Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Věnuje se nějaká jazyková příručka otázce, kolik genitivních tvarů může v češtině stát za sebou?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Genitivu se v rámci tvaroslovné problematiky věnují různé mluvnice češtiny, tuto otázku však, alespoň co je nám známo, nezpracovávají.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu poučení k (ne)užívání uvozovek za zkratkou tzv.?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Základní poučení k užívání uvozovek podávají Pravidla českého pravopisu či internetová jazyková příručka, konkrétně tento případ však jazykové příručky, alespoň co je nám známo, nezmiňují.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Byla jsem zaskočená, že na vašich stránkách v Internetové jazykové příručce skloňujete slovo prsa jinak než v Pravidlech českého pravopisu z nakladatelství Fin Publishing. Čím se mám řídit?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Doporučujeme vám řídit se buď Internetovou jazykovou příručkou, nebo Pravidly českého pravopisu, která vydalo nakladatelství Academia (tzv. akademické vydání) a nakladatelství Fortuna (tzv. školní vydání Pravidel českého pravopisu), za informace v jiných vydáních (pod jinými nakladatelstvími) nemůžeme ručit.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně kontroverzní, nebo kontraverzní?
Klíčové slovo:
kontroverzní
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí jen podobu kontroverzní. Podoba kontraverzní se sice v úzu vyskytuje, ale dosud velmi velmi řídce – databáze ČNK syn v8 obsahuje 146 výskytů podoby kontraverzní (oproti 89 310 výskytům podoby kontroverzní) a 26 výskytů podoby kontraverze (oproti 8 654 výskytům podoby kontroverze). V případě podoby kontraverzní jde evidentně o zajímavý, nový případ procesu lidové etymologie (obdobný např. slovu protěžovat) – neznámý, nesrozumitelný segment kontro- je mylně nahrazován známým, srozumitelným segmentem kontra- (‚proti‘). Jakkoliv i procesem lidové etymologie může vzniknout uzuální, a nakonec i noremní prostředek, v daném případě je celý proces (i vzhledem k uvedeným frekvencím) na samém začátku, takže lze s poměrně vysokou jistotou tvrdit, že podoba kontraverze je dnes nenoremní, uživatele češtiny by rušila, zarážela. Doporučit lze stále jedině kodifikovanou podobu kontroverzní.
Zvažované varianty:
kontroverzní
kontraverzní
Poslední užití:
13.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kontroverzní
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky kontroverzní a kontraverzní a kontroverze a kontraverze
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Musíme (v titulcích k filmu) počešťovat indická jména, nebo můžeme ponechat jejich anglický přepis? Zajímá nás např. příjmení (v anglickém přepisu) Taneja.
Klíčové slovo:
Tanédža
Odpověď:
Užití anglické transkripce nelze v těchto případech obvykle doporučit. Náležitá grafická podoba pro češtinu je pravděpodobně Tanédža, avšak tuto problematiku doporučujeme vždy konzultovat primárně s indology.
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
V našem callcentru pracují slovensky hovořící operátoři, kteří se zákazníky mluví slovensky. Setkali jsme se s nespokojenými klienty, kteří si nepřáli, aby komunikace probíhala slovensky. Hledala jsem legislativní úpravy týkající se jazyka a v občanském zákoníku jsem našla následující formulaci: „Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.“ Zajímalo by mě, zda vnímáte jako problém, když s českým zákazníkem komunikuje slovenský operátor a zda naše praxe porušuje nařízení občanského zákoníku.
