Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Zastávají-li v naší nemocnici funkce primáře, náměstka, místopředsedy představenstva atp. ženy, měli bychom tyto výrazy přechylovat?
Klíčové slovo:
primářka, náměstkyně, místopředsedkyně představenstva
Odpověď:
Ano, zastávají-li funkce primáře, náměstka, místopředsedy představenstva atp. ženy, je namístě používat přechýlené podoby těchto výrazů, tedy primářka, náměstkyně, místopředsedkyně představenstva atp.
Poslední užití:
21.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je správně branněbezpečnostní, branně bezpečnostní nebo branně-bezpečnostní, např. průmysl, technika či prostředí.
Klíčové slovo:
branně-bezpečnostní
Odpověď:
Správně by se mělo psát branně-bezpečnostní (průmysl, technika, prostředí atp.). Dané přídavné jméno znamená ‚vztahující se k obraně a bezpečnosti státu, zaměřený na obranu a bezpečnost státu‘ (není tedy utvořeno od spojení branná bezpečnost), a mělo by se proto psát se spojovníkem.
Zvažované varianty:
branněbezpečnostní
branně bezpečnostní
branně-bezpečnostní
Poslední užití:
19.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo branně-bezpečnostní
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo heslo branně-bezpečnostní
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně vyšší územní samosprávný celek, nebo vyšší územní samosprávní celek?
Klíčové slovo:
samosprávný
Odpověď:
Přídavné jméno samosprávný znamená ‚takový, který se sám spravuje; autonomní‘, zatímco přídavné jméno samosprávní znamená ‚týkající se samosprávy‘. Ve spojení se slovem (vyšší územní) celek je tedy namístě použít podobu samosprávný – vyšší územní samosprávný celek. Jde o celek, který se sám spravuje (prostřednictvím volených zástupců), který má jistou míru autonomie, nikoliv o celek, který nějak souvisí se samosprávou.
Zvažované varianty:
samosprávný
samosprávní
Poslední užití:
15.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla samosprávný a samosprávní
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, jiné případy
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří obyvatelská jména od dvouslovných zeměpisných jmen, např. Větrný Jeníkov a Králův Dvůr?
Klíčové slovo:
Větrný Jeníkov, Králův Dvůr
Odpověď:
Od dvouslovných zeměpisných jmen typu Větrný Jeníkov a Králův Dvůr se jednoslovná obyvatelská jména (typu Praha > Pražan) netvoří. Potřebujeme-li mluvit o jejich obyvatelích, máme dvě možnosti: jednak lze použít opis, a to pro obě čísla: obyvatel/é Větrného Jeníkova, obyvatel/é Králova Dvora, jednak lze pro množné číslo použít označení typu Větrnojeníkovští, Králo(vo)dvorští (příp. Jeníkovští a Dvorští, je-li z kontextu zřejmé, o jakém Jeníkově či Dvoře se přesně mluví).
Poslední užití:
11.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Větrný Jeníkov a Králův Dvůr
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, příponou -ka
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí slovo Čechoslovák? Mám v disertační práci používat pro občanku Československa výraz Čechoslovačka, nebo Čechoslovenka?
Klíčové slovo:
Čechoslovačka, Čechoslovenka
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (konkrétně Příruční slovník jazyka českého, I. díl z let 1935–1937, a Slovník spisovného jazyka českého, sv. I. A–M z r. 1960) uvádějí jako přechýlenou podobu slova Čechoslovák jedině výraz Čechoslovačka. Tato podoba převažuje i v databázi Českého národního korpusu SYN v8, kde najdeme 57 jejích výskytů, zatímco podoba Čechoslovenka se tu vyskytuje jen 15× (dotaz [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"]). V disertační práci proto doporučujeme používat slovníkovou i převládající podobu Čechoslovačka. Podoba Čechoslovenka je evidentně ovlivněna přechýlením samotného jména Slovenka, z toho důvodu ji nelze považovat za slovotvorně neústrojnou a její užití striktně nedoporučovat; dáváme-li svým doporučením přednost podobě Čechoslovačka, upřednostňujeme podobu, která – snad i díky (už dobové) kodifikaci – převládá v úzu. Pro úplnost je však namístě dodat dvě věci: Vzhledem k malé frekvenci a nevelké potřebě daný výraz používat můžou být pro uživatele potenciálně rušivé obě probírané podoby – odtud naše obhajoba podoby Čechoslovenka. Jistá zdrženlivost při užívání podoby Čechoslovenka pro občanku Československa, tj. pro Češku i Slovenku, je dále namístě ještě z toho důvodu, že výraz Čechoslovenka by mohl evokovat význam vyjádřitelný zhruba jako ‚etnická Slovenka z Čech/Moravy, např. tam narozená, provdaná, usídlená atp.‘ nebo také ‚žena, jejíž jeden rodič je Čech/Česka a druhý Slovák/Slovenka‘.
Zvažované varianty:
Čechoslovačka
Čechoslovenka
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"] v SYN v8
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.