Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Opravuji jeden text a v něm se opakovaně objevuje zkratka spojení „akciová společnost“, avšak psaná bez mezery. Myslela jsem, že se má tato zkratka psát s mezerou. Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
a. s.; akciová společnost
Odpověď:
Zkratka slovního spojení „akciová společnost“ se tvoří tak, že se ponechávají začátky zkracovaných slov a to, co se vynechává, se nahrazuje tečkami. Jelikož se podle pravidel českého pravopisu po interpunkčním znaménku píše mezera (nebo jiné interpunkční znaménko), „akciová společnost“ se zkracuje jako „a. s.“, píše se tedy s mezerou. V praxi se však bohužel často můžeme setkat s tím, že je tato zkratka zapsána v obchodním rejstříku chybně, tj. zpravidla bez mezery nebo bez interpunkční čárky, která má oddělovat zkratku od názvu společnosti. V dokumentech, které jsou administrativně či právně závazné, se běžně zachovává podoba zkratky z obchodního rejstříku, tedy i ta chybná. Naopak v textech, které nemají právní charakter, doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak.
Zvažované varianty:
a. s.
a.s.
Poslední užití:
26.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Překládám text, ve kterém se vyskytuje mnoho jmen vědců s titulem Ph.D. V daném textu jsou pak tato jména užívána, pravděpodobně za účelem zkrácení či zjednodušení formulace, i ve spojení se zkratkou slova doktor. Jak mám v takovém případě psát tuto zkratku? Mám ji psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?
Klíčové slovo:
doktor
Odpověď:
V případě, že chceme zkratkou slova doktor nahradit titul Ph.D., použijeme podobu s malým počátečním písmenem. Zkratka dr. totiž může zastupovat jakýkoli doktorát bez ohledu na oblast věd a stupeň studia, užívá se však pouze v méně oficiálních kontextech, kdy není třeba titul specifikovat. Naopak v oficiálnějších textech je lepší se této zkratce spíše vyhýbat, mohla by být totiž mylně zaměňována za zkratku Dr., psanou s velkým počátečním písmenem. Takováto zkratka odkazuje k titulu doktor ve smyslu akademicko-vědeckého titulu, který byl v Československu a poté v Česku udělován v letech 1990–1998 a jehož nástupcem je v českém prostředí titul doktor filozofie (Ph.D.).
Zvažované varianty:
dr.
Dr.
Poslední užití:
7.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1 Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že syrob (s b na konci) se píše s y.
Klíčové slovo:
sirob
Odpověď:
Je to poněkud složitější, protože s pravopisnou podobou syrob se dnes setkáváme na některých výrobcích. Ve starších zdrojích (PSJČ a rovněž v SSJČ) najdeme podobu syrob a syrup. Ale už v SSJČ je vedle této pravopisné podoby uvedena i varianta sirob, sirup (s poznámkou: dříve psáno sy-). Změnu přinesla PČP z roku 1957. Novější slovníky zachycují už pouze podoby s i: sirob, sirup. V současných textech proto doporučujeme psát sirob.
Vysvětlení je možné najít v IJP v kapitole Vyjmenovaná slova, bod 4.8.
Zvažované varianty:
syrob
sirob
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, 4.8 sirup
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Nespisovné a regionální výrazy
Konkrétní dotaz:
Nenašla jsem, jak psát slovo slabihoudek. Nemyslím příjmení, ale někoho, kdo nemá sílu, slabého člověka.
Klíčové slovo:
slabihoudek
Odpověď:
Expresivní výraz slabihoudek (s i) je zachycen v SSJČ. Slovník uvádí význam slabý, choulostivý člověk.
Poslední užití:
1.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jen se ujišťuju, že na shledanou se píše zvlášť, jako dvě slova.
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Ano, správně je jen psaní zvlášť: na shledanou. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme podle platné kodifikace zvlášť. Vedle na shledanou to jsou např. spojení na viděnou, na slyšenou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Pořád váhám, jestli psát t, nebo d. Jde o větu „Mohli bychom jet třeba v sobotu". Vím, že rozkaz je jeť (třeba ve větě Jeť rychle pryč), ale stále nevím.
