Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju ověřit, jak se píše vědecko-technický přínos. Myslím, že to není technická věda, takže bych to psala se spojovníkem. Nacházím ale různé způsoby psaní.
Klíčové slovo:
vědecko-technický
Odpověď:
Spojení vědecko-technický přínos doporučujeme psát se spojovníkem. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě jde nepochybně o přínos vědě a technice, což je souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni; proto používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: vědecko-technický přínos (viz IJP a NASCS). Zápis vědeckotechnický by skutečně odkazoval k východisku vědecká technika, což je v uvedeném případě méně pravděpodobné. Adjektivum vědeckotechnický zachycuje SSČ a vysvětluje ho slovy ‚týkající se technických věd‘. Přestože je zápis dohromady v praxi poměrně frekventovaný, nabízí se otázka, zda přesnější není označení technickovědní (srov. společenskovědní).
Zvažované varianty:
vědecko-technický
vědeckotechnický
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak psát rudooranžová barva. Jako jedno slovo, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
rudooranžový
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy oranžovou barvu s nádechem do ruda, popř. je možno ji popsat i jako rudou s nádechem do oranžova), pak píšeme přídavné jméno rudooranžový dohromady. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Zápis se spojovníkem rudo-oranžový bychom užili v případě, že by šlo např. o rudé šaty s oranžovými květy.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
rudooranžový
rudo-oranžový
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme titulek: Povlečení v modro-bílé. Nevíme, přesně, jak povlečení vypadá, a váháme, zda to máme napsat jako jedno slovo, nebo s divisem. Poradíte?
Klíčové slovo:
modro-bílý
Odpověď:
Záleží na tom, jak povlečení skutečně vypadá. Ale lze předpokládat, že nejde o odstín bílé barvy s nádechem do modra, ale spíše o dvě oddělené barvy (pruhy, puntíky, kostky, kytičky, vzory apod.), proto doporučujeme psát modro-bílé povlečení.
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník (čili divis), jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
modro-bílý
modrobílý
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o kosmonautice jsou užívána označení profesí jako inženýr výzkumník, inženýr konstruktér. Chápu správně, že jde o zpřesnění a že by se mělo označení psát bez spojovníku?
Klíčové slovo:
inženýr konstruktér
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Nejde o těsné spojení (dvou) podstatných jmen typu překladatel-tlumočník, malíř‑lakýrník. Ta píšeme se spojovníkem, protože označují člověka vykonávajícího dvě profese. V slovním spojení inženýr konstruktér druhý člen blíže specifikuje první, jde tedy o typ chemik analytik, učitel matematik, hřib satan. Tato spojení píšeme jako dvě samostatná slova.
Zvažované varianty:
inženýr konstruktér
inženýr-konstruktér
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o kosmonautice jsou užívána označení profesí jako inženýr výzkumník, inženýr konstruktér. Chápu správně, že jde o zpřesnění a že by se mělo označení psát bez spojovníku?
Klíčové slovo:
inženýr výzkumník
Odpověď:
Souhlasíme. Nejde o těsné spojení (dvou) podstatných jmen typu překladatel-tlumočník, malíř‑lakýrník. Ta píšeme se spojovníkem, protože označují člověka vykonávajícího dvě profese. V slovním spojení inženýr výzkumník druhý člen blíže specifikuje první, jde tedy o typ chemik analytik, učitel matematik, hřib satan. Tato spojení píšeme jako dvě samostatná slova.
Zvažované varianty:
inženýr výzkumník
inženýr-výzkumník
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -ec
Konkrétní dotaz:
Jak se nazývá obyvatel Severní Koreje a Jižní Koreje?
Klíčové slovo:
Jihokorejec, Severokorejec
Odpověď:
Obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Severní Korea je Severokorejec (přechýlená podoba Severokorejka), obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Jižní Korea je Jihokorejec (přechýlená podoba Jihokorejka).
Poslední užití:
13.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno modro-zelený se spojovníkem. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
modro-zelený
Odpověď:
Podle doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Pokud tedy v textu jde o něco, co je modré a zelené, pak je zápis modro-zelený v pořádku. Zápis modrozelený bychom užili, pokud by šlo o barevný odstín (tj. modrý odstín zelené barvy nebo zelený odstín modré barvy).
Zvažované varianty:
modro-zelený
modrozelený
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je tvar vyskytnuvší se v pořádku?
Klíčové slovo:
vyskytnuvší se
Odpověď:
Ano, tvar vyskytnuvší se je správný, jde o tzv. zpřídavnělý přechodník minulý, utvořený náležitě od slovesa vyskytnout se. Tento tvar lze bez problémů používat.
Poslední užití:
20.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Má ve větě být namístě, nebo na místě? Je správně Zemřel na místě, nebo namístě?
Klíčové slovo:
na místě
Odpověď:
V uvedené větě nejde o spřežku namístě s významem ‚vhodné, náležité, v pořádku‘, ale o předložku na a podstatné jméno místo. Píšeme proto zvlášť: Zemřel na místě.
Zvažované varianty:
na místě
namístě
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.