Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o dětském autismu se objevuje výraz nízkofunkční autismus psaný dohromady i zvlášť (nízko funkční). Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
nízkofunkční
Odpověď:
Východiskem výrazu je slovní spojení nízká funkčnost. Odvozené přídavné jméno doporučujeme psát jako jedno slovo: nízkofunkční. Jedná se o podřadné složené přídavné jméno přívlastkového typu (srov. vysokoškolský od vysoká škola). Komponent nízko- v podstatě funguje i jako první část složených slov (viz např. termíny jako nízkofrekvenční, nízkonapěťový). Zápis dohromady (nízkofunkční autismus) je doložen i v ČNK a na internetu.
Zvažované varianty:
nízkofunkční
nízko funkční
Poslední užití:
21.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vlastní jména ostatní: mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Pokud má někdo „zvířecí“ jméno, jak bych ho měl oslovit? Např. pane Kozo, Koze, Koza? pane Vlčku, Vlček?
Klíčové slovo:
Koza, Vlček
Odpověď:
Ve spisovných textech bychom měli oslovovat 5. p. V případě jména Koza je to tvar pane Kozo (jako „předseda“) a u jména Vlček pane Vlčku (vzor „pán“, podvzor „dělník“).
Zvažované varianty:
Kozo
Koze
Koza
Poslední užití:
26.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Je předložka „v“ slabikotvorné čili jednoslabičné slovo?
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Nikoli, předložka „v“ se řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme jako [vze-mi].
Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ rozhodně není. Na závěr ještě dodejme, že spojení „slabikotvorné slovo“ nedává dobrý smysl. Slabikotvornost je totiž vlastnost hlásek, nikoli slov. Lze však např. konstatovat, že slovo „v“ neobsahuje žádnou slabikotvornou hlásku.
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že když nějaký výraz existuje jako spřežka, neměl by se rozpojovat. Proto bych v obratu „mít zato, že...“ psal zato dohromady. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
mít za to
Odpověď:
Takovýto zápis správný není, přestože doklady z ČNK ukazují, že se v praxi objevuje. Máte pravdu, že existuje příslovce zato (psané dohromady) s významem ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, popř. může znamenat i ‚ale, avšak‘, např. Uklízí pomalu, zato důkladně. Je to nebezpečné, zato dobře placené. Přízvuku se sice nezbavil, ale měl zato slušnou slovní zásobu. V uvedeném obratu však není užito toto příslovce, ale předložka „za“ a ukazovací zájmeno „to“; spojení proto píšeme zvlášť: „mít za to, že...“. Náležité psaní zvlášť v ČNK jednoznačně převažuje.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Dotaz:
Jména organizací
Konkrétní dotaz:
Oficiální název je Horská služba ČR. Pokud zkratku vynecháme, píše se u slova horský malé písmeno?
Klíčové slovo:
h/Horská služba
Odpověď:
Dané spojení lze chápat jako pouhé druhové označení a psát u slova horský malé písmeno. Pokud je však je zřejmé, že se tím má na mysli zkrácený název názvu oficiálního, lze ho považovat za tzv. zástupný název, tedy název, který i nadále plní funkci vlastního jména, a psát ho i s velkým písmenem.
Poslední užití:
3.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Dotaz:
Jména výrobků
Konkrétní dotaz:
Jak se píše slovo p/Polárka, pokud se jím označuje zmrzlina? Rodiče jednoho žáka tvrdí, že jde o ochrannou známku, a tudíž je třeba psát velké písmeno.
Klíčové slovo:
p/Polárka
Odpověď:
Výraz, na který se ptáte, je skutečně též název ochranné známky. Vždy však záleží na tom, zda v daném kontextu jde o užití daného pojmenování jako ochranné známky, tedy o vlastní jméno výrobku (např. zlevněný zmražený krém Polárka), pak je namístě velké písmeno, nebo pouze o druhové označení (např. koupili jsme si polárku) a pak je namístě malé písmeno. Je třeba poznamenat, že vést hranici mezi tím, kdy daný výraz chápat jako vlastní a kdy už jako obecný, je někdy problematické, a proto je třeba počítat ve způsobu psaní s kolísáním.