Odpověď:
V tomto případě se nemůžeme opřít o žádný průzkum či jazykovou příručku – někteří zákazníci nebudou vnímat slovenštinu jako rušivou, jiní se k ní skutečně mohou stavět odmítavě nebo budou mít problém slovenštině porozumět. Co se týká právních aspektů této situace, k nim se bohužel nemůžeme vyjádřit, neboť nejde o jazykový dotaz, ale je nutné konzultovat daný problém s právníkem, popřípadě s Českou obchodní inspekcí.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Doporučili byste mi co možná nejlepší příručku podávající pravidla českého pravopisu pro cizince? Nejlépe, kdyby byla výkladová složka v angličtině. Internetová jazyková příručka je pro nerodilé mluvčí příliš komplikovaná.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Bohužel o existujících příručkách využívaných ve výuce češtiny pro cizince nemáme dostatečné informace. Doporučujeme vám obrátit se např. na vysokoškolská pracoviště, která mají výuku češtiny jako cizího jazyka ve svém studijním programu.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše slovo půdně-klimatické podmínky? Jde o půdní a klimatické podmínky. Někdy se to uvádí dohromady, někdy se to odděluje, někdy je tam pomlčka. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
půdně-klimatický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem (nikoli s pomlčkou), nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Pokud víte, že východiskem jsou půdní a klimatické podmínky, pak jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni. V tom případě píšeme přídavné jméno se spojovníkem: půdně-klimatické podmínky.
Teoreticky je možné, že východiskem by mohlo být podřadné slovní spojení půdní klima, pak bychom složené přídavné jméno psali dohromady: půdněklimatický.
Zvažované varianty:
půdně-klimatický
půdněklimatický
půdně klimatický
Poslední užití:
22.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše jaderněenergetická oblast? Dohromady, se spojovníkem, nebo zvlášť? Psala bych to dohromady, ale korektor mi to podtrhává.
Klíčové slovo:
jaderněenergetický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen neužívá, přestože v praxi se s ním stále můžeme setkat. Souhlasíme s vaším řešením. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde zcela jistě o jadernou energetiku –, píšeme adjektivum dohromady: jaderněenergetická oblast. Korektor slovo podtrhává, protože ho nezná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat hrudně-bederní (např. svaly, fascie)? Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
hrudně-bederní
Odpověď:
Složená přídavná jména píšeme podle platných doporučení buď dohromady, nebo se spojovníkem. Psaní zvlášť se tradičně respektuje u některých vžitých názvů, jinak se nedoporučuje. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a dále i na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě jde s největší pravděpodobností o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou „a “ – jde o hrudní a bederní svaly/fascie. Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hrudně-bederní. Zápis dohromady (hrudněbederní) by odkazoval k podřadnému spojení (např. hrudní bedra), ale takové označení neexistuje, proto psaní dohromady správné není.
Zvažované varianty:
hrudně-bederní
hrudněbederní
hrudně bederní
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Psala bych společenskovědní dohromady, ale v textu to mají se spojovníkem. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
společenskovědní
Odpověď:
Souhlasíme s vámi. Protože je nepochybné, že se přídavné jméno vztahuje k sousloví společenské vědy, píšeme takovéto podřadné spojení dohromady: společenskovědní. Je pravda, že některá složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme se spojovníkem. Jsou to ta, jejich složky jsou v souřadném poměru. Zápis společensko-vědní by znamenal, že jde o složku společenskou a vědní, toto řešení je však nepravděpodobné.
Zvažované varianty:
společenskovědní
společensko-vědní
Poslední užití:
25.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi příslovci nekontrolovaně a nekontrolovatelně? Je správně "epidemie (eboly) se šíří nekontrolovaně", nebo "epidemie (eboly) se šíří nekontrolovatelně"?
Klíčové slovo:
nekontrolovaně, nekontrolovatelně
Odpověď:
Příslovce nekontrolovaně je odvozeno od přídavného jména nekontrolovaný a znamená ‚bez kontroly‘, zatímco příslovce nekontrolovatelně je odvozeno od přídavného jména nekontrolovatelný a znamená ‚bez možnosti být kontrolován‘. Výběr jednoho, nebo druhého příslovce tedy závisí na tom, který význam chceme vyjádřit. Kontext se šířením epidemie eboly je stále moc obecný na to, aby se dalo jednoznačně rozhodnout, které z příslovcí použít. Záleží na tom, jestli se třeba i dalo konkrétní epidemii (eboly) bránit, bojovat proti ní, jen to nikdo nedělal (pak se epidemie šířila nekontrolovaně), nebo zda se třeba i konkrétní epidemii (eboly) bránilo, bojovalo se proti ní, ale jejímu šíření to (stejně) nebránilo a nemohlo bránit (pak se epidemie šířila nekontrolovatelně).
