Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat na správné psaní slova rozvaděč/rozváděč. Pravidla českého pravopisu uvádějí jen podobu rozváděč, ale v praxi je mnohem běžnější podoba rozvaděč. Je možné ji také používat?
Klíčové slovo:
rozvaděč, rozváděč
Odpověď:
Třebaže Pravidla českého pravopisu i Slovník spisovné češtiny uvádějí pouze podobu rozváděč, doklady z praxe a Českého národního korpusu ukazují, že varianta rozvaděč je natolik rozšířená, že je nutné ji přijmout jako právoplatnou. Pravidla českého pravopisu vznikala v době, kdy nebylo možné ověřovat výskyty v Českém národním korpusu. IJP proto hodnotí podoby rozváděč a rozvaděč jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
rozvaděč
rozváděč
Poslední užití:
26.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně hrníčky měnící barvu, nebo hrníčky měnicí barvu (jako označení pro hrnky, které při určité teplotě změní barvu)?
Klíčové slovo:
měnící
Odpověď:
V případě hrníčků, které při určité teplotě mění barvu, je namístě užití tzv. dějového přídavného jména měnící (s dlouhým -í-), nejde totiž o hrníčky, které jsou určené k měnění své barvy, ale o hrníčky, které při teplotní změně začnou měnit svoji barvu. Jelikož jde v takový okamžik o automatický, probíhající, aktuální, a navíc při každé teplotní změně opakovaný děj, je třeba použít tzv. dějové přídavné jméno. Správně je tedy hrníčky měnící barvu (s dlouhým -í- po -n-).
Zvažované varianty:
měnící
měnicí
Poslední užití:
21.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi užívání názvů pracovních pozic jen v mužském rodě. Vypadá to, že v různých výběrových řízeních hledají profesory a nedávají šanci profesorkám. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
profesor; profesorka
Odpověď:
V češtině dlouhodobě funguje generické maskulinum – název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Z tohoto pohledu je tedy jeho užití zcela v pořádku. Na druhou stranu se v současnosti šíří společenská poptávka po genderové korektnosti a inkluzivním vyjadřování, a tak se stále častěji setkáváme s uváděním podob obou rodů, např. profesor/profesorka. I to je z jazykového hlediska zcela v pořádku.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v glose, kritizující užívání generického maskulina v inzerátech, použít následující větu? „Čeština nabízí od nepaměti tři rody včetně ženského.“ Nevím totiž přesně, odkdy jsou v češtině užívány tři rody, tak bych se tomu chtěla vyhnout.
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku, v glose jistě není třeba uvádět přesnější dataci.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Natočili jsme reklamu. Její děj se odehrává v obchodě, kde zaznívá hlášení: „Pan Hvězda, zapomněl jste na svého syna Honzíka Hvězdu!“ Co si o formě oslovení „pan Hvězda“ myslíte?
Klíčové slovo:
1. pád; 5. pád
Odpověď:
Zdvořilé oslovení v češtině má formu 5. pádu, doporučovali bychom tedy zvolit podobu „pane Hvězdo“. Občas se setkáváme s ponecháním příjmení ve tvaru 1. pádu (pane Hvězda), ovšem toto oslovení nepovažujeme za vhodné, neboť může být vnímáno jako nezdvořilé. Oslovení využívající tvaru 1. pádu jak u slova pan, tak u příjmení (pan Hvězda) je nejen nezdvořilé, ale také nezvyklé, může na sebe strhávat nežádoucí pozornost, a proto bychom se mu raději vyhnuli.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát verze i verse?
Klíčové slovo:
verze
Odpověď:
Doporučujeme užít podobu verze. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis verze se proto dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Psaní verse není vysloveně chybné, tato podoba je však vnímána jako zastaralá. Doklady z ČNK potvrzují, že zápis verze se užívá běžně, podoba verse je užívána jen ojediněle.
Zvažované varianty:
verze
verse
Poslední užití:
21.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych vědět, s jakým pádem se správně pojí zvolání při přípitku „na zdraví“: „na zdraví Jardovi, na zdraví novomanželům“, nebo „na zdraví Jardy, na zdraví novomanželů“? Osobně bych volila druhý pád, zdá se mi, že třetí pád by byl namístě pouze v případě, kdybych použila i sloveso „připíjíme“. Okolí mě ale přesvědčuje, že je správně pouze třetí pád, setkala jsem se také s oficiální kampaní výrobce alkoholických nápojů, jejímž ústředním heslem bylo „na zdraví zdravému rozumu“. Tak už sama nevím.
Klíčové slovo:
na zdraví
Odpověď:
Jádro problému tkví v tom, že zde mluvíme o dvou, resp. třech různých vazbách, z nichž každá se pojí k jinému slovu. Přestože většinou říkáme pouze „na zdraví“, původ frazému je třeba hledat ve spojení „připít (někomu) na zdraví“. U slovesa „připít“ uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení vazby „připít někomu, něčemu“ a „připít na koho, na co“. Sloveso tedy může mít dva předměty, ve třetím a ve čtvrtém pádě, např. „připít Jardovi/novomanželům na zdraví“. Třetí pád se pak do spojení dostává i v případech, kdy je sloveso formálně elidováno (vypuštěno): „(připíjíme) na zdraví Jardovi, na zdraví novomanželům“. Uváděná vazba s druhým pádem se naproti tomu nepojí se slovesem „připít“, ale s podstatným jménem „zdraví“: na zdraví koho, čeho (na čí zdraví)? „Na zdraví Jardy/novomanželů (na Jardovo zdraví)“. Zcela v pořádku je tedy i vazba s druhým pádem. Jinými slovy: obě vazby jsou náležité, záleží pouze na tom, zda pisatel/mluvčí formálně obsadí pozici předmětu ve třetím pádě (sloveso její obsazení nevyžaduje), nebo rozvine podstatné jméno zdraví.
Zvažované varianty:
na zdraví čeho
na zdraví čemu
Poslední užití:
21.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.