Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Na základě informací v IJP bych psala pšeničnožitný chléb dohromady, ale ve vyhlášce je uvedeno psaní zvlášť: pšenično žitný. Vídám také psaní pšenično-žitný. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
pšeničnožitný
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení zvlášť. Zápis dvou samostatných slov – byť ve vyhlášce – není správný.
Přestože je psaní se spojovníkem (pšenično-žitný) v obdobných typech pojmenování potravinářských výrobků poměrně časté, ani to neodpovídá jazykovému pravidlu. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -o (popř. -ovo), pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – pšeničnožitný chléb –, přestože jde rovněž o souřadné spojení dvou slov (pšeničný a žitný). Složená adjektiva typu „sladkokyselý“ „hluchoněmý“ píšeme dohromady (žitnopšeničný, špaldo(vo)žitný; malino(vo)vanilkový, čokoládo(vo)banánový apod.).
Zvažované varianty:
pšeničnožitný
pšenično žitný
pšenično-žitný
Poslední užití:
22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“?
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není spokojený se současnou situací“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není spokojený se současnou situací“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme spokojený se současnou situací“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle). Vaše věta je tedy po jazykové stránce v pořádku.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nevíme si rady s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Vedoucí by měl úkoly zadávat včas, aby se lidé nenervovali, že to nestihnou“. Jde nám o tu větu „že to nestihnou“. Lze kromě příčinné věty uvažovat i o vedlejší větě předmětné? Ještě doplním, že se jedná o úkol pro 9. třídu.
Klíčové slovo:
vedlejší věta příslovečná vs. předmětná
Odpověď:
Hranice mezi předmětem a příslovečným určením – resp. mezi vedlejší větou předmětnou a příslovečnou – nemusí být vždy ostrá. V tomto případě lze skutečně uvažovat o obou pojetích. Vedlejší věta odpovídá na otázku „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, a lze ji tudíž bez potíží určit jako větu příslovečnou příčinnou. Příruční mluvnice češtiny uvádí v příslušné kapitole např. větu „Byla zoufalá z toho, že ten jazyk neumí“. Na druhou stranu Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě v kapitole o předmětných vedlejších větách vypisuje typy sloves, s nimiž se pojí předmětné věty, a mezi jinými zde uvádí i slovesa s významem „bát se“, např. „Mám obavu, že tomu nebudete věřit“. Ve vašem případě se teoreticky můžeme zeptat „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, ale také „kým, čím by se lidé nervovali?“. Jinými slovy se domníváme, že obě pojetí lze podepřít pádnými argumenty. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
29.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 478, odst. 706 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244, odst. 673 (vyd. 1966)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ ve spojení „tak blízko(,) a přesto tak daleko“?
Klíčové slovo:
a přesto
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Za poslední složkou se pak čárka nepíše.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme do titulků napsat eňo ňůňo. Jde mi o diakritiku – bude tam ů? A je e krátké, nebo dlouhé?
Klíčové slovo:
eňo ňuňo
Odpověď:
Obdobné výrazy ve výkladových slovnících spisovné češtiny zachyceny nebývají. Vzhledem k tomu, že jde o neformální výrazový prostředek, není jeho pravopisná podoba stanovena závazně a mohou se v ní projevit různé odchylky. Ve Slovníku nespisovné češtiny jsou pro vyjádření významu ‚vynikající‘ uvedeny varianty eňo něňo a eňo ňuňo. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že největší frekvenci mají podoby eňo ňuňo a eňo ňůňo. Varianta éňo je velmi řídká. Přestože citoslovečné výrazy píšeme obvykle s ú (cukrú, vrkú, hú), je zápis ňúňo doložen jen ojediněle. I když u nekodifikovaných nespisovných slov máte možnost volby, jak je zapsat, za vhodné považujeme volit jednu z nejčastěji užívaných variant, a to eňo ňuňo či eňo ňůňo.
Zvažované varianty:
eňo ňuňo
eňo ňůňo
éňo ňůňo
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
a (který)
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova amnestie?
Klíčové slovo:
amnestie
Odpověď:
Původ slova amnestie ‚prominutí trestu‘ lze dohledat v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Do češtiny se slovo dostalo přes latinské amnēstia z řeckého amnēstíā ‚zapomenutí (provinění apod.)‘, odvozeného od amnēstéō ‚upadám v zapomenutí‘, které se skládá ze záporné předpony a- a slova mnēstis ‚vzpomínka‘, vycházejícího z mimnēskō ‚vzpomínám si‘.
Poslední užití:
29.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova velín? Kdy se v češtině začalo používat?
Klíčové slovo:
velín
Odpověď:
Slovo velín ‚řídicí stanoviště‘ bylo utvořeno od slovesa velet (ovšem nesystémově, přípona -ín se totiž užívá při odvozování od podstatných jmen, srov. včelín, kravín). Kartotéka Novočeského lexikálního archivu dokládá rozšíření slova v 50. a 60. letech 20. století, objevilo se například v Rudém právu či Technickém magazínu. Nejstarší zachycený doklad však pochází z roku 1936 z časopisu Technický obzor: „Centrála (dozorna, velín) jest na mostě nad dolním ohlavím.“
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Souvisí původ slova syčák se syčením?
Klíčové slovo:
syčák
Odpověď:
Ano, Český etymologický slovník dává podstatné jméno syčák do souvislosti se slovesem syčet. Podstatné jméno mělo původní význam ‚žebravý tulák, pobuda‘ a vzniklo na základě syčení, které je charakteristické pro polohlasné žebrání, kdy jsou slyšet jen sykavky.
Poslední užití:
12.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova solidní?
Klíčové slovo:
solidní
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku se přídavné jméno solidní ‚spolehlivý, řádný, důkladný‘ dostalo do češtiny přes německé a francouzské solide téhož významu. Slovo má původ v latinském solidus ‚pevný, tvrdý, trvalý, pravý‘.
Poslední užití:
12.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.