Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova konec? Celé konec-, nebo jen kon-? Co máme uznávat jako správnou odpověď žákům v 6. třídě ZŠ?
Klíčové slovo:
konec
Odpověď:
Z historického hlediska je kořenem slova konec jen -kon-. Slovo je vytvořeno příponou *(ъ)cь (> -ec) z praslovanského kořene *konъ s významem ‚začátek, kraj, konec‘ – v odvozeném slově konec se pak prosadil poslední uvedený význam. Stejný kořen -kon- (< *konъ) je dnes ve slovech konat, dokonat, skonat, zákon, výkon, úkon atp. Jelikož je však tato souvislost bez naznačených speciálních znalostí z historie vývoje češtiny dnes už zcela neprůhledná, je možné ze současného (synchronního) hlediska za kořen slova konec považovat i celé konec-. Význam původního -kon- ve slově konec a slovech konat atp. a výkon atp. je dnes už natolik rozdílný (ve slovech konat atp. a výkon atp. se prosadily jiné významové rysy původního kořene *konъ), že si je žáci 6. třídy (ale i běžní uživatelé češtiny) jen těžko můžou spojit.
Zvažované varianty:
-kon-
-konec-
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla konec a konat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg? Píše se správně königsbergský (s -g-), nebo königsberský (bez -g-)?
Klíčové slovo:
königsberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg by mělo mít správnou podobu königsberský (bez -g-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. např. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský.
Zvažované varianty:
königsbergský
königsberský
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, bod 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, bod 1.1.2 Odsouvání hlásek
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Vymyslel jsem si slovo, mohu ho nechat někam zapsat?
Klíčové slovo:
výkladový slovník
Odpověď:
Bohužel, taková možnost není, zachycování a popis slovní zásoby funguje na jiných principech. Výběr (nových) slov do slovníku podléhá určitým odborným kritériím, kterých je více, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Koncepce slovníkových heslářů se pochopitelně odlišují také v závislosti na typu a rozsahu slovníku. Nové, dosud nevžité výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány do slovníků speciálních, neologických. Do slovníků se však nedostávají výrazy okazionální, vzniklé příležitostně, obvykle pro jedno konkrétní použití podmíněné kontextem.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy platí pravidlo, že před spojovacím výrazem „a tím“ není nutné psát čárku? Kdy došlo k této změně?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Aktuálně platná Pravidla českého pravopisu (vydání od 1993) se k psaní čárky před víceslovnými spojovacími výrazy se spojkou a vyjadřují v paragrafu 120, v němž uvádějí, že čárku před těmito výrazy píšeme, vyjadřují-li jiný významový vztah než prostě slučovací. Do uvedených příkladů však spojovací výraz „a tím“ nezahrnují. Toto pravidlo zpřesňuje a doplňuje Internetová jazyková příručka (od 2008, v tištěné podobě Akademická příručka českého jazyka 2014, 2019), která ke spojovacímu výrazu „a tím“ uvádí: „Stojí-li spojka a ve spojení se zájmenem tím, zpravidla lze větu chápat také tak, že jde o zájmeno odkazující na obsah předchozí věty, a zvolit i psaní bez čárky: Člověk přírodu přetváří(,) a tím ji přizpůsobuje svým potřebám.“ Není to tedy tak, že by se v posledních letech změnilo dříve vytvořené pravidlo, avšak v rámci kodifikačních příruček (mezi nimiž mají PČP i IJP své místo) bylo dané pravidlo zpracováno podrobněji s ohledem na typ spojovacích výrazů a jejich rozdílné hodnocení.
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí ohledně tvaru přísudku ve větě „Tisíce komárů bzučelo/bzučely“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
tisíce
Odpověď:
Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „tisíce“, „miliony“, „miliardy“, píšeme v přísudku tvrdé y, tedy: „Tisíce komárů bzučely“. U výrazu „tisíce“ lze navíc ve shodě přísudku tolerovat i koncovku -o: „Tisíce komárů bzučelo“. Obě možnosti jsou tedy přijatelné.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.