Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 365/1269, položky: 3641-3650/12683
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10297
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v jevištní řeči nepřipouští asimilace znělosti typu [zhoda]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti; jevištní řeč
Odpověď: Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě: slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Ústav pro jazyk český se jevištní řečí a jejími specifiky hlouběji nezabývá, avšak nedomníváme se, že by se zde asimilace znělosti typu [zhoda] obecně nepřipouštěla (zcela jiná otázka ovšem je, zda je vhodné užívat např. typicky moravský/slezský jazykový prostředek v mluvě postavy, která pochází evidentně z Čech). Jako spisovné a rovnocenné jsou obě možnosti explicitně popsány např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10296
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v češtině neuplatňuje asimilace znělosti při výslovnosti slov [zhoda] a [zhora] a obchází se to nářečním [schoda] a [schora]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti
Odpověď: V první řadě je zde třeba vysvětlit podstatu tzv. asimilace (spodoby) znělosti. K ní dochází tehdy, jestliže souhláska mění svou znělost (nebo neznělost) vlivem souhlásky sousední, tj. skupina souhlásek se vzájemně přizpůsobí, takže pak jsou všechny její členy buď znělé, nebo neznělé. V češtině je obvyklá především spodoba zpětná (asimilace regresivní, též anticipační), při níž se (ne)znělost celé souhláskové skupiny řídí jejím posledním členem, např. vztek [fstek] –⁠ neznělé [t] vyvolává neznělost všech předcházejících hlásek. Vyskytuje se však i spodoba postupná (progresivní). Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]; v této souhláskové skupině se tedy spodoba znělosti uplatňuje vždy, obejít nijak nejde, jen může být jak zpětná, tak postupná. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Jestliže jste se někdy opravdu setkal s podobou [schora], souhlasíme, že v tomto případě jde opravdu o úzce nářeční podoby (Český jazykový atlas k této výslovnosti uvádí: „Je příznačná především pro sz. část nářečí svč., pro Posázaví a Povltaví. I na tomto území však funguje jako nářeční dubleta k podobě zhora, která je běžná po celých Čechách, včetně městské mluvy.“). Slova shora, shůra, shluk a některá další mají totiž spisovnou výslovnost výhradně s počátečním [zh], která i u mluvčích z Čech absolutně převažuje.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10295
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz: Jak se přesně v češtině určují hranice slabik? Když máme např. slovo „město“, bude slabičné dělení [mňe-sto], nebo [mňes-to]? Jako učitelka to potřebuji vědět kvůli cvičení z učebnice, kde mají žáci přesně určit počet otevřených a zavřených slabik. Takovýchto ne zcela jednoznačných slov je tam bohužel více.
Klíčové slovo: hranice slabiky
Odpověď: Ačkoli členění řeči na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a jednotlivé slabiky intuitivně bez problémů poznáme, není možné stanovit jednoduchou a přesnou definici slabiky. S tím souvisí i to, že nejen v češtině nejsou hranice slabik dány vždy jednoznačně a mnohdy bývá více možných řešení. Vámi uvedené slovo „město“ lze rozdělit na slabiky přesně tak, jak uvádíte, tedy [mňe-sto] (obě slabiky jsou tedy otevřené) i [mňes-to] (první slabika je zavřená, druhá otevřená). Je prokázáno, že existují mluvčí, kteří v těchto případech podvědomě preferují spíše slabiky otevřené, jiní naopak zavřené. Ani jeden z uvedených způsobů nelze považovat za „lepší“, „správnější“. Je tedy opravdu s podivem, že se v učebnici vyskytuje cvičení požadující přesné určení počtu otevřených a zavřených slabik, přičemž se zde evidentně vyskytují výrazy, které lze slabikovat více způsoby, a dojít tak k odlišnému číslu. Na závěr pro jistotu dodejme, že ne vždy je tato problematika vysvětlena s dostatečným důrazem na fakt, že dělení slov na slabiky je záležitost výhradně mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Zvažované varianty:
[mňe-sto] [mňes-to]
Poslední užití: 3.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10294
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je vedle jistě správné podoby obsese možná i podoba obscese (třeba v nespisovné češtině), když existuje slovo obscénní, a hlavně podoby obsesní a obscénní? Lze podobu obscese použít v televizi?
