Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje jméno Chmel? Jak vypadá 5. p.?
Klíčové slovo:
Chmel
Odpověď:
Jména zakončená na -el mají v 5. p. koncovku ‑e (Pavle, Zavřele, Chmele). Vlivem koncové hlásky -l (srov. měkké skloňování některých takto zakončených obecných jmen) dochází u některých jmen ke kolísání a v 5. p. se objevují dublety (např. Gabrieli i Gabriele, Nobeli i Nobele). Nelze proto vyloučit ani tvar 5. p. Chmeli.
Zvažované varianty:
Chmeli
Chmele
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 b) Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak by se v prostředí kriminalistiky mělo psát tipování/typování pachatele? Četl jsem vysvětlení v IJP u hesla vytipovat, ale nesouhlasím s ním. Podle svých zkušeností a dokladů na internetu mám pocit, že se typovat užívá vůči pachateli a tipovat vůči oběti. V učebnicích kriminalistiky a v rozsudcích převažuje typování pachatele. Myslím, že znám český jazyk docela dobře. Pro mě má tipovat význam ničím nepodložené náhody. U pachatele jde o typ a typování.
Klíčové slovo:
tipovat
Odpověď:
Bez ohledu na to, zda jde o pachatele, či oběť, doporučujeme volit sloveso tipovat, popř. předponové vytipovat. Sloveso typovat má podle slovníků význam ‚provádět typovou zkoušku‘; užívá se v motoristickém prostředí. Tipovat znamená ‚určovat tip; odhadovat hodnotu něčeho, někoho; odhadem zařazovat k určité vrstvě, typu‘. U pachatele nevybíráme typ (tedy jedince jako představitele, vzor znaků celé skupiny), ale na základě posouzení dostupných informací předběžně označujeme (tipujeme) určitou osobu (obdobně jako tipujeme např. výsledek sportovního utkání). Sloveso vytipovat má význam ‚odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout‘. Slovo odhad neznamená jen zcela náhodný výběr, ale výběr na základě určitého posouzení (srov. úřední odhad nemovitosti).
Nelze zamlčovat, že některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) zaznamenávají i sloveso vytypovat a uvádějí u něho význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách sloveso vytypovat k užívání nedoporučujeme. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
tipovat
typovat
Poslední užití:
20.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
189 vytipovat (vytipovat?)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl skloňovat název DEPO2015?
Klíčové slovo:
DEPO2015
Odpověď:
Pokud vycházíme z vyslovované podoby názvu, pak jde o podstatné jméno rodu středního (vzor „město“) ve spojení s letopočtem. Z tohoto hlediska je tedy skloňování názvu jednoduché [v depu dva ťisíce patnáct] a v mluvené komunikaci by nemělo uživatelům jazyka činit potíže. Problematickým se název stává v souvislosti s grafickou podobou, ve které je název psán velkými písmeny a navíc bez mezery spojený s letopočtem. Pokud musí být grafická podoba zachována (tzn. není např. možné napsat název s počátečním písmenem velkým a ostatními malými a letopočet oddělit mezerou, což by skloňování jednodušilo), pak doporučujeme raději název ponechat grafické podobě v základním tvaru a použít tzv. nominativ jmenovací, např. v zóně DEPO2015.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Podle jakého vzoru se skloňují kalamáry?
Klíčové slovo:
kalamáry
Odpověď:
Slovo kalamáry (jídlo z některého živočicha z třídy hlavonožců) v českých výkladových slovnících uvedeno není. Slovníky obsahují pouze podstastné jméno kalmar (rod mužský životný), které označuje živočicha, ze kterého se pokrm vyrábí. Samotný výraz kalamáry byl převzat z cizích jazyků (snad z it. calamari). Tímto výrazem a jeho tvaroslovnou charakteristikou se podrobně zabývá M. Beneš v článku Kalamáry v časopise Naše řeč (roč. 2018, č. 4). Autor usuzuje, že lze chápat toto podstatné jméno jako pomnožné s převahou souborových číslovek (jedny/dvoje/troje kalamáry = jedna/dvě/tři porce kalamárů) nad číslovkami prostými (jeden/jedna kalamár/a, tři kalamáry). Z hlediska rodu přichází v úvahu rod mužský neživotný a rod ženský. V úzu se podle Českého národního korpusu objevují obě varianty, ale převažuje chápání tohoto substantiva jako mužského neživotného (pokrm z kalamárů spíše než z kalamár). K tomu lze ještě dodat, že vlivem názvu pokrmu se zpětně výraz kalamár objevuje i jako varianta pojmenování živočicha (vedle původního kalmar) a v tom případě jde o jméno mužského rodu životného.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
M. Beneš (2018): Kalamáry. Naše řeč 101, č. 4, s. 238 - 243
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně budař, nebo boudař (jako označení pro toho, kdo spravuje nebo provozuje horskou boudu)?