Zvažované varianty:
nekontrolovaně
nekontrolovatelně
Poslední užití:
6.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla nekontrolovaný
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nekontrolovatelný
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Ve významu ‚evidence závodníků před startem závodu‘ je správně prezence, nebo prezentace?
Klíčové slovo:
prezentace
Odpověď:
Ve významu ‚evidence závodníků před startem závodu‘ je namístě použít podstatné jméno prezentace (podstatné jméno prezence znamená ‚účast, přítomnost‘).
Zvažované varianty:
prezence
prezentace
Poslední užití:
30.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla prezence a prezentace
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně antivandalský, nebo antivandalový?
Klíčové slovo:
antivandalský
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že neexistuje přídavné jméno *vandalový, ale jen vandalský, dává smysl vytvořit pouze podobu antivandalský, tj. připojit předponu (prefixoid) jen k existující podobě přídavného jména. Tento "akademický" argument je navíc jednoznačně podporován územ, podle databáze ČNK syn v8 podoba antivandalský jednoznačně převažuje, v korpusu se vyskytuje 42krát, zatímco podoba antivandalový pouze jednou. Jednoznačně tedy k užití doporučujeme podoba antivandalský.
Zvažované varianty:
antivandalský
antivandalový
Poslední užití:
31.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vandalský
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky antivandalský a antivandalový
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Lze stupňovat přídavné jméno nahý?
Klíčové slovo:
víc/e nahý, nažší
Odpověď:
Formálně tvar 2. stupně od adjektiva nahý vytvořit lze, vzhledem k jeho významu ‚bez šatů‘, který je absolutní (nelze být ještě víc bez šatů), však reálný svět neposkytuje mnoho příležitostí tento 2. stupeň tvořit. V databázi ČNK syn v8 se vyskytuje 3krát podoba nažší (ovšem v tak exkluzivních textech, jako je román Sestra Jáchyma Topola a poezie Ivana Blatného), hypotetická podoba nažejší není v korpusu ani jednou. Kolem 40 relevantních výskytů ovšem v korpusu má analytická podoba víc/e nahý, které se evidentně dává přednost v těch nepříliš četných, specifických situacích, kdy vzniká potřeba vyjádřit 2. stupeň přídavného jména nahý (často užitého přeneseně), srov. např.: takhle vyholená jsem ještě víc nahá; šaty ji tak obepínaly, že v nich vypadala víc nahá, než kdyby se svlékla; cítím se daleko víc nahá, když se mě takhle lidi vyptávají.
Poslední užití:
28.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky víc/e nahý, nažší, nažejší
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Srní (obec na Šumavě v okrese Klatovy)?
Klíčové slovo:
srnský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Srní má správnou podobu srnský.
Zvažované varianty:
srnský
srňský
Poslední užití:
14.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Hroznové víno bez pecek je správně bezpeckaté, nebo bezpeckové?
Klíčové slovo:
bezpeckový, bezpeckatý
Odpověď:
Výkladové slovníky ani jiné zdroje neuvádí ani přídavné jméno bezpeckatý, ani přídavné jméno bezpeckový. Existuje ovšem (a slovníky je zaznamenávají) jak přídavné jméno peckatý s významem ‚mající pecky‘, tak přídavné jméno peckový s obecnějším významem ‚týkající se pecky/pecek‘. Od obou z nich je možné vytvořit předponou bez- přídavné jméno s významem ‚nemající pecky‘. Slovotvorně je tedy v pořádku jak přídavné jméno bezpeckatý, tak přídavné jméno bezpeckový. Podle databáze ČNK syn v8 i internetových vyhledávačů se však slovo bezpeckatý používá mnohem méně často (syn v8 dokonce neobsahuje jediný jeho výskyt!). Jakkoliv by tedy užití slova bezpeckatý nebylo chybné, doporučujeme mnohem spíš užít přídavné jméno bezpeckový – bezpeckové hroznové víno.
Zvažované varianty:
bezpeckový
bezpeckatý
Poslední užití:
14.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla peckatý a peckový
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky bezpeckatý a bezpeckový
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně dovolování, nebo dovolba člena výboru?
