např. ve větě Jsem nabitá zkušenostmi.
Zvažované varianty:
nabyté
nabité
Poslední užití:
19.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
„Je nabitý zkušeností“ se píše s měkkým i?
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Ano, píšeme „Je nabitý zkušeností“. Sloveso nabít je ve větě užito ve významu ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
19.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Typ 22–24
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem k redakci knížku, v níž je kapitola s názvem „Dvacet čtyři koroptví“. Je pravda, že už delší dobu žiji v zahraničí, ale měla jsem dojem, že správně česky je „Dvacet čtyři koroptve“. Mýlím se?
Klíčové slovo:
24 koroptví
Odpověď:
Po složených číslovkách končících na „jeden“, „dva“, „tři“ a „čtyři“ jsou v prvním pádě možné oba tvary, tedy „dvacet čtyři koroptví“ i „dvacet čtyři koroptve“. Dnes je již za základní (stylově neutrální) považována možnost „dvacet čtyři koroptví“. Použít můžete pochopitelně i variantu „dvacet čtyři koroptve“, avšak je třeba počítat s tím, že někoho může tento starší způsob zarazit.
Zvažované varianty:
24 koroptví
24 koroptve
Poslední užití:
18.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 1 – Počítaný předmět po celých číslech
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jaké i/y zvolit v přísudku ve větě „Mohli bychom během podzimu vyrážet na různé akce“. Pro upřesnění: říká to muž ženě.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Podmětem je nevyjádřené zájmeno „my“. Jelikož jde o bezrodé zájmeno, musíme při volbě i/y znát kontext, vědět, kdo je zájmenem „my“ zastoupen. Jde-li o muže a ženu, musí být v přísudku měkké i, protože podle pravidla o přednosti rodů má mužský životný rod přednost před ženským. Tvrdé y by bylo namístě pouze v případě, že by šlo o samé ženy.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nevím, jaké i/y mám napsat v přísudku ve větě „Oba vysíleně padli vedle sebe“.
Klíčové slovo:
oba
Odpověď:
Podmětem věty je zájmeno „oba“. Tvar „oba“ signalizuje, že jde o mužský rod (pro ženský a střední rod bychom použili tvar „obě“), avšak sám o sobě nic nevypovídá o kategorii životnosti, srov. „oba hrady stály“ vs. „oba muži stáli“. Z kontextu je však zřejmé, že je řeč o osobách, a namístě je proto životná koncovka -i. Je přitom lhostejno, zda jde o dva muže, nebo o muže a ženu – mužský životný rod má přednost před ženským.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Autor používá slovo Meluzina s tečkou nad i a s velkým písmenem. Psala bych dlouze a s malým písmenem.
Klíčové slovo:
meluzína; Meluzína
Odpověď:
Meluzína s velkým písmenem označuje ženskou mytologickou bytost, zosobnění kvílivého větru. Přenesený expresivní zobecnělý výraz meluzína znamená kvílivý, skučivý vítr (např.: za okny hvízdá meluzína). V obou případech píšeme v souladu se slovníky v tomto slově dlouhé í.
Zvažované varianty:
meluzína
meluzina
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.