Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná česká výslovnost výrazu georgiánský (např. georgiánské období v Anglii)? Vyslovuji toto slovo česky, tedy tak, jak je psané, i proto, že jde o jakýsi český patvar. Nejsem si ale jistý, jestli by se nemělo číst anglicky podle slova jména George, tedy [džordžijánskí], což mi ale zní dost nepřirozeně.
Klíčové slovo:
georgiánský
Odpověď:
Výslovnost tohoto přídavného jména dosud žádná příručka nezachycuje. Jak jsme ověřili v mediálních archivech, mluvčí v tomto případě užívají výhradně podobu [georgijánskí] respektující grafiku slova, nikoli jeho výslovnost v jazyce původu. Tento způsob adaptace přejímky není nikterak neobvyklý, a pokud se výraz takto vžije a ustálí, není důvod danou výslovnost odmítat. Z výslovnostního hlediska tedy o žádný patvar rozhodně nejde. Důvodů, proč se vžila zvuková podoba [georgijánskí] a nikoli např. [džordžijánskí], která by odpovídala pravidelné výslovnostní adaptaci vycházející primárně z angličtiny, je pravděpodobně více. Jedním z nich je např. to, že se tento výraz vztahuje k období vlády Jiřího I., Jiřího II., Jiřího III. a Jiřího IV. Jména těchto anglických panovníků z 18. a 19. století je zvykem nahrazovat jejich českými protějšky, tj. vztah ke jménu George [džorč] zde není tolik patrný.
Zvažované varianty:
[georgijánskí]
[džordžijánskí]
Poslední užití:
26.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se vedví, nebo ve dví?
Klíčové slovo:
vedví; ve dví
Odpověď:
V souladu s IJP, PČP a SSJČ je možné psát jak dohromady vedví, tak zvlášť ve dví. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že se užívají obě možnosti, psaní dohromady je výrazně častější.
Zvažované varianty:
vedví
ve dví
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Když od podstatného jména troll tvoříme přídavné jméno, bude se psát trollí, nebo trolí?
Klíčové slovo:
trollí
Odpověď:
Druhově přivlastňovací přídavné jméno od podstatného jména troll je trollí. Píšeme ho stejně jako výchozí podstatné jméno se dvěma l. Pokud byste zvolili variantu trol, pak by přídavné jméno mělo podobu trolí. Doplňujeme, že pravopisnou podobu troll zachycují starší zdroje, nověji se prosadila i zjednodušená podoba trol (viz IJP).
Zvažované varianty:
trollí
trolí
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak mám dětem vysvětlit, proč není do výčtu tvrdých, měkkých nebo obojetných souhlásek (souhláskových písmen) zařazeno g, a f ano?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Písmeno g není do těchto skupin zařazováno, jelikož se objevuje pouze v cizích slovech adaptovaných do češtiny, tj. v přejatých slovech. F se v českých domácích slovech vyskytuje, přestože zřídka. S otázkou pojetí didaktického výkladu vám však doporučujeme obrátit se na didaktické pracoviště, například na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že lidé při shodě přísudku s podmětem středního rodu užívají v koncovce příčestí -y namísto -a, například ve větě Děvčata byly.
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Bohužel dodržování shody ve středním rodě je obtížné i pro jazykově kultivované mluvčí a v tomto případě jde o častou chybu. Pokud jde však o komunikaci formální, oficiální, o připravené projevy, měli by mluvčí dbát na jejich kulturu a užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že čeština upadá, užívá se čím dál více cizích slov, hlavně z angličtiny.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
V případě přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) jde o běžnou součást jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Chystá se následující změna jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Volala jsem kvůli přechylování do Akademie věd a nějaký pan doktor mi řekl, že na zrušení přechylování se pracuje.
Odpověď:
O této skutečnosti nám není nic známo. Zda přechýlená jména z jazykového úzu vymizí a zda bude tvoření přechýlených jmen nahrazeno jinými postupy, není na rozhodnutí Ústavu pro jazyk český, ale na společenství uživatelů českého jazyka. Jsme však přesvědčeni, že nic nenasvědčuje tomu, že by taková změna měla v dohledné době nastat.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se jména cizích státních příslušnic přechylují. Vždyť se ty ženy přece tak nejmenují, nemají ve svém příjmení -ová.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Z povahy jazykového systému češtiny jde v případě přechylování o přirozený způsob zacházení s vlastním jménem. Ve flektivním jazyce, jako je čeština, koncovky vyjadřují různé gramatické významy slov. Příponu -ov(á) připojujeme, abychom jméno mohli skloňovat a zapojit do věty. Ponecháním jména v nepřechýlené, a tudíž nesklonné podobě nelze bez obtíží signalizovat ani rod jména, ani větněčlenské vztahy, do nichž vstupuje. Je však pravda, že přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda je závazná jen podoba kázule, nebo můžu v odborném textu používat i původní podobu kasule? V mnohých odborných textech se totiž se zápisem kasule setkávám.
Klíčové slovo:
kázule; kazule
Odpověď:
V NASCS i IJP najdeme pojmenování liturgického roucha katolických kněží (ornát) pouze v pravopisné podobě kázule, popř. kazule. Starší slovníky (SSJČ a PSJČ) uvádějí výraz v podobě kasule. Doporučovaná pravopisná podoba se „z“ respektuje spisovnou výslovnost [kázule], uváděnou i ve starších zdrojích. Pravopisná změna, kterou přinesla PČP v roce 1993, byla v roce 1994 doplněna tzv. Dodatkem. Ten připouští možnost dubletních podob, ale upozorňuje na stylovou odlišnost jednotlivých skupin slov. Výraz kázule patří mezi slova, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z]. U nich se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s mohou být považovány za základní v úzce odborných textech, v ostatních typech textů je jejich užití též náležité, ale stylově příznakové. Jestliže chcete v odborném textu psát kasule, je to možné, pokud byste slovo užila v textu určeném širší veřejnosti, bylo by vhodnější volit podobu kázule.
Zvažované varianty:
kazule
kasule
kázule
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Existuje místní název, který je psán v textu nejednotně: V Baráčkách i v baráčkách. Která podoba je správná?
Klíčové slovo:
V Baráčkách
Odpověď:
Z geoprohlížeče Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je zřejmé, že nejde o oficiální název dané lokality. Jestliže jde však v dané oblasti o rozšířený, vžitý název, lze ho chápat i jako vlastní jméno, třebaže v oficiálních dokumentech nezaznamenané, a zvolit podobu V Baráčkách. Ta odpovídá obecným zásadám, podle nichž se v pojmenováních tohoto typu první slovo po předložce píše s velkým písmenem. Zápis s malým písmenem, protože to není oficiální název, však nelze zcela odmítnout.
Zvažované varianty:
V Baráčkách
v baráčkách
Poslední užití:
6.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.