Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, proč je ve spojení „něco dobrého“ přídavné jméno ve druhém pádě. Zdá se mi, že ten tvar nesouhlasí se zájmenem „něco“.
Klíčové slovo:
něco dobrého
Odpověď:
Vazba neurčitého zájmena „něco“ s 2. pádem je dána historicky, podobně jako třeba v případě neurčitých číslovek („mnoho dobrého“). Když celé spojení vyskloňujete, uvidíte, že tvar přídavného jména s neurčitým zájmenem „něco“ souhlasí, jde o přívlastek shodný: „bez něčeho dobrého“, „něčemu dobrému“, „něco dobrého“, „o něčem dobrém“, „s něčím dobrým“.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova hloubka?
Klíčové slovo:
hloubka; hluboký
Odpověď:
Hloubka je odvozena od přídavného jména hluboký. V praslovanštině mohlo mít podobu glǫbokъ, glъbokъ nebo glybokъ. Výklad původu slova je obtížný, předpokládá se spojitost s indoevropským gleubʰ- ‚dlabat, řezat‘, původní význam by byl tedy ‚vydlabaný‘. Jiné výklady dávají původ slova do souvislosti se slovem žlab.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Jak mám používat jazykový korpus daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je pro prohledávání databáze ČNK nejvhodnější typ dotazu „základní“?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
Jak se dočteme v manuálu pro práci s ČNK (https://wiki.korpus.cz/doku.php/kurz:prvni_dotaz), základní dotaz slouží pro potřeby rychlého informativního hledání v situacích, které nevyžadují přílišnou přesnost. Princip základního dotazu pak spočívá v tom, že je-li zadán základní slovníkový tvar (lemma), vyhledají se také všechny jeho tvary; pokud se o lemma nejedná, vyhledají se jenom ty tvary, které se s dotazem přesně shodují. Hledáme-li konkrétní slovní tvar, je vhodné zvolit stejnojmenný typ dotazu.
Dotaz:
Jaký jazykový korpus doporučujete pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Je syn v8 ta nejaktuálnější verze databází Českého národního korpusu?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
V současnosti (tj. v prosinci 2020) je nejaktuálnější verze ČNK online_now, spadající mezi monitorovací korpusy mapující český web, tj. internetovou žurnalistiku, diskuse a sociální sítě (od roku 2017 do současnosti). V řadě syn je zatím poslední verzí syn v8.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova námět?
Klíčové slovo:
námět
Odpověď:
Slovo námět je poprvé doloženo v 15. století, ve staročeštině mělo význam ‚námitka‘. Je odvozeno od slovesa namítat, které neslo ve staročeštině význam ‚nadhazovat, předhazovat‘, Jungmann u něj už uvádí též význam ‚navrhovat‘. Sloveso namítat bylo vytvořeno ze spojení předložky na a slovesa metat, které úzce souvisí se slovesem mést. V praslovanštině mělo toto sloveso podobu mesti, která má původ v indoevropském met- ‚házet, odměřovat‘.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že ve slově mundúr (ve smyslu pracovní oblečení nebo uniforma) by mělo být čárkované ú, přestože je to uvnitř slova. Je to tak?
Klíčové slovo:
mundúr
Odpověď:
Ano, v expresivním výraze mundúr píšeme ú, protože nejde o starý český výraz s původní dvojhláskou uo, ale o přejaté slovo. S čárkovaným ú uvnitř slova jsou i další přejaté výrazy, např. fúze, ocún, kúra apod. Na tom, že jde o přejaté slovo, se jazykové příručky shodují, ale bohužel se liší údaje o původu přejímky. Nový akademický slovník cizích slov uvádí jako zdrojové jazyky angličtinu a španělštinu, ale Slovník spisovného jazyka českého a Český etymologický slovník shodně uvádějí, že jsme výraz převzali prostřednictvím němčiny (Montur) z francouzštiny (monture).
Zvažované varianty:
mundúr
mundůr
Poslední užití:
3.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Autor píše krémžská hořčice, protože si asi myslí, že je krémová, ale myslím si, že by to mělo být krátce – kremžská hořčice.
Klíčové slovo:
kremžský
Odpověď:
Máte pravdu, přídavné jméno kremžský je odvozeno ze jména rakouského města Kremže (Krems an der Donau). Píše se s krátkým e, stejně jako název města. Podoba kremžská je vžita v potravinářském prostředí ve spojení s hořčicí; ve výtvarném prostředí se zase užívá spojení kremžská běloba.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova jmeniny? Kdy se poprvé objevilo?
Klíčové slovo:
jmeniny; jméno
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka nalezneme slovo jmeniny v hesle jméno, neboť jsou od něj jmeniny odvozené. První výskyt slova jmeniny nedokážeme dohledat – Rejzek se podrobněji věnuje pouze samotnému slovu jméno. K tomu mimo jiné uvádí, že je doloženo ve 14. století, ve staročeštině mělo podobu jmě a v praslovanštině jьmę.
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.