Dotaz:
Shoda podle smyslu (několikanásobný podmět)
Konkrétní dotaz:
Ráda bych si ujasnila, jak se z hlediska shody řeší případy typu: „Máma s dětmi šly do obchodu. Koupili/y tam jídlo.“ Jde mi o tvar přísudku v té druhé větě. Musím i zde zachovat formální shodu z předchozí věty, nebo – když například vím, že mezi dětmi jsou i chlapci – je zde přijatelné i měkké i, odpovídající nevyjádřenému podmětu „oni“?
Klíčové slovo:
matka s dětmi
Odpověď:
Analogicky k výkladu v Pravidlech českého pravopisu (§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu) lze zvolit obě řešení; PČP uvádějí příklad „Na sportovním soustředění se sešla samá děvčata. Brzo se navzájem poznala/poznaly a prožila/prožily krásné dva týdny.“ Doplňme však, že tato dvojí možnost je přijatelná pouze v případě, že jsou jednotlivé celky od sebe odděleny: buď se jedná o dvě samostatné věty, nebo jsou sice součástí jednoho souvětí, ale jsou odděleny např. vedlejší větou. Řešit tímto způsobem souřadné souvětí sestávající ze dvou bezprostředně následujících vět ve slučovacím poměru nedoporučujeme (nikoli tedy „Matka s dětmi šly do obchodu a nakoupili tam jídlo“). Je také třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti řešení shody podle smyslu může být u různých uživatelů češtiny vnímána odlišně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist, jaký tvar má mít přídavné jméno „blízký“ ve větě „byli pozváni umělci, organizace a sdružení, blízcí něčemu“. Je tvar „blízcí“ v pořádku, nebo by měl mít podobu „blízká“ podle nejbližšího jména „sdružení“?
Klíčové slovo:
přívlastek a několikanásobný podmět
Odpověď:
Tento typ shody není v mluvnicích uspokojivě popsán. Pokud se však má přívlastek vztahovat ke všem členům několikanásobného podmětu, doporučujeme řídit shodu mužským životným rodem, tedy stejně jako v případě řešení shody přísudku s několikanásobným podmětem. Tvar „blízká“ (podle slova „sdružení“), by mohl budit dojem, že se přívlastek vztahuje pouze ke „sdružení“, nikoli k celému několikanásobnému podmětu.
Dotaz:
Historické (říše, království, knížectví)
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše ve slově říše ve větě „Část území byla připojen k Říši“?
Klíčové slovo:
Říše
Odpověď:
Pro označení fašistického Německa se má podle PČP má volit podoba Říše, aby bylo zřejmé, že nejde o užití tohoto slova v obecném významu.
Poslední užití:
18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 81
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 88
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 4 Psaní historických označení států
Dotaz:
Mezinárodní smlouvy, dohody, úmluvy
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova mnichovský ve spojení mnichovská dohoda?
Klíčové slovo:
mnichovská dohoda
Odpověď:
Přestože mnohé jiné názvy dohod či smluv, v jejichž názvu je přídavné jméno utvořené od názvu města, v němž byla dohoda podepsána, lze psát jak s malým, tak s velkým písmenem, např. m/Maachstritská smlouva, mnichovská dohoda se v češtině tradičně píše s malým písmenem. Důvodem je bezesporu její obsah (někdy se mluví o mnichovském diktátu) a její negativní důsledky pro naši republiku.
Poslední užití:
18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – dokumenty, umělecká a odborná díla, sekce 1.3 Ústavy, smlouvy, dohody, úmluvy, listiny atp.
Dotaz:
Suprasegmentální rovina
Konkrétní dotaz:
Proč v současnosti zejména mladí lidé zvyšují intonaci na koncích oznamovacích vět? Jde vlastně o zdůrazňování posledního slova a mám obavu, že je to vliv angličtiny.