Klíčové slovo:
dovolování, dovolba
Odpověď:
Ve významu ‚doplnění/doplňování nějakého voleného sboru volbou chybějícího člena/členů‘ nezachycují výkladové slovníky ani výraz dovolování, ani výraz dovolba. Výraz dovolování je náležitě utvořen od nedokonavého slovesa dovolovat ‚doplňovat volbou‘, jeho slovotvorný význam je tedy odpovídající. (Jeho nevýhodou je však jeho homonymie se slovem dovolování (si) ve významu ‚troufání si‘.) V úzu se slovo dovolování ve sledovaném významu podle databáze ČNK syn v8 vyskytuje velmi zřídka, má tu jen 10 výskytů. Slovo dovolba je náležitě vytvořeno od slovesa dovolit ve významu ‚doplnit volbou‘ (analogicky k dvojici volit > volba), podle dokladů v databázi ČNK syn v8 se jako podstatné jméno s významem ‚doplnění/doplňování volbou‘ používá právě slovo dovolba, daný korpus obsahuje 228 jeho výskytů. Jakkoliv by užití slova dovolování nebylo chybné, doporučujeme použít slovo dovolba – dovolba člena výboru.
Zvažované varianty:
dovolování
dovolba
Poslední užití:
2.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dovolit
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky dovolování a dovolba
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně přírodovědná expozice, muzeum, fakulta, nebo přírodovědecká expozice, muzeum, fakulta?
Klíčové slovo:
přírodovědný, přírodovědecký
Odpověď:
Přídavné jméno přírodovědný je odvozeno od slova přírodověda a znamená ‚týkající se přírodovědy‘ (výkladové slovníky uvádějí přídavné jméno přírodovědný ve spojeních přírodovědné zkoumání a přírodovědné poznatky). Přídavné jméno přírodovědecký je odvozeno od slova přírodovědec a znamená ‚týkající se přírodovědce/přírodovědců‘ (výkladové slovníky uvádějí přídavné jméno přírodovědecký ve spojeních přírodovědecká studia, přírodovědecká fakulta). Daná přídavná jména tedy k sobě mají významově velmi blízko (nejsou-li dokonce alespoň částečná synonyma, starší PSJČ např. u přídavného jména přírodovědecký uvádí význam ‚týkající se přírodních věd, vztahující se k přírodním vědám‘!). Důvod je pochopitelný, co se týká přírodovědy, týká se obvykle i přírodovědců, a co se týká přírodovědců, týká se obvykle i přírodovědy (i když v tomto případě evidentně méně přímočaře, srov. spojení typu přírodovědecké platy, přírodovědecká kvalifikace atp.). Jakkoliv výzkum k tomu by byl náročný, nebylo by nijak překvapivé, zejména v případech, kdy evidentně nejde o něco týkajícího se z podstaty věci jen přírodovědců, kdyby se obě přídavná jména – v zásadě beze škody – zaměňovala. Nicméně tendence pojit podle nastíněných kritérií s některými podstatnými jmény přídavné jméno přírodovědecký, a s některými přírodovědný je v databázi ČNK syn v8 stále dobře doložitelná. Ve spojení s podstatným jménem expozice velmi výrazně převládá přídavné jméno přírodovědný (851 : 183), ve spojení s podstatným jménem muzeum mnohem méně výrazně, ale přece také přídavné jméno přírodovědný (375 : 120), zatímco ve spojení s podstatným jménem fakulta převládá drtivě přídavné jméno přírodovědecká (2238 : 35). I když opačné varianty nelze považovat za chybné (nenoremní), doporučovali bychom použít přírodovědná expozice, přírodovědné muzeum a přírodovědecká fakulta.
Zvažované varianty:
přírodovědný
přírodovědecký
Poslední užití:
3.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heska přírodovědný a přírodovědecký
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Píšou se okolo znaku & mezery?
Klíčové slovo:
ampersand; &
Odpověď:
Ampersand (&), který se používá v platnosti spojky „a“, od okolních výrazů zpravidla oddělujeme mezerou. V některých ustálených spojeních se mezery nepíšou, v případě značek se rovněž doporučuje respektovat jejich registrovaný zápis.
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.15 Ampersand (s. 23)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.