Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Můj kolega se podivoval nad tím, že ve spojení s názvy některých zemí nebo jejich částí užíváme předložku „na“, ale u jiných „v“, například „v Čechách“, ale „na Moravě“ a „na Slovensku“, ale „ve Slovinsku“. Existuje nějaké pravidlo, které by mu distribuci předložek osvětlilo?
Klíčové slovo:
předložky; země
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
28.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Kdo dohlíží na úroveň jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto není na češtinu z legislativního hlediska „dohlíženo“. Jediná právní úprava se týká vlastních jmen osob, jejichž užívání a podoba jsou ošetřeny zákonem o matrikách, jménu a příjmení.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že z rozhlasu vymizela okénka jazykové kultury.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český se dlouhodobě podílejí na vysílání Českého rozhlasu nejrůznějšími příspěvky či rozhovory o jazyce. Pravidelně se účastní přípravy pořadu Káva o čtvrté či seriálu o původu příjmení. Zároveň již řadu let přispívají jazykovými koutky do Týdeníku Rozhlas.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda ve spisovném jazyce stále platí shoda typu „města byla“. V oficiálních projevech, zejména v televizi, se čím dál tím častěji setkávám s tvarem přísudku končícím na tvrdé y, tedy např. „města byly“. Změnila se snad pravidla?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ve spisovném projevu je skutečně náležitá pouze shoda „města byla“. Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, takže pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít vztažné zájmeno, a tedy i přísudek v následující větě? „ Nepatologické zvětšení srdce či jiná remodelace srdeční tkáně, která je vyvolaná / které jsou vyvolané...“ Vedlejší věta se vztahuje k oběma složkám podmětu, ale nejsem si jistá, zda není například možné, aby se zájmeno formálně shodovalo jen s jednou částí.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Pokud vedlejší věta rozvíjí obě složky několikanásobného podmětu, bude náležitá podoba vedlejší věty „které jsou vyvolané...“, protože několikanásobný podmět věty hlavní se skládá ze jmen rodu středního (zvětšení) a ženského (remodelace).
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.