Klíčové slovo:
intonace oznamovací věty
Odpověď:
Na tuto poměrně obecně položenou otázku není snadné odpovědět, protože takovýchto intonačních průběhů může být více typů a důvodů pro jejich vznik lze najít u každého více. Stručně řečeno může jít kupř. o užívání stoupavé neukončující intonace (přesněji melodému), která je důsledkem nejistoty či nervozity mluvčího, jeho nezkušenosti zejména s veřejným mluveným projevem, ale i např. snahy udržet si v rozhovoru slovo, o něž by mohl snáze přijít, pokud by jeho intonace byla klesavá, ukončující. Dále můžete mít na mysli specifický jev nazývaný někdy jako tzv. středočeské vytýkání, což ovšem není jev nikterak nový, byl popsán již ve 40. letech 20. století (od té doby se mohl ale samozřejmě rozšířit jak z hlediska frekvenčního, tak územního). Posluchač jej často interpretuje právě jako (často nemístné) zdůraznění posledního slova ve větě a je příznačný pro emocionálně zabarvený projev. Pokud si popisovaného jevu všímáte u lidí, kteří jsou v častém kontaktu s angličtinou, respektive ovládají její zvuková specifika, je samozřejmě možné, že si intonační schémata přenášejí z jednoho jazyka do druhého, anglická intonace je od té české pochopitelně značně odlišná.
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jakými větnými členy jsou výrazy „odborné“ a „popularizační“ ve větě „Měli tam knihy, a to odborné i popularizační“?
Klíčové slovo:
přístavek vysvětlovací
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Celé spojení „odborné i popularizační“ bychom nicméně určili jako přístavek (v některých mluvnicích uváděný též jako tzv. komplexní větný člen). Konkrétně jde o vysvětlovací přístavek, který bývá uvozen spojkovými výrazy typu „a to“, „totiž“, „tj.“ a podobně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.4 – Vysvětlující přístavek (uvozený výrazy tj., tzv., totiž, tedy, a to apod.)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
V knize Oty Pavla jsem narazila na větu „Prošek měl dlouhý, žlutý bambusový prut“. Je tam ta čárka správně? Jde skutečně o několikanásobný přívlastek? Není to spíš přívlastek postupně rozvíjející?
Klíčové slovo:
několikanásobný vs. postupně rozvíjející přívlastek
Odpověď:
Hranice mezi několikanásobným a postupně rozvíjejícím přívlastkem není vždy ostrá. Základní mluvnice češtiny uvádí jako typický příklad spojení „dlouhé(,) černé vlasy“, které lze chápat oběma způsoby a v závislosti na pojetí buď psát, nebo nepsat čárku. Obdobným případem je i spojení „dlouhý(,) žlutý prut“. Spojení „žlutý bambusový prut“ už lze chápat pouze jako přívlastek postupně rozvíjející.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Je-li v hlavní větě řeč o něčem, co se vyskytuje v páru, např. o očích, zachovává se duálový tvar i u zájmena „který“ ve vedlejší větě? Např. „modrýma očima, kterýma“, nebo „modrýma očima, kterými“?
Klíčové slovo:
kterýma
Odpověď:
Problematika tvarů vztažných zájmen uvozujících vedlejší věty z hlediska shody není nikde uspokojivě popsána. Příruční mluvnice češtiny se v tomto smyslu blíže vyjadřuje pouze k zájmenu „jenž“; uvádí, že ve spojení se jmény, která mají v 7. pádě mn. č. koncovku -ma, se používá pouze tvar „jimiž“, nikoli „jimaž“ – viz příklady „rukama, jimiž vytvářel svá díla; rukama, s nimiž dokázala divy“ (s. 298). Analogicky tedy „modrýma očima, jimiž“. U vztažného zájmena „který“, jež má na rozdíl od zájmena „jenž“ formu přídavného jména, však doporučujeme spíše zachovat duálový tvar: „modrýma očima, kterýma“. Odpovídá to obecnému výkladu o skloňování tázacích, resp. vztažných zájmen, podle nějž je ve spojení s párovými jmény namístě koncovka -ma: „kterýma očima“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 297 (odst. 468) + s. 298 (odst. 470)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.