Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se spojení západo-východní směr (od Afghánistánu po Turecko) se spojovníkem?
Klíčové slovo:
západovýchodní
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože jde o dvě souřadně spojené složky: západ a východ. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Jestliže je první část přídavného jména zakončena na -o (popř. to může být i -ovo), pak bychom měli psát v souladu s doporučením uvedeným v PČP či v IJP složené přídavné jméno dohromady: západovýchodní směr. Obdobně píšeme bez spojovníku slova hluchoněmý, předozadní, sladkokyselý, malinovovanilkový apod. Psaní slova západovýchodní je možné ověřit v IJP, toto slovo zachycuje už i SSJČ.
Zvažované varianty:
západovýchodní
západo-východní
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Je přiměřené zahrnout do učiva druhé třídy základní školy výklad o nevlastní přímé řeči?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Jazyková poradna dokáže posoudit konkrétní jazykový problém, bohužel však nejsme didaktické pracoviště, a proto nemůžeme vydat stanovisko k aspektům zadání týkajícím se výuky, například k otázkám přiměřenosti úloh. Můžete zkusit najít odpověď na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
V pravidlech pravopisu uvedených na internetu se informace o psaní uvozovek liší od výkladu v Pravidlech českého pravopisu vydaných nakladatelstvím Academia. Kterou příručkou se mám řídit?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Internetové stránky, které ve svém názvu obsahují výrazy jako „pravidla“, „(český) pravopis“, nejsou dílem Ústavu pro jazyk český, a proto nemůžeme ručit za jejich obsah ani nemáme podíl na jejich koncepci. Pravidla českého pravopisu, která vytvořil ÚJČ, vyšla pouze v tištěné podobě.
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co to je nepřímá vlastní řeč? Našla jsem tenhle pojem na internetu.
Odpověď:
V tomto případě půjde zřejmě o chybu. Odkazujeme na Nový encyklopedický slovník češtiny, který rozlišuje následující typy reprodukované řeči: 1. uvozenou řeč přímou (přímou řeč), 2. uvozenou řeč nepřímou (nepřímou řeč), 3. nevlastní přímou řeč a 4. polopřímou řeč. Podrobné informace najdete v uvedeném slovníku v hesle Reprodukovaná řeč.
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
V Pravidlech českého pravopisu z nakladatelství Fin Publishing se informace o psaní uvozovek liší od výkladu v Pravidlech českého pravopisu vydaných nakladatelstvím Academia. Kterou příručkou se mám řídit?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Doporučujeme vám řídit se Pravidly českého pravopisu, která vydalo nakladatelství Academia (tzv. akademické vydání) a nakladatelství Fortuna (tzv. školní vydání Pravidel českého pravopisu), za informace v jiných vydáních (pod jinými nakladatelstvími) nemůžeme ručit.
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Nenašel jsem Akademickou gramatiku spisovné češtiny od Františka Štíchy v seznamu doporučené literatury, který uvádíte na vašich webových stránkách. Jde o důvěryhodný zdroj?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Akademickou gramatiku spisovné češtiny lze velmi stručně charakterizovat jako převážně teoreticky zaměřenou jazykovou příručku, která je založena na korpusových datech. Jistě ji lze doporučit pro získání informací o češtině, a to zejména pro poučenější uživatele. Záleží pouze na tom, k jakému účelu chcete danou publikaci užívat.
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická mluvnice spisovné češtiny. F. Štícha. 2013.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu u jednotlivých slov informace o jejich kořenech?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Morfematické stavbě slov se věnuje Retrográdní morfematický slovník češtiny od Eleonory Slavíčkové (1975) nebo Bázový morfematický slovník od Zbyňka Šišky (2. vyd. 2005). Pro užívání těchto příruček je však nezbytná určitá úroveň znalostí z oblasti morfematiky. Přehledný výklad v tomto směru podávají skripta Gramatické rozbory češtiny od Roberta Adama a kol. (2017). K pochopení morfematické stavby slova vám může pomoci i Český etymologický slovník Jiřího Rejzka (3. vyd. 2015).
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z oslovení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak řešit shodu přísudku s podmětem v případech, kdy podmět známe z oslovení, např. „Milé děti, přejeme vám, abyste se měly/i dobře“. Jaké i/y je zde správně?
Klíčové slovo:
milé děti
Odpověď:
O této problematice se vedou spory. Jeden názorový tábor tvrdí, že jelikož jsou „děti“ v oslovení v 5. pádě, logicky nemůžou být podmětem věty; podmětem je podle tohoto pojetí bezrodé zájmeno „vy“, a shoda se řídí přirozeným rodem podmětu (pak záleží na kontextu, zda jsou „dětmi“ míněni chlapci i dívky, pouze chlapci, nebo pouze dívky). Druhý tábor zastává myšlenku, že jde o specifický případ a podmětem jsou i přes 5. pád „děti“; podle tohoto pojetí je v přísudku náležité ypsilon. Závěrem: volbu koncovky v přísudku je možné řídit jak přirozeným rodem podmětu, tak rodem podstatného jména v 5. p.
Poslední užití:
3.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.2 – Typ Děvčata, snad jste se na nás nezlobily/nezlobila?
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem v jednom specifickém případě. V textu je nejdříve řečeno, že děti mají mít do školy přezůvky. Tím jedna věta končí a následující věta pokračuje zhruba takto: „Také je záhodno, aby s sebou měly... (další věci).“ Jde mi o to, jestli mám v této větě pokračovat v řízení shody podle slova „děti“ (a psát v přísudku ypsilon), nebo je zde možná i shoda podle smyslu, tedy vyložit si to tak, že v té množině dětí jsou chlapci i dívky, a psát měkké i.
Klíčové slovo:
děti
Odpověď:
V tomto případě je možné pouze první řešení s ypsilonem. Formálním podmětem druhé věty jsou totiž pořád „děti“, pouze jsou nevyjádřené.
Poslední užití:
3.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.