Zvažované varianty:
polárka
Polárka
Poslední užití:
26.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 88
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 95
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – výrobky, odrůdy, plemena
Dotaz:
Sakrální stavby
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u přídavného jména křebský v názvu křebská kaple?
Klíčové slovo:
křebská kaple
Odpověď:
Oficiální název této sakrální stavby zní kaple Panny Marie Ochranitelky. Spojení křebská kaple je tedy neoficiální název, jen signalizuje, v které obci se nachází, a proto je namístě podoba s malým písmenem.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 78
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
V televizním pořadu bylo jazykovým odborníkem řečeno, že ve významu rtěnka píšeme slovo rúž s čárkovaným ú, protože jde o cizí slovo. Ale v IJP je slovo uvedeno s kroužkem: růž. Nejde o chybu? Jak to má být?
Klíčové slovo:
růž
Odpověď:
Je pravda, že slovo není českého původu, do češtiny se dostalo z francouzského výrazu rouge (červeň, červený). Přestože v mnohých přejatých slovech se skutečně uvnitř slova píše čárkované ú (např. fúze, túra, ocún, manikúra, skútr), pro slovo růž to neplatí. Je zcela zdomácnělé a píše se stejně jako výrazy růže, růžový, růžice s ů. Podobu růž (ů s kroužkem) zachycují kromě IJP i slovníky jako NASCS, SSČ a SSJČ; výraz růž (na rty) najdeme i v PČP.
Zvažované varianty:
růž
rúž
Poslední užití:
27.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Kláštery
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u přídavného jména břevnovský ve spojení b/Břevnovský klášter?
Klíčové slovo:
b/Břevnovský klášter
Odpověď:
U názvů klášterů, které jsou tvořeny spojením přídavného jména odvozeného od jména zeměpisného, je potřeba počítat ve způsobu psaní s kolísáním. Je to dáno tím, že ne vždy je jednoduché zjistit, zda daný název je název oficiální, nebo jde o název, který pouze signalizuje, kde se daná stavba nachází. O volbě příslušné podoby přitom rozhoduje i vžitost příslušné varianty. Pokud jde o klášter v Břevnově, v praxi, jak dokládá ČNK, se vyskytují obě podoby, a proto je nutno připustit jak zápis břevnovský klášter, tak Břevnovský klášter.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 78
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 85
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – stavby a jejich části, stanice a zastávky, sekce 3 Psaní názvů klášterů
Dotaz:
Vlastní jména ostatní: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar 7. p. slova Vánoce? Opravdu jsou možné oba tvary? Jak je možné, že jsou přípustné tvary Vánoci i Vánocemi? Jako přípustné se dnes uvádí skoro všechno, co se v jazyce objeví.
Klíčové slovo:
Vánoce
Odpověď:
V 7. p. jsou skutečně možné oba tvary: Vánoci i Vánocemi. Starší tvar je Vánocemi, protože Vánoce (z něm. Weihnachten) jsou rodu ženského a skloňovaly se podle vzoru „růže“ (např. k Vánocím), pouze ve 2. p. s nulovou koncovkou. V odborné literatuře se uvádí, že nejasná rozpoznatelnost rodu, podobnost koncovky s místními jmény na -ice a významová souvislost se slovem svátky vedly k tomu, že se postupně začaly užívat i tvary podle vzoru „stroj“ (např. k Vánocům) a v 7. p. se začaly objevovat dvě varianty: Vánocemi i Vánoci. Tento děj ovšem není nijak nový. Dvojí tvary v 7. p. se objevují dlouhodobě, už v minulých stoletích, a jako kodifikované a spisovné je zachycuje i Příruční slovník jazyka českého ze 30. let 20. st.
Zvažované varianty:
Vánoci
Vánocemi
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.