Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Jaký typ mezery mám užít při psaní čtyřciferného čísla? Jak má být mezera za první číslicí velká?
Klíčové slovo:
mezera
Odpověď:
Bohužel, tato otázka přesahuje možnosti jazykové poradny. Doporučujeme vám daný problém konzultovat s typografy.
Dotaz:
Jaký jazykový korpus doporučujete pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde je možné vyhledávat informace o jednotlivých tvarech slov a údaje, jak často jsou konkrétní tvary v češtině užívány?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
Informace o jazykovém úzu, mimo jiné i četnost jednotlivých slovních tvarů v psaných textech, je možné vyhledávat v databázi Českého národního korpusu (www.korpus.cz).
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelka a žák do písemné práce napsal: Bydlím v Brnu. Mám tvar zakončený na -u hodnotit jako chybu?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Záležitost školního hodnocení není v kompetencích jazykové poradny. V každém případě jde v daném případě o periferní jev, jehož vysvětlení je složitější. Doporučili bychom proto při celkovém hodnocení k uvedenému tvaru nepřihlížet.
Dotaz:
Historické (říše, království, knížectví)
Konkrétní dotaz:
Je správná podoba Rakousko-uherská monarchie, nebo rakousko-uherská monarchie?
Klíčové slovo:
rakousko-uherská monarchie
Odpověď:
PČP, SSJČ i SSČ uvádějí pouze podobu rakousko-uherská monarchie. Podle publikace Psaní velkých písmen v češtině není vyloučeno chápat toto spojení i jako vlastní jméno a psát na jeho začátku velké písmeno. V ČNK naprosto jednoznačně převládá podoba s malým písmenem a tu doporučujeme užívat. Pokud by však autor zvolil podobu s velkým písmenem, je tento zápis tolerovatelný.
Dotaz:
Jde v daném případě o chybu?
Konkrétní dotaz:
Je vypuštění spojovníku ve spojení slabo- a silnoproud gramatická chyba?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
V tomto případě nejde o chybu gramatickou, z hlediska pravopisu to však chyba je. V neposlední řadě je třeba brát v potaz významové hledisko – pokud spojovník nebude uveden, výraz „slabo“ již z grafického hlediska nebude slovo, které má své pokračování později (slaboproud), ale příslovce označující stav nevolnosti („udělalo se mi slabo“).
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se při určování tvaroslovných kategorií zkracuje mužský rod životný? M. živ., nebo m. ž.?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Obvyklá podoba, kterou užívá například Internetová jazyková příručka nebo mluvnice Čeština, řeč a jazyk, je m. živ.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jaký vzor je kodifikován u přídavného jména sněhová (koule)? Žák napsal „mladý“, a učitelka jako jediné správné řešení uznává „mladá“.
Klíčové slovo:
didaktika
Odpověď:
Příručka užívaná pro školní výuku, Základní mluvnice českého jazyka, uvádí, že „přídavná jména tvrdá se skloňují podle vzoru mladý (mladá, mladé)“. Jak jsou zásady užívání skloňovacích vzorů zasazeny do výuky, je záležitost didaktická, nicméně v mluvnicích a cvičebnicích se dané vzory užívají v jejich základním tvaru, u tvrdých přídavných jmen jde tedy o 1. pád jednotného čísla mužského rodu (vzor „mladý“).
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v tisku bývají přechylována jména, jako např. Monroeová nebo Lollobrigidová, která mají tradičně podobu nepřechýlenou.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Máte pravdu, jména některých známých osobností podle tradice v češtině obvykle nepřechylujeme. Je to i případ uvedených jmen hereček Marilyn Monroe a Giny Lollobrigidy, k nim lze připojit ještě například jméno zpěvačky Edith Piaf.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je správně hrozinky, nebo rozinky?
Klíčové slovo:
rozinky; hrozinky
Odpověď:
Obě možnosti – rozinky i hrozinky – jsou správné, obě jsou zachyceny v IJP, NASCS, SSČ, SSJČ, PČP.
Není bez zajímavosti, že argument, který se jeví jako zcela logický, a to, že hrozinky jsou z hroznů, a proto se slovo píše s h- na počátku, není z etymologického hlediska správný. Pravopisná varianta hrozinka není původní, vznikla teprve dodatečným přikloněním k českému slovu hrozen. Etymologicky opodstatněné a správné je slovo rozinka psané s r na počátku. Rozinka je totiž původem slovo přejaté: do češtiny bylo přejato z německého Rosine, a to z francouzského raisin – hrozen (francouzsky se rozinky řeknou raisins secs, doslova sušené hrozny, sušené víno). Slovo souvisí s latinským racēmus (zrno, hrozen).
Zvažované varianty:
rozinky
hrozinky
Poslední užití:
25.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Je slovo poledník příbuzné se slovem den?
Klíčové slovo:
poledník
Odpověď:
Ano, slova poledník a den jsou příbuzná. Slovo poledník je utvořeno od slova poledne, které se skládá (mj.) ze dvou kořenů: pol- (s významem ‚půl‘, ‚polovina‘) a -dn- (s významem ‚24 hodin‘, ‚doba od rána do večera‘).
Poslední užití:
26.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla poledne a půl
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.