Klíčové slovo:
budař, boudař
Odpověď:
Podobu budař uvádí jen nejstarší výkladový slovník moderní češtiny, PSJČ, který vycházel v letech 1935–1957. Už druhý nejstarší slovník moderní češtiny, SSJČ z let 1960–1971, uvádí pouze podobu boudař, stejně jako aktuálně vznikající ASSČ. Doporučujeme použít podobu boudař, která je mj. též v souladu s obecnou tendencí zamezit alternacím při odvozování (zde ou > u, tj. bouda > budař). Podoba budař není vyloučená, mohla by však působit zastarale.
Zvažované varianty:
budař
boudař
Poslední užití:
30.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo budař
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo boudař
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – j. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Nikdy nevím, kdy mám např. ve slově „mohli/y“ napsat tvrdé a kdy měkké i.
Klíčové slovo:
mohli
Odpověď:
V příčestí minulém píšeme -i/-y/-a podle toho, co je ve větě podmětem. Je-li podmět v množném čísle vyjádřen jménem rodu mužského životného, píšeme -i, je-li vyjádřen jménem rodu ženského nebo mužského neživotného, píšeme -y, je-li vyjádřen jménem rodu středního, píšeme -a. Více viz v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=600. Pro shodu s několikanásobným podmětem viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=601.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y má být ve slově „bráchovy“ ve spojení „bráchovy postřehy“? Skloňuje se to podle vzoru pán?
Klíčové slovo:
bráchovy postřehy
Odpověď:
Nikoli, v tomto spojení se jedná o přivlastňovací přídavné jméno „bráchův“, které skloňujeme podle vzoru „otcův“: 1. p. bráchovy postřehy, 2. p. bez bráchových postřehů, 3. p. bráchovým postřehům, 4. p. bráchovy postřehy, 5. p. bráchovy postřehy, 6. p. o bráchových postřezích, 7. p. s bráchovými postřehy. Tvar „bráchovi“ bychom užili pouze v případě, že bychom skloňovali slovo „brácha“ (tedy nikoli přivlastňovací přídavné jméno „bráchův“), např. „Bráchovi říkají, že má dobré postřehy“.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jaký tvar slova „hodný“ je správně ve větě: „Doufám, že na tebe budou v práci hodný“, nebo „Doufám, že na tebe budou v práci hodní“?
Klíčové slovo:
budou hodní
Odpověď:
Podmětem věty je všeobecné „oni“, s nímž nakládáme jako s běžným zájmenem mužského životného rodu. „Hodní“ je zde součástí přísudku jmenného se sponou („budou hodní“), který se musí s podmětem shodovat. Namístě je proto měkké í: „Doufám, že na tebe budou v práci hodní.“
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 10 – Podmět všeobecný
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, zda je možné psát v češtině retrívr, nebo zda je nutné ponechat podobu retriever.
Klíčové slovo:
retrívr; retriever
Odpověď:
Podle IJP a NASCS jsou možné obě podoby: počeštěná retrívr i původní retriever. Počeštěná podoba retrívr podle dokladů z ČNK a internetu v běžných textech jednoznačně převažuje. Původní podobu retriever respektují obvykle chovatelé, objevuje se např. i v oficiálních materiálech Českomoravské kynologické unie.
Zvažované varianty:
retrívr
retriever
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.