Klíčové slovo: obsese
Odpověď: Slovníky uvádějí ve významu ‚chorobně utkvělá představa, myšlenka‘ jedině podobu obsese. Podoba *obscese je evidentně mylnou, nesprávnou podobou tohoto slova. Jakkoliv je možné, že se začíná sem tam vyskytovat, nebo dokonce šířit (databáze ČNK syn v8 obsahuje 6 jejích výskytů), v současné době ji lze jednoznačně označit za chybnou. V daném významu je správné (pro adresáty nerušivé, nepřekvapivé) používat jedině podobu obsese. Přídavné jméno obscénní, z lat. ob- ‚ob-, proti-, za ap.‘ a caenum ‚kal, bahno‘, znamená ‚neslušný, nemravný, oplzlý, necudný‘, a se slovem obsese tedy etymologicky ani významově nijak nesouvisí. Jakkoliv by někomu mohla přídavná jména obsesní (adj. od obsese) a obscénní připadat podobná, nijak spolu nesouvisí a je nutno mezi nimi rozlišovat – neplést si je. Slovo *obscese je proto nesprávné, a to i v nespisovné češtině. Výjimkou by snad mohly být umělecké žánry, kde by podoba *obscese mohla sloužit např. jako jazykový prostředek charakterizující nevzdělance či pseudointelektuály, kteří si oba výrazy pletou nebo mylně spojují.
Zvažované varianty:
obsese obscese
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla obsese a obscénní
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo obscénní
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky obsese a obscese

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10293
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Jak se slabikuje slovo restaurace? Jde o úkol pro 2. třídu ZŠ. Paní učitelka údajně po poradě s dalšími češtináři tvrdí, že hláska „u“ se zde vyděluje zvlášť, tj. [res-ta-u-ra-ce].
Klíčové slovo: restaurace
Odpověď: Paní učitelka se spolu s ostatními bohužel naprosto mýlí. Slovo restaurace slabikujeme [res-tau-ra-ce], případně [re-stau-ra-ce]. V každém případě obsahuje dvojhlásku [au], nikoli tedy dvě samostatné samohlásky [a] a [u] následující za sebou. Dvojhláska [au] zde tvoří jádro jedné slabiky, celkově má daný výraz 4 slabiky. Smyslem zadaného úkolu je podle našeho názoru ukázat, že se v češtině kromě dobře známé dvojhlásky „ou“ vyskytuje (např. v přejatých výrazech) mj. rovněž dvojhláska „au“. Dodejme pro úplnost, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku. Ani to ale nevysvětluje, o co paní učitelka své tvrzení opírá (v písmu na konci řádku totiž lze dělit: re-s-tau-ra-ce).
Poslední užití: 27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10292
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz: Jak se vytvoří přídavné jméno od zeměpisného jména Sankt Petěrburg? Proč se v souvislosti s univerzitou v Petrohradě objevuje podoba Sankt-Petěrburský? Je správná?
Klíčové slovo: sanktpetěrburský
Odpověď: Od zeměpisného jména Sankt-Petěrburg (město v Ruské federaci) se v češtině tvoří přídavné jméno sanktpetěrburský. Podoba *Sankt-Petěrbur(g)ský a další možné varianty vzniklé různými kombinacemi malých vs. velkých písmen a/nebo ne/přítomností -g- a/nebo psaní -e- vs. -ě- po -t-, které se na internetu objevují v názvu tamější univerzity i v poměrně důvěryhodných zdrojích (univerzitní weby, web ministerstva školství atp.), jsou zcela jistě ovlivněny ruštinou, resp. ruským názvem univerzity: Sankt-Peterburgskij gosudarstvennyj universitet, a v češtině jsou zcela nevhodné. I v názvu univerzity je správné použít jedině českou podobu sanktpetěrburský, tj. Sanktpetěrburská státní univerzita.
Zvažované varianty:
sanktpetěrburský Sankt-Petěrburský Sankt-Petěrburgský
Poslední užití: 24.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla Sankt-Petěrburg a sanktpetěrburský

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10291
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Jaký je kořen slova příbytek? Je to jen -byt-, nebo celé -příbyt-?
Klíčové slovo: příbytek
Odpověď: Kořenem slova příbytek je jen -byt-, pří- je tu předpona. Slovo souvisí s výrazem přebývat, které bylo už ve staré češtině vytvořeno přidáním předpony pře- (původně přě-, odtud pak dloužením při odvození přiebytek, což v současné češtině dalo příbytek) ke slovesu být, resp. bývat.