Klíčové slovo:
jet
Odpověď:
Mýlíte se, v rozkazovacím způsobu jsou náležité podoby jeď (jeďme, jeďte). Tím ale pravopis slovesa jet, na které se ptáte, nezdůvodníme. V uvedené větě píšeme na konci slovesa t: „Mohli bychom jet třeba v sobotu“. Jde o infinitiv slovesa a infinitivy vždy končí na -t, např. jet, přijet, dojet, myslet, dělat.
Zvažované varianty:
jet
jed
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta „Jakoby nevěděl, o co jde“. Autor píše jakoby dohromady, ale pochybuji o tom, že to tak má být, protože přece můžu říct Jako kdyby nevěděl.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psát jako by zvlášť: Jako by nevěděl, o co jde. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nevěděl by). Máte pravdu, že pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby nevěděl“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: Já, jako bych nevěděla, o co jde. Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Jak mám určit přísudek ve větě „Jako malý chtěl být popelářem“? A o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
modální sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se popelářem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „chtěl být popelářem“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mluvit se tam nesmí“ infinitiv „mluvit“ podmětem, nebo součástí přísudku?
Klíčové slovo:
modální sloveso; infinitiv
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz „mluvit“ tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz „mluvit“ je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa „nesmět“ a infinitivu plnovýznamového slovesa „mluvit“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „To je(,) oč tu běží“?
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Podřadně připojenou vedlejší větu uvozenou vztažným zájmenem je třeba od řídící věty, popř. řídícího výrazu, oddělit čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
21.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo rychlostí? Mělo by se dělit rychlos-tí, nebo rychlo-stí?
Klíčové slovo:
rychlostí
Odpověď:
Slovo rychlostí se na konci řádku správně dělí takto: rych-lo-s-tí. Spojení samohláska + -s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy možnost dělit jak rychlos-tí, tak i rychlo-stí.
Zvažované varianty:
rychlos-tí
rychlo-stí
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rychlost
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se poradit o správné pravopisné podobě slova isonosník, resp. izonosník. Vyskytuje se i podoba ISO nosník, tu ale nepovažuju za správnou, protože nejde o iniciálovou zkratku. Domnívám se, že původně jde o německý výrobek Isokorb, je to nosník s vloženou izolací.
Klíčové slovo:
isonosník; izonosník
Odpověď:
Žádný slovník bohužel výraz nezachycuje, doklady nejsou ani v ČNK. Máte pravdu, že internetové doklady jsou dosti nejednotné. Z popisu výrobku (jde o termoizolační nosník pro přerušení tepelných mostů) je značně pravděpodobné, že motivací pro pojmenování tohoto typu nosníku je výraz izolace. Toto slovo se v dnešní češtině píše v souladu s výslovností se „z“. Za nejvhodnější proto považujeme zápis izonosník (srov. izolační, izolátor, izolovat). Protože ale může jít i o přejatý název, značku výrobku, nelze vyloučit ani variantu isonosník.
Zvažované varianty:
isonosník
izonosník
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Kolega v článku záměrně místo Hollywood použil zápis Halyvúd. Já bych dala přednost psaní s ů: Halyvůd. Kolega oponuje, že kroužek (nad ů) signalizuje, že původně se slovo psalo s ou, což ale v tomto případě není pravda. Jak máme slovo psát?
Klíčové slovo:
Halyvúd, Halyvůd
Odpověď:
Kolegův argument není přesný, ů píšeme v českých slovech s původní dvojhláskou uo (nikoli ou). Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, původně reprezentoval o‑ový element zanikající dvojhlásky [uo] (duom > dům, kuoň > kůň). V tomto případě jde však o něco jiného. Protože nejde o náležitou podobu zeměpisného jména, ale o záměrnou zkomoleninu vycházející z výslovnosti, není pravopisná podoba stanovena závazně. Oba zápisy lze přijmout, jako srovnání se nabízejí zápisy neformálního výrazu vyggůglit/vygúglit.
