Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak bych měla oslovit manažerku prodeje Mgr. Janu Novákovou?
Odpověď:
Oslovování se neřídí striktními pravidly, nicméně obecně se doporučuje oslovovat (vyšší) pracovní funkcí, pokud ji daná osoba vykonává, dále vysokoškolským titulem, pokud dotyčný či dotyčná žádnou (vyšší) funkci nezastává, a příjmením, pokud tato osoba nemá ani pracovní funkci, ani vysokoškolský titul. Za přijatelné považujeme též užít v oslovení název pracovní pozice. Ve vašem případě tak přicházejí v úvahu tři možnosti oslovení: vysokoškolským titulem (paní magistro), příjmením (paní Nováková), případně pracovní pozicí (paní manažerko).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Je možné použít v e-mailové komunikaci se zákazníkem rodné jméno, např. „Dobrý den, Josefe“, nebo je nutné použít příjmení, např. „Dobrý den, pane Nováku“? S kolegyní rozesíláme reklamní nabídky e-shopu a neshodneme se, které řešení je správné.
Odpověď:
Pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zákazníkem a e-shopem nejsou nikde stanovena, jedná se tak spíše o otázku konvence. V praxi se sice setkáváme s kombinací pozdravu „Dobrý den“ a oslovení rodným jménem (např. „Josefe“), avšak lze předpokládat, že k této méně formální kontaktové formuli budou příjemci textu zaujímat různorodé postoje, včetně těch negativních. Při jejím hodnocení může hrát roli například věk. Vzhledem k tomu, že je spojení pozdravu a rodného jména v češtině poměrně novým jazykovým prostředkem, budou ho starší uživatelé jazyka vnímat jako méně zdvořilý či nezdvořilý spíše než zástupci mladší generace. Při volbě kontaktové formule je třeba přihlédnout také k celkovému stylu e-mailu – pokud je formulován (velmi) formálně, oficiálně, jistě bude vhodnější zvolit oslovení příjmením („Dobrý den, pane Nováku“, či dokonce „Vážený pane Nováku“), avšak je-li jeho stylizace z hlediska vyjadřované formálnosti či oficiálnosti uvolněnější, může být oslovení rodným jménem považováno za přijatelné. Nicméně na hodnocení přijatelnosti mohou mít vliv i další faktory, a to nejen objektivní (zvolený komunikační kanál, věk ad.), ale i subjektivní (zkušenosti a očekávání adresáta, jeho aktuální nálada aj.).
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně vojenských hodností. Popisujeme život generála (v historických souvislostech) a nejsme si jisti, zda k dotyčnému můžeme odkazovat jakožto ke generálovi i v době, kdy ještě tuto hodnost neměl. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Při vytváření životopisných textů lze jistě referovat k osobám pomocí jejich hodností, titulů či funkcí. Podobně jako můžeme napsat či říci, že „paní profesorka Nováková se narodila v Neratovicích“, přestože v době příchodu na svět samozřejmě nemohla mít vědecko-pedagogický titul, můžeme používat označení generál i pro dobu, kdy daná osoba měla nižší hodnost. Neplatí to však bezvýjimečně, někdy je třeba vzít v potaz (větný) kontext. Kupříkladu formulace typu „v roce 1960 získal generál plukovnickou hodnost“ může být pro recipienty textu interpretačně problematická, a proto by bylo vhodné vyjádřit danou informaci jinak.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můžeme ve smlouvě používat přechýlenou podobu „investorka“ pro označení ženy? Nebo tam musí být vždy „investor“?
Odpověď:
„Investorka“ je náležitě utvořená přechýlená podoba slova „investor“. Z jazykového hlediska jejímu užití ve smlouvě nic nebrání.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je možné používat v diplomové práci přechýlenou podobu „probandka“, nebo se musí používat jen „proband“? Autor jedné diplomové práce třeba píše, že „proband porodil dítě“, což působí opravdu zvláštně.
Klíčové slovo:
probandka
Odpověď:
Pokud pojmenování osoby odkazuje ke konkrétní ženě, nelze užít tzv. generické maskulinum, naopak je třeba užít přechýlenou podobu pojmenování (tj. „probandka porodila dítě“, „probandka podstoupila lékařský zákrok“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Kamarádka byla požádána, aby ve své bakalářské práci nepoužívala formulace typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“, prý by měla v souladu s genderovou korektností uvádět i přechýlené podoby, tedy „v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“. Je to nutné? V textu je pak spousta takových výrazů (studentů/studentek, respondentů/respondentek...), když to čtu, není mi to vůbec příjemné.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Vyjádření typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“ je z jazykového hlediska zcela v pořádku, je v něm totiž užito tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum běžně užíváno. Zároveň se však rozšiřují i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského („v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné (ostatně tento aspekt sama tematizujete ve svém dotazu). Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít i jiné jazykové prostředky, např. slovo „studující“ aj.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V pozvánce uvádíme kategorie „žena“ a „muž“ a potřebujeme ještě nazvat nějak kategorii pro osoby, které se jako žena či muž neidentifikují (např. nebinární osoby). Jak máme tuto kategorii nazvat – „ostatní“ nebo třeba „různé“? Nebo je pro tuto kategorii v češtině etablovaný jiný výraz?
Odpověď:
V různých formulářích začíná být přidávána k dvojici možností „muž“ a „žena“ jako třetí možnost „jiné“. Tvar tohoto adjektiva se přitom může lišit v závislosti na formulaci otázky či názvu kategorie (např. je-li kategorie nazvána „genderová identita“, nabízí se užít tvar „jiná“).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail kolegům a kolegyním. S některými z nich si tykám, s jinými vykám. Mohu začít e-mail pozdravem „Dobrý den / Ahoj“?
Klíčové slovo:
ahoj; dobrý den
Odpověď:
Na tuto otázku nelze poskytnout jednoduchou odpověď, do volby vhodné formy pozdravu, ale též oslovení se totiž promítají pragmatické faktory. Obecně lze říci, že čím je komunikace oficiálnější, formálnější, tím spíše se užívá zdvořilejší oslovení, a to i tehdy, když si s některými z adresátů tykáme. V takových případech bychom doporučili kontaktovou formuli „Vážené kolegyně, vážení kolegové“ nebo familiárnější „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“. V běžné, každodenní, méně oficiální a méně formální komunikaci s kolegy však považujeme za vhodný i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž není v současné e-mailové korespondenci nijak neobvyklý, a vyloučit samozřejmě nelze ani vámi zmiňovanou kombinaci pozdravů „Dobrý den / Ahoj“, přikláněli bychom se však raději k jejich spojení pomocí spojky „a“: „Dobrý den a ahoj“.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: