Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
asyndetické spojení
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
16.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Tahá mě za uši, jak se v poslední době nadměrně používá předložka „na“ tam, kde dřív byla předložka „v“, např. ve spojení „na prodejně“. Vždycky si představím, že je něco umístěno na střeše prodejny. Je použití předložky „na“ v takových kontextech někde nově kodifikováno?
Klíčové slovo:
na prodejně
Odpověď:
Distribuce předložek v češtině je do značné míry dána konvencí, takže spíš než o striktních pravidlech mluvíme o různých tendencích (např. spojení „na poště“ dnes nikoho nezarazí, protože je již zažité). Máte však pravdu, že předložka „na“ se poslední dobou výrazně prosazuje na úkor předložky „v“ (resp. „do“). Případy podobné tomu, který jste uvedl, vnímáme jako stylově nižší, protože zde obvykle chybí významová motivace – spojení „v prodejně“ a novodobé „na prodejně“ se významově neliší, je zde setřena schopnost předložky vyjádřit konkrétní význam. Je zajímavé, že někteří uživatelé češtiny jsou na toto nadužívání předložky „na“ velmi citliví (částečně může jít o generační záležitost, ale není to pravidlem), zatímco jiní se ani nezarazí. Přestože jde o čím dál rozšířenější jev, kodifikován zatím není. Přehledný výklad o této problematice si můžete přečít také v naší Internetové jazykové příručce v kapitole Konkurence předložek v(e) – na, do – na.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
17.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V našem nakladatelství vytváříme testy z češtiny pro žáky 9. ročníků ZŠ. Můžeme s vámi konzultovat některé sporné případy?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Jazyková poradna dokáže posoudit konkrétní jazykový problém, bohužel však nejsme didaktické pracoviště, a proto nemůžeme vydat stanovisko k aspektům zadání týkajícím se výuky, například k otázkám přiměřenosti úloh. Můžete zkusit najít odpověď na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Určují se ve škole přísudky, jejichž součástí je předložka nebo příslovce, např. Stánek je na trhu, Je mi dobře ap., jako jmenné se sponou?
Klíčové slovo:
jmenný přísudek
Odpověď:
Bohužel vám nedokážeme vysvětlit zcela podrobně, jak jsou různé typy přísudku hodnoceny v rámci školní výuky, neboť jazyková poradna není didaktické pracoviště. Přísudek jmenný se sponou se nazývá jmenný proto, že nejčastěji v neslovesné části figurují právě jména (podstatná či přídavná), avšak i školní mluvnice pod přísudek jmenný se sponou běžně zahrnují i případy, kdy neslovesnou část tvoří příslovce či infinitiv a spojení tvořená předložkou a jménem. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, uvádí ve výkladu o přísudku jmenném se sponou příklady „Tvoje práce je bez chyb“ nebo „Venku je dnes hezky“. Bližší informace můžete zkusit vyhledat na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co je rozvitý podmět?
Klíčové slovo:
podmět
Odpověď:
Rozvitý podmět (např. starší bratr) je na rozdíl od podmětu holého (bratr) doplněn o další větný člen (zde tedy o shodný přívlastek – starší).
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit, že Rayn je nejen mužské, ale také ženské rodné jméno, můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
Rayn
Odpověď:
Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
1.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i..
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Lze považovat spojení „jedu lyžovat“ nebo „jdu do školy“ za přísudky složené? Nebo jsou slovesa „jet“, „jít“ přísudky jednoduché a výrazy „lyžovat“, „do školy“ další větné členy?
Klíčové slovo:
jet lyžovat
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak přesně současná školská praxe definuje složený přísudek, nicméně tradičně bývá složený přísudek chápán jako spojení modálního či fázového slovesa a infinitivu plnovýznamového slovesa. Ve vašem případě o složené přísudky zcela jistě nejde. „Jedu“ a „jdu“ jsou jednoduché přísudky, „lyžovat“ příslovečné určení účelu a „do školy“ příslovečné určení místa.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se benzinová pumpa, nebo benzínová pumpa?
Klíčové slovo:
benzinový; benzínový
Odpověď:
Přestože v NASCS a SSČ najdete jen podobu s krátkým i, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát krátce benzinový i dlouze benzínový, jde o rovnocenné varianty. Doklady z ČNK ukazují, že podoba benzinový je v textech zhruba 3x četnější.
Zvažované varianty:
benzinový
benzínový
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.