Dotaz:
Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku dělí příjmení Pawlas? Je správné dělit Paw-las?
Klíčové slovo:
Pawlas
Odpověď:
Příjmení Pawlas se na konci řádku správně dělí takto: Paw-las. Pokud ve skupině samohláska + souhláska + -l- + samohláska předchází písmenu -l- jiná souhláska než -s-, -š- nebo -d-, dělíme vždy před -l-, odtud tedy dělení Paw-las (před -l- není -s-, -š- ani -d-, ale -w-).
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.3 Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici, bod b)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Může být zalomen řádek mezi značkou automobilu a označením jeho typu (např. Mercedes 35HP)?
Klíčové slovo:
typ automobilu
Odpověď:
Obecně se nedoporučuje zalomit řádek v ustálených spojeních, v případě potřeby však lze dělit podle dílčích celků. Pokud je to tedy možné, zalomení řádku bychom v tomto případě spíše nedoporučovali, aby nebyla narušena plynulost čtení. V případě nutnosti je však přípustné.
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
V adrese píšu před poštovním směrovacím číslem kód CZ (např. CZ 290 01 Poděbrady), na poště mi však bylo řečeno, že do poštovního směrovacího čísla žádná písmena nepatří. Je možné, abych zde ta písmena zanechal? Zásilku budu posílat mimo Evropskou unii, chtěl bych proto pod řádek, na němž je uvedeno PSČ a město, uvést kód EU.
Klíčové slovo:
poštovní směrovací číslo; PSČ
Odpověď:
Na poště Vám podali správnou informaci, do poštovního směrovacího čísla v české adrese skutečně žádná písmena nepatří. Doporučujeme na jeden řádek uvést poštovní směrovací číslo a město a na řádek následující uvést název země. Název země se píše v některém z mezinárodně známých jazyků, a to verzálkami. Informaci, že jsme součástí Evropské unie, uvádět nutně nemusíte. Pokud však přesto považujete za vhodné tuto informaci v adrese mít, měla by být umístěna na samostatném řádku pod názvem země. Adresa bude tedy vypadat např. takto: 290 01 Poděbrady || Czech Republic || European Union.
Poslední užití:
3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3.2 Poštovní adresa adresáta – Místní údaje (s. 44–45); 20 Dopisy do zahraničí (s. 54)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Syn byl ubodán v den jeho 14. narozenin“. Pisatel chtěl sdělit, že syn měl 14. narozeniny a v tento den byl (syn) ubodán. Nemělo by v takovém případě být místo zájmena „jeho“ užito zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu. Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „syn“ a tomuto podmětu jsou „narozeniny“ přivlastňovány. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem, tj. „Syn byl ubodán v den svých 14. narozenin“. Pokud užijeme zájmeno nezvratné („v den jeho 14. narozenin“), dojde navíc k významové nejednoznačnosti, neboť věta může vyznít tak, že mluvíme o narozeninách někoho jiného, než je „syn“.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Rád bych konzultoval psaní s/z ve slově filosofie/filozofie. Zápis filosofie odkazuje ke slovu sofos a znamená mít rád moudrost, zatímco zofos etymologicky jasně odkazuje k výrazu temnota, ďábel. Má to tedy jinou konotaci. Pokud fakulta nabízí obor filozofie, pak nabízí výchovu a vzdělání v oblasti temnoty. Musím se držet striktně pravopisu se z? Nebo můžu psát filosofie? Mám se držet etymologického významu, nebo pravopisných doporučení? Můžu se rozhodnout, že budu psát filosofie, protože to je v souladu s mým filosofickým myšlením? Nerad bych udělal chybu a narazil v rámci obhajoby své práce.
Klíčové slovo:
filozofie
Odpověď:
Původní etymologie řečtiny nehraje roli v české výslovnosti ani v přepisu. Většina uživatelů českého jazyka neodvozuje českou podobu cizího slova z jeho původního významu.
Slovo filozofie (stejně jako třeba organizace, muzeum, teze) patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní „s“ vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis filozofie se proto dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Psaní filosofie je rovněž možné, tato podoba není chybná, ale je považována za stylově příznakovou, v běžných textech je méně častá. Pokud dáváte přednost psaní filosofie, nikdo vám v tom nemůže bránit. Pravidla českého pravopisu, v nichž je možné základní pravopisné podoby ověřit, mají charakter doporučení, žádným právním předpisem není stanovena povinnost jejich dodržování. Zápis se „s“ (filosof, filosofie) nemůže být hodnocen jako chybný (za chybu lze považovat např. zápis ženy šli), avšak při hodnocení práce můžete být upozorněn, že jste užil méně častou podobu.
Zvažované varianty:
filozofie
filosofie
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Exponenty a indexy
Konkrétní dotaz:
V textu uvádím citaci vloženou do věty, která se skládá z několika vět (např. TEXT „CITACE. CITACE“.), za níž následuje odkaz na poznámku pod čarou. Bude horní index odkazující na poznámku pod čarou uveden za horními uvozovkami, nebo za koncovou tečkou?
Klíčové slovo:
horní index; poznámka pod čarou
Odpověď:
Česká státní norma doporučuje umístit horní index bezprostředně za výraz, k němuž se poznámka vztahuje. Pokud se tedy poznámka vztahuje pouze k citaci, doporučovali bychom umístit horní index za uvozovky, pokud k celé větě, bude horní index až za koncovým interpunkčním znaménkem.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou
Dotaz:
Exponenty a indexy
Konkrétní dotaz:
V textu uvádím citaci (např. TEXT „CITACE“.), za níž následuje odkaz na poznámku pod čarou. Bude horní index odkazující na poznámku pod čarou uveden za horními uvozovkami, nebo za koncovou tečkou?
Klíčové slovo:
horní index; poznámka pod čarou
Odpověď:
Česká státní norma doporučuje umístit horní index bezprostředně za výraz, k němuž se poznámka vztahuje. Pokud se tedy poznámka vztahuje pouze k citaci, doporučovali bychom umístit horní index za uvozovky, pokud k celé větě, bude horní index až za koncovým interpunkčním znaménkem.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že stále platí, že vyslovujeme [mínus] dlouze, ale píšeme jedině krátce minus. Nebo už jsou možné obě varianty?
Klíčové slovo:
minus
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
V souladu s jazykovými příručkami (IJP, NASCS, SSČ, PČP) je jedině podoba minus. K žádné změně nedošlo.
Zvažované varianty:
minus
mínus
Poslední užití:
21.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Můžu v bakalářské práci psát fosílie, nebo je slovo v češtině správně jen s krátkým i?
Klíčové slovo:
fosilie
Odpověď:
Jazykové příručky zaznamenávají pouze pravopisnou podobu s krátkým i: fosilie.
Zvažované varianty:
fosilie
fosílie
Poslední užití:