Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova chrup?
Klíčové slovo:
chrup
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je podstatné jméno chrup odvozeno od slovesa chrupat. Sloveso je doloženo již v 16. století, ve střední češtině se užívalo vesměs ve významu ‚(tvrdě) spát‘. Slovo má zvukomalebný původ (podobně jako chroupat či křupat). Slovo chrup je doloženo až v 19. století.
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Podle mého názoru lze výskyt rázu v češtině označit za germanismus. Souhlasíte?
Klíčové slovo:
ráz; germanismus
Odpověď:
Domníváme se, že považovat zvukový jev zvaný ráz v češtině za germanismus (tak, jak je obvykle chápán) je přinejmenším sporné, a označovat jej takto nedoporučujeme. J. Chlumský sice v roce 1933 publikoval v časopise Naše řeč na s. 172 názor, že je to právě „němčina, z níž pravděpodobně ve většině případů pražská výslovnost tento zvuk má“, avšak toto tvrzení bylo později vyvráceno. Chlumský totiž zároveň v poznámce 20 tamtéž tvrdil: „Explosiva hlasivková je vlastně vetřelec, který vnikl do výslovnosti pražské za německé nadvlády dvojjazyčností obyvatelstva, zvláště vrstev studovaných, ale vetřelec už v Praze dobře zdomácnělý, s nímž se musí počítat. Mohl vniknout tím snadněji, že je to zvuk, který se ani jako zvuk necítí, nýbrž jen jako úsečný začátek (někdy také konec) samohláskový. Podobné vnikání cizího zvuku možno pozorovat i dnes při výslovnosti ch po předních samohláskách u Čechů, kteří měli německé vychování.“ Tomu v knize Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě (1962) B. Hála na s. 360 oponuje: „Chlumský chtěl přičítat častější výskyt předrazu v Čechách německému vlivu, avšak ten nebyl na Moravě rovněž malý.“ (Terminologická poznámka: B. Hála se neúspěšně snažil prosadit pojem „předraz“ místo poněkud problematického termínu „ráz“.) K tomu ještě dodejme, že ráz se historicky vyskytuje zejména v severní části německého území, odkud je takovéto působení spíše nepravděpodobné, navíc Čechy (kde je ve srovnání s Moravou a Slezskem ráz v běžné mluvě častější) byly stejně jako Morava spíše pod vlivem rakouské němčiny, v níž se zjednodušeně řečeno ráz nevyskytuje (srov. např. Deutsches Aussprachewörterbuch, 2009).
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Chlumský, J. (1933). Poznámky k Weingartově Zvukové kultuře českého jazyka. Naše řeč, 17, s. 161–178. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2704
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Musí se ve slově samouk vyslovovat ráz? U nás na Moravě říkáme [samouk] vázaně stejně jako ve slovenštině.
Klíčové slovo:
samouk
Odpověď:
Uvnitř složených slov, mezi která výraz samouk patří, není sice ráz nutně vyžadován, jeho užití hodnotí výslovnostní příručky většinou pouze jako fakultativní, avšak s ohledem na pohodlí posluchače bývá ve spisovné mluvě doporučován. V souvislé řeči má totiž užívání rázů pozitivní důsledek pro posluchače, protože je vnímán jako zřetelnější oddělení samohlásky od předchozí slabiky. Díky rázu tak nemůže dojít ke splynutí dvou samohlásek [o] a [u] v jednu dvojhlásku [o͡u], tj. k vyslovení dvojslabičného [samo͡uk] namísto náležitého tříslabičného [samoʔuk], případně [samouk]. Máte pravdu, že z hlediska českého oblastního rozrůznění je u mluvčích z Čech ráz častější než u Moravanů a Slezanů a že (zatímco česká výslovnostní pravidla výskyt rázu podporují) ve spisovné slovenštině je preferována naopak tzv. vázaná výslovnost bez rázů.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=902; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=913
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí obyvatel Rhodesie?
Klíčové slovo:
Rhodesan
Odpověď:
Výkladové slovníky obyvatelské jméno od zeměpisného jména Rhodesie neuvádějí. Databáze ČNK syn v 8 uvádí 14krát podobu Rhodesan (k níž je možné připočíst i 3 výskyty podoby Rhodésan s dlouhým -é-), zatímco všechny možné představitelné podoby typu Rhodesijec (tj. Rhod[eé][sz]i[j]ec) tu nemají jediný výskyt. Jakkoliv je daných podob málo, a nelze z nich tedy spolehlivě usuzovat na uzuálnost (natož na noremnost), doporučujeme použít podobu Rhodesan, která má alespoň nějaké zastoupení v úzu (a je slovotvorně náležitá, resp. dobře přijatelná).
Zvažované varianty:
Rhodesan
Rhodesijec
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky Rhod[eé][sz]an a Rhod[eé][sz]i[j]ec
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Rhodesie (někdejší název dnešního Zimbabwe)? Je to rhodeský, nebo rhodesijský?
Klíčové slovo:
rhodeský
Odpověď:
Výkladové slovníky (SSJČ) uvádějí pouze podobu rhodeský. Tato podoba převažuje i v databázi ČNK syn v8 (i když zejména díky spojení rhodeský ridgeback, tj. plemeno psa). Podoba rhodesijský se ve stejné databázi nevyskytuje ani jednou. Zdá se tedy, že podoba rhodeský je nejen kodifikovaná, ale i uzuální. Jako přídavné jméno odvozené od Rhodesie doporučujeme tedy používat podobu rhodeský.