Doplňujeme, že v ČNK ani na internetu se ani jedna z uvedených podob nevyskytuje, ve dvou případech je doložen zápis Halywůd (album Ten Halywůd skupiny Kašpárek v rohlíku a píseň Halywůd skupiny Kryštof). Rozhodnutí, jak slovo v článku psát, záleží na vás.
Zvažované varianty:
Halyvúd
Halyvůd
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Z historie českého pravopisu
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Mám napsat čárku před spojkou „a“ v následující větě? „V krátkých medailoncích vám představujeme v abecedním pořadí kandidáty, se kterými budete moci hovořit, seznámit se s jejich vizemi a plány(,) a také na místě diskutovat.“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou „a“ v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
1.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Ochotně mi tyto archy zapůjčili nebo mi je alespoň nechali prohlédnout“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje věty v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
11.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
112
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Buď existovaly ještě další exempláře(,) nebo pocházejí z raného tisku“?
Klíčové slovo:
buď – nebo
Odpověď:
Jsou-li věty souřadně spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé věty čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
11.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 2 – Spojení vět dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Kolega použil v článku záměrně slovo kultura zapsané s kvantitou, a to v podobě kultúra. Já bych dala přednost psaní kultůra. Kolega oponuje, že kroužek (nad ů) signalizuje, že původně tu bylo ou, což ale ve slově kultura není pravda. Jak máme slovo psát?
Klíčové slovo:
kultúra; kultůra
Odpověď:
Informace není přesná, ů píšeme ve slovech s původní dvojhláskou uo (nikoli ou). Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, původně reprezentoval o‑ový element zanikající dvojhlásky [uo] (duom > dům, kuoň > kůň). Pokud by se slovo kultura v češtině zapisovalo s kvantitou, pak by byla náležitá varianta kultúra. V tomto případě jde však o něco jiného. Kodifikovaná pravopisná podoba kultura (s krátkým u) je v článku záměrně zapsána nepřesně. Protože nejde o spisovnou podobu slova, je v takovýchto případech tolerovatelná jak varianta kultúra, tak i varianta s ů: kultůra. Doklady z praxe ukazují, že příležitostně se objevují obě možnosti.
Zvažované varianty:
kultúra
kultůra
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Z historie českého pravopisu
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo týdnem? Je správně tý-dnem, nebo týd-nem?
Klíčové slovo:
týdnem
Odpověď:
Slovo týdnem se na konci řádku správně dělí takto: týd-nem. Není‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny) nebo je-li pro současné uživatele nezřetelný (slovo týden vzniklo jako složenina z týž + den), pak doporučujeme dělit mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení týd-nem.
Zvažované varianty:
tý-dnem
týd-nem
Poslední užití:
16.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se médium (s é), nebo medium (s e)?
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Podstatné jméno médium píšeme s dlouhým -é-, a to jak ve významu „veřejné sdělovací prostředky“, tak ve významu „zprostředkující činitel, prostředek, látka, která je nositelem určitých vlastností“.
Zvažované varianty:
médium
medium
Poslední užití:
30.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo prvouka? Je správné dělit prvo-uka?
Klíčové slovo:
prvouka
Odpověď:
Slovo prvouka se na konci řádku správně dělí takto: pr-vo-uka. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu, odtud dělení prvo-uka (-o- je spojovací morfém, -uk- je kořen druhé části složeniny). Nedělíme také dvouslabičná slova ani části složenin, jejichž první slabiku tvoří samohláska, odtud nemožnost dělit *prvo-u-ka, ale jedině prvo-uka. (Možnost dělit mezi pr- a -vo- (tj. pr-vouka) je pak dána zřejmou slabičnou hranicí na naznačeném místě.)
Zvažované varianty:
prvo-uka
prvou-ka
Poslední užití:
18.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, bod c) + Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prvouka
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.