Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy se má psát přitom dohromady a kdy při tom zvlášť. Tam, kde jde jednoznačně o význam ‚zároveň‘, to píšu dohromady, ale jindy váhám. Např. ve větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ bych psala přitom dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Váhání se nedivíme, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Oslabuje se totiž chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (pak volíme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (pak píšeme zvlášť při tom). Modelovým příkladem může být věta: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). Volba zápisu tedy často závisí na preferenci pisatele. V citovaném větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ považujeme psaní dohromady za správné, náhrada slovem zároveň (ošklivý a zároveň sympatický) se tu přímo nabízí.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist, kdy použít v e-mailu či dopisu oslovení „Vážená slečno“ a kdy „Vážená paní“. Poradíte mi?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Určují se ve škole přísudky, jejichž součástí je předložka nebo příslovce, např. „Stánek je na trhu“, „Je mi dobře“ ap., jako jmenné se sponou? Čekala bych, že zde může být pouze jméno, jak napovídá název.
Klíčové slovo:
příslovce/předložka v přísudku jmenném
Odpověď:
Přísudek jmenný se sponou se nazývá jmenný proto, že nejčastěji v neslovesné části figurují právě jména (podstatná či přídavná). Mluvnice však pod přísudek jmenný se sponou běžně zahrnují i případy, kdy neslovesnou část tvoří příslovce či infinitiv (proto některé zdroje raději hovoří o „neslovesné“ části). Spojení tvořená předložkou a jménem se ve jmenné části přísudku také běžně objevují. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, uvádí ve výkladu o přísudku jmenném se sponou příklady „Tvoje práce je bez chyb“ nebo „Venku je dnes hezky“.
Poslední užití:
2.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Měl by se název pracovní pozice přechýlit, je-li pracovní pozice použita ve spojení se jménem ženy? Měli bychom tedy používat spojení „garantka Jana Nováková“, nebo „garant Jana Nováková“?
Klíčové slovo:
garant; garantka
Odpověď:
Označení pracovních pozic, které zastávají ženy, se v češtině běžně přechylují, proto doporučujeme užít variantu „garantka Jana Nováková“.
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na webu máme text: „Jediným skutečným šperkem muže je jeho žena. Šperkem ženy je šperk. Duše utváří ženu krásnou zevnitř, šperk zvenčí. Šperk odráží smysl pro detail, hodnotu či vzácnost. Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě.“ Jedna klientka se ohradila, že ji první věta uráží. Myslíte si, že je v právu? Chtěli jsme vyjádřit, že muž považuje ženu za vzácnost.
Klíčové slovo:
šperk
Odpověď:
Daná věta (Jediným skutečným šperkem muže je jeho žena.) je opravdu problematická. Čtenáři a čtenářky textu nemusí její význam interpretovat tak, jak zamýšlíte, mohou se ohradit, že žena není (jen) šperkem, ozdobou muže. Doporučujeme sdělení přeformulovat.
Dotaz:
Typ 21
Konkrétní dotaz:
Opravuji text a zarazila mě vazba „291 metr“. Kolega trvá na tom, že je to správně, já bych ale řekl spíš „291 metrů“. Jaká možnost je správně?
Klíčové slovo:
291 metrů
Odpověď:
Po složených číslovkách končících na „jeden“, „dva“, „tři“, „čtyři“ jsou dnes v prvním pádě možné oba tvary, tedy „dvě stě devadesát jeden metr“ i „dvě stě devadesát jedna metrů“. Dříve však byla kodifikována pouze podoba „dvě stě devadesát jeden metr“, takže pokud je kolega starší ročník, je pochopitelné, že má jako jedinou správnou možnost zafixováno „dvě stě devadesát jeden metr“. Dnes je však naopak obvyklejší varianta „dvě stě devadesát jedna metrů“. Je však třeba počítat s tím, že starší ročníky mohou novější podobu nést nelibě, stejně jako mohou mladší ročníky vnímat starší variantu jako knižní.