Zvažované varianty:
rhodeský
rhodesijský
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Rhodesie
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky rhodeský a rhodesijský
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neutrální jako [neʔutrálňí] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo:
neutrální
Odpověď:
Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Jde pravděpodobně o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Mezi nimi sice prochází hranice slabiky, avšak nemá se zde podle ortoepické kodifikace vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě. Slovo neutrální vychází z původního latinského neuter, které vzniklo z komponentů ne- a uter. První z nich sice vývojově souvisí s dnešní českou předponou ne-, avšak není tu náležité uplatňovat stejná výslovnostní pravidla. Např. v domácím přídavném jméně neurvalý se podle obecných ortoepických zásad ráz mezi [e] a [u], kudy prochází výrazný morfematický šev, může vyslovit a často se tak opravdu děje, aniž by to posluchači považovali za jakkoli nepatřičné. Naopak v přejatém přídavném jméně neutrální mezi [e] a [u] z hlediska češtiny žádný morfematický šev již není, proto zde bude zřejmě většina posluchačů výskyt rázu považovat za nepatřičný.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neurologie jako [neʔurologije] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo:
neurologie
Odpověď:
Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Je možné uvažovat např. o mylném přesvědčení, že se zde jedná o předponu ne- (podobně jako např. v přídavném jméně neurvalý, v němž je opravdu po předponě ne- morfematický šev a ráz se zde podle obecných ortoepických pravidel může vyslovit). Slovo neurologie však žádnou předponu neobsahuje, jsou zde komponenty neuro- a -logie vycházející z řečtiny. Dále může jít o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Přejímky typu neurologie se totiž vyznačují tím, že spojení -eu- někteří mluvčí vnímají jako dvojhlásku (výraz neurologie je pak celkově pětislabičný), jiní pak jako dvojslabičné spojení dvou samohlásek (výraz neurologie je pak celkově šestislabičný). Obojí pojetí je z hlediska ortoepie náležité, avšak ani u druhé uvedené možnosti, kdy mezi [e] a [u] prochází hranice slabiky, se nemá vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Z kolika hlásek se skládá kořen slova rozběhla? Domnívám se, že kořenem zde je -běh-, což jsou 3 hlásky, nikoli 4 hlásky, jak je uvedeno v řešení testu.
Klíčové slovo:
-běh-
Odpověď:
Máte pravdu, že kořenem slovesného tvaru rozběhla je -běh-. Vzhledem k tomu, že daný výraz vyslovujeme jako [rozbjehla], je evidentní, že kořen -bjeh- se skládá ze 4 hlásek, které však zapisujeme pouze 3 písmeny (tj. písmeno „ě“ zde označuje dvě hlásky, a to [j] a [e]). Je nezbytné vzít v úvahu, že počet písmen a počet hlásek si v češtině ne vždy odpovídají. Při počítání hlásek je nutné vycházet z výslovnosti, nikoli z grafické podoby daného slova. Právě tuto znalost zjevně úloha testuje, v řešení tedy žádná chyba není.
Poslední užití:
25.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo žokej? Překvapilo mě, když jsem v televizi v jednom pořadu opakovaně zaslechla [džokej] místo obvyklého [žokej].
Klíčové slovo:
žokej
Odpověď:
Výraz žokej doporučujeme vyslovovat v souladu s příručkami jako [žokej]. Jde o již značně starou přejímku z angličtiny, která se v češtině stabilizovala v této zvukové podobě, na jejímž základě došlo následně k počeštění pravopisu z původního jockey na žokej (tedy nikoli *džokej). Je pravda, že starší Příruční slovník jazyka českého uvádí u (tehdy ještě pravopisně neadaptovaného) hesla jockey výslovnostní údaj [džokej], avšak veškeré novější slovníky se shodují na počátečním ž- [ž]. Je samozřejmě možné namítat, že počáteční dž- [dž] lépe reflektuje originální anglickou výslovnost (zřejmě z tohoto důvodu ji mluvčí, které jste slyšela, užívali; je možné uvažovat i o vlivu výrazu diskžokej, který bývá kvůli usnadnění často vyslovován jako [dyzdžokej] místo náležitého [dyzgžokej]). Avšak ani varianta [džokej] s originálem plně nekoresponduje, neboť původní anglické [ˈdʒɒkɪ] by bylo náležité adaptovat do češtiny jako [džoki] (a zapisovat tedy *džoky). Obecně lze konstatovat, že některá cizí slova (zejména právě z angličtiny) se vžila v jiné podobě, než jaká by odpovídala výslovnosti adaptované do češtiny z původního jazyka (srov. např. slovo fotbal, hokej). Nerespektovat plně zažitou (a zde stále zcela převládající) zvukovou podobu v těchto případech nedoporučujeme, neboť jak je vidět např. právě z tohoto dotazu, leckteří posluchači jsou pak překvapeni (mnozí nemile) a může je to zcela odvést od vlastního smyslu sdělení.
Zvažované varianty:
[džokej]
[žokej]
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „přeživší holokaust“, nebo „přeživší holokaustu“? Vídám totiž obojí.
Klíčové slovo:
přeživší holokaust(u)
Odpověď:
Máte pravdu, v úzu se skutečně objevují obě vazby. Každá se však pojí s jiným slovním druhem. Je totiž třeba rozlišovat případy, kdy výraz „přeživší“ užijeme v platnosti přídavného jména (např. „lidé přeživší holokaust vzpomínali na prožité hrůzy“) a kdy v platnosti podstatného jména (např. „přeživší holokaustu vzpomínali na prožité hrůzy“). Při užití v platnosti přídavného jména je náležitá vazba se 4. pádem („přeživší holokaust“), zatímco v případě podstatného jména naopak vazba s 2. pádem („přeživší holokaustu“).