Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vzniká nový odbor, který je pojmenovaný „komise pro bezpečnost a prevenci sociálně patologických jevů“. Jsou to dvě rozdělená slova. Myslím, že by se takováto přídavná jména měla psát se spojovníkem nebo dohromady. A protože se to vztahuje k pojmu patologických jevů v sociální oblasti, tedy sociální patologie, psal bych to jako jedno slovo (sociálněpatologický). Je možnost psát takováto označení zvlášť, jako se píše třeba sociálně nepřizpůsobivý?
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom skutečně měli v souladu s významem psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť poměrně často.
Jak však potvrzujete, přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis „komise pro prevenci sociálněpatologických jevů“.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jestli se prevence sociálně-patologických jevů píše se spojovníkem, nebo bez něho. Autoři to mají v textu zvlášť, se spojovníkem i dohromady. Psala bych to se spojovníkem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis prevence sociálněpatologických jevů.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nejsem Čech, jsem Moravák a vadí mi, že je nám u jména Olomouc českým konceptem vnucován ženský rod.
Klíčové slovo:
jmenný rod
Odpověď:
Jazykové příručky (výkladové slovníky češtiny) u zeměpisného jména Olomouc doporučují skloňování podle ženského vzoru „píseň“. Internetová jazyková příručka ještě doplňuje, že v místním úzu se užívá i mužské skloňování podle vzoru „stroj“.
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově ošetřující (např. lékař) píše dlouhé -í- (po -j-)? Očekával bych krátké -i- – ošetřujicí.
Klíčové slovo:
ošetřující
Odpověď:
Kontrastem krátkého -i- a dlouhého -í- se rozdíl mezi tzv. účelovými (-icí) a tzv. dějovými přídavnými jmény (-ící) projevuje jen u přídavných jmen odvozených od sloves 4. prézentní třídy vzoru „prosit“. Sloveso ošetřovat k tomuto vzoru nepatří, zmíněný rozdíl se u něj projevuje jinak, konkrétně jinými kmenotvornými příponami -uj- vs. -ova-, srov. ošetř-uj-ící (dějové přídavné jméno) vs. ošetř-ova-cí (účelové přídavné jméno). Domnělá účelová podoba *ošetřujicí je proto nesprávná, vzniká mylnou analogií s dvojicemi přídavných jmen typu lepící vs. lepicí, které jsou odvozeny od sloves patřících ke vzoru „prosit“. Jediná správná varianta je proto ošetřující lékař (s dlouhým -í- po -j-).
Zvažované varianty:
ošetřující
ošetřujicí
Poslední užití:
15.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se ve větě namístě, nebo na místě? Věta zní: Ochota vzdát se protijaderných zbraní i raketového programu je namístě.
Klíčové slovo:
namístě
Odpověď:
Ve větě by mělo být užito příslovce namístě s významem ‚vhodné, náležité, v pořádku, patřičné‘: Ochota je namístě. Psaní předložky a podstatného jména zvlášť má jiný význam, např. za hodinu byli na místě; dělali poskoky na místě.
Zvažované varianty:
namístě
na místě
Poslední užití:
14.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.