Zvažované varianty:
-byt- -příbyt-
Poslední užití: 26.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo příbytek

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10290
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz: Jsou vodník a podvodník slova příbuzná (jak tvrdí paní učitelka na ZŠ)?
Klíčové slovo: vodník, podvodník
Odpověď: Slova vodník a podvodník příbuzná nejsou, mají jen homonymní, tj náhodou stejné kořeny. Slovo vodník má totiž kořen -vod- s významem ‚voda‘, zatímco slovo podvodník má sice také kořen -vod-, v jeho případě však jde o variantu kořene -ved-, např. ze slova ved-u. Tento kořen má velkou řadu variant (-vád-: podvádět, -vod-: podvodník, -veď-: veďte, -voz-: navozený atp.) a znamená ‚vést‘. Jak je z výkladu snad dobře vidět, tato úloha je pro žáky ZŠ zcela nevhodná.
Poslední užití: 24.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10289
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Co je kořenem slovního tvaru poznala? Je to -zn- (jak tvrdí paní učitelka ve 4. třídě ZŠ), nebo -zna-?
Klíčové slovo: poznala
Odpověď: Kořenem slovního tvaru poznala je -zna-. Sloveso poznat (znát) má infinitivní tvary podle vzoru „krýt“, který má otevřený kořen zakončený na samohlásku (zna- jako kry/ý-) a nulovou kmenotvornou příponu (zna-0-l-a jako kry-0-l-a). Potíž je s prézentními tvary. Původně totiž měly stejně jako vzor „kryje“ kmenotvornou příponu -je- (bylo zna-je-š jako kry-je-š), skupina -aje- se však tzv. kontrakcí čili stahováními změnila na -á-. Původní znaješ se tak změnilo na znáš, čímž vznikl tzv. morfematický šev a došlo k znejasnění původní hranice mezi jednotlivými morfémy. V nově vzniklém -á- (zna-je-š > zn-á-š) je tak z historického hlediska jakoby kus kořene a zároveň kus kmenotvorné přípony -je- (-á- = -a- z původního kořene -zna- + -je- z původní kmenotvorné přípony). Zařazení do prézentní třídy z hlediska současné češtiny je tak oříšek. Protože neexistuje vzor, který by měl ve 3. os. sg. nulovou kmenotvornou příponu, nemůžeme počítat s členěním po-zná-0-0, po-zná-0-š, po-zná-0-me atd., díky čemuž bychom získali stejný (vlastně historický) kořen, jako je u infitivních tvarů. Mohli bychom počítat jedině s dělením po-zn-á-0, po-zn-á-š, po-zn-á-me, jenže pak by si neodpovídaly kořeny v infinitivních (po-zna-0-l jako kry-0-l) a prézentních (po-zn-á-š jako děl-á-š) tvarech. Na otázku, jaký je kořen ve tvaru poznala, lze tedy odpovědět, že -zna-. Jak je ale z tohoto výkladu snad jasně vidět, dané zadání je pro 4. třídu ZŠ zcela nevhodné.
Zvažované varianty:
-zn- -zna-
Poslední užití: 3.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika
Jazykový zdroj: Historická mluvnice češtiny. Lamprecht – Šlosar. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: oddíl Konjugace

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10288
Užití:
0 0 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Když mám na mysli, že něco někdo říká tak, aby to ten druhý pochopil, píše se „říct po lopatě“ (zvlášť), nebo to může být i dohromady „říct polopatě“?
Klíčové slovo: po lopatě; polopatě
Odpověď: Mnohé spřežky je možné ověřit v SSČ nebo v PČP. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, proto se poměrně často v uživatelské praxi prosazuje psaní dohromady i u výrazů, které příručky zatím za spřežky nepovažují. V SSJČ i SSČ je uvedeno jen psaní zvlášť: vyložit někomu něco po lopatě = hovor. aby to pochopil. Doklady z ČNK však zcela jasně potvrzují, že u tohoto obratu je psaní dohromady stejně četné jako psaní zvlášť (424 : 443). IJP proto uvádí obě možnosti zápisu: po lopatě i polopatě. Výraz se tak přiřadil ke skupině slov, která se mohou psát dvojím způsobem bez významového rozlišení (na příklad – například, z počátku –⁠ zpočátku, na boso –⁠ naboso apod.).
Zvažované varianty:
po lopatě polopatě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.