Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jaké zájmeno použít ve větě „Svým/Naším profesionálním a lidským přístupem pomáháme klientům“. Když přivlastňuji větší skupině lidí, neměla bych použít spíš „naším“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Počet lidí, jimž přivlastňujete, není rozhodující. V množném čísle je pouze třeba ohlídat, zda jsou podmět a „vlastník“ zcela totožní. V Internetové jazykové příručce uvádíme např. větu „Doma u televize fandíme našim fotbalistům na mistrovství Evropy“: podmět „my“ zde označuje malou skupinu lidí (rodinu, několik přátel apod.) a nelze říci, že by fotbalisté „patřili“ těmto několika lidem. Váš případ je však jiný, zde je pravděpodobně naopak žádoucí vyjádřit, že profesionální a lidský přístup máme „my všichni“. Proto doporučujeme užít zvratné zájmeno: „Svým profesionálním a lidským přístupem pomáháme klientům“.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova opatrovanec? Je to opatrovankyně, nebo opatrovanka?
Klíčové slovo:
opatrovanka
Odpověď:
Podle výkladových slovníků (SSJČ) má slovo opatrovanec přechýlenou podobu opatrovanka. Tato podoba se (sice řídce, ale přece) objevuje i v databázi ČNK syn v 8, a to na rozdíl od podoby opatrovankyně (která v téže databázi nemá jediný výskyt). Přechýlení je žádoucí, výraz opatrovanka je slovotvorně náležitý, srozumitelný, doložený v kodifikaci i v úzu. Doporučujeme tedy právě tuto podobu – opatrovanka.
Zvažované varianty:
opatrovankyně
opatrovanka
Poslední užití:
1.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo opatrovanec
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky opatrovankyně a opatrovanec
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova fréza?
Odpověď:
Slovo fréza ‚obráběcí stroj‘ bylo přejato z německého Fräse, které bylo přejato z francouzského fraise téhož významu. To je odvozeno od slovesa fraiser ‚frézovat‘, dříve ‚vrásnit‘ či ‚zvětšovat otvor‘. Toto sloveso pochází asi z franského frisi, tedy ‚obruba, kadeření‘.
Poslední užití:
10.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova velryba?
Klíčové slovo:
velryba
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku se píše, že velryba (ve staročeštině i velryb) má původ asi ve středohornoněmeckém walvisch (německy Walfisch) téhož významu. První část slova se přiklonila k vel-, druhá část byla přeložena jako ryba. Ještě je třeba doplnit, že už sama první část německého slova znamená ‚velryba, kytovec‘ (srov. např. anglické whale).
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova velbloud?
Klíčové slovo:
velbloud
Odpověď:
V Rejzkově Českém etymologickém slovníku se dočteme, že slovo velbloud bylo přejato z gótského ulbandus téhož významu. To pochází z latinského elephantus ‚slon‘ z řeckého eléphas s týmž významem, které má původ asi v egyptštině. Rejzek dále uvádí, že záměna slona za velblouda není u Slovanů (a Germánů) příliš překvapivá, neboť v obou případech šlo o velké zvíře, s nímž neměli osobní zkušenost. Ještě ve staročeských rukopisech se objevuje velblúd také ve významu ‚slon‘. V praslovanštině mělo slovo podobu velьbǫdъ, ale původně asi vъlbǫdъ, slovo se zřejmě vlivem lidové etymologie přichýlilo k vel(e)- a pak i bloudit.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova opatrovanec? Je to opatrovankyně, nebo opatrovanka?
Klíčové slovo:
opatrovanka
Odpověď:
Podle výkladových slovníků (SSJČ) má slovo opatrovanec přechýlenou podobu opatrovanka. Tato podoba se (sice řídce, ale přece) objevuje i v databázi ČNK syn v 8, a to na rozdíl od podoby opatrovankyně (která v téže databázi nemá jediný výskyt). Přechýlení je žádoucí, výraz opatrovanka je slovotvorně náležitý, srozumitelný, doložený v kodifikaci i v úzu. Doporučujeme tedy právě tuto podobu – opatrovanka.
Zvažované varianty:
opatrovankyně
opatrovanka
Poslední užití:
16.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo opatrovanec
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky opatrovankyně, opatrovanka
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a tudíž
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v poměru příčinném/důsledkovém oddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy i pokud jsou spojeny beze spojky. Čárky píšeme pouze mezi jednotlivými složkami větného členu.
Poslední užití:
27.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 113
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.