Zvažované varianty:
291 metr
291 metrů
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Typ 21
Konkrétní dotaz:
Jsem starší ročník a rozčiluje mě, že poslední dobou z médií slýchám formulace typu „sto jeden nakažených“. Já jsem se učila, že správně je jedině „sto jeden nakažený“. Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
101 nakažených
Odpověď:
Máte pravdu, že dříve byla skutečně kodifikována pouze podoba „sto jeden nakažený“. Dnes jsou však po složených číslovkách končících na „jeden“, „dva“, „tři“, „čtyři“ v prvním pádě možné oba tvary, tedy „sto jeden nakažený“ i „sto jedna nakažených“ (pozor, nikoli kombinace „sto jeden nakažených“). Dnes je již varianta „sto jedna nakažených“ dokonce považována za základní, obvyklejší a přirozenější.
Zvažované varianty:
sto jeden nakažený
sto jedna nakažených
sto jeden nakažených
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující větě? „Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a může být krásnou odměnou ženě sobě samé.“ Snažila jsem se vyjádřit, že žena může šperk darovat i sama sobě. Nebylo by lepší napsat toto? „Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a může být krásnou odměnou ženě sobě samotné.“
Klíčové slovo:
sám; samotný; sama sebe; sebe samu; samu sebe
Odpověď:
Spojení „odměnou ženě sobě samé“ i „odměnou ženě sobě samotné“ jsou nevhodná. Doporučujeme sdělení přeformulovat, např.: „Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a stejně tak může žena obdarovat sama sebe.“ V poslední části věty je možné použít též tvary „sebe samu“ nebo „samu sebe“. Dále dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné souvětí rozdělit do dvou vět: „Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě. Stejně tak může žena šperkem obdarovat sama sebe.“
Zvažované varianty:
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a může být krásnou odměnou ženě sobě samé.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a může být krásnou odměnou ženě sobě samotné.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a stejně tak může žena obdarovat sama sebe.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a stejně tak může žena obdarovat sebe samu.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě a stejně tak může žena obdarovat samu sebe.
Šperk jako dárek je hmatatelným vyjádřením náklonnosti muže k ženě. Stejně tak může žena šperkem obdarovat sama sebe.
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je před- ve slově předmět předpona?
Klíčové slovo:
předmět
Odpověď:
Z hlediska historického vývoje češtiny je před- ve slově předmět bezpochyby předpona. Slovo předmět bylo vytvořeno podle vzoru latinského slova objekt, které pochází ze středolatinského obiectum s významem ‚co je předhozeno (smyslům)‘, které je z latinského ob- s významem ‚ob-, proti, za‘ a z latinského iacere s významem ‚hodit‘. Při vzniku českého slova předmět bylo tedy původní latinské ob- nahrazeno domácí, významově odpovídající předponou před- a latinské iectum (z iacere) významově odpovídajícím domácím kořenem -mět-, který souvisí se slovesem metat, tj. ‚házet‘. (Takový postup se označuje jako kalkování.) Jelikož obdobně byla vytvořena i slova podmět, průmět a nejspíš i výmět (kořen -mět- ve slově námět souvisí se slovesem namítat), je problematické tvrdit, že by před- ve slově předmět nebylo předponou i z hlediska současné češtiny. Přinejmenším v případě slov předmět a podmět jde o známá, frekventovaná slova, takže těžko tvrdit, že předpona před- ve slově předmět je dnes už pro české mluvčí nezřetelná. Segment před- ve slově předmět bychom proto za předponu považovali nejen z hlediska historického (kde je to evidentní), ale i z hlediska současné češtiny.
Poslední užití:
17.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následujícím souvětí? „Věříme, že i díky nám vaše dárky doputují pod vánoční stromek včas(,) a užijete si tak pohodové svátky s těmi nejbližšími.“
Klíčové slovo:
a tak
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru příčinném/důsledkovém oddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy i pokud jsou spojeny beze spojky. Jestliže ale výraz signalizující příčinný/důsledkový poměr (proto, tedy apod.) nestojí přímo u souřadicí spojky, lze poměr chápat jako oslabený a volit řešení s čárkou i bez čárky (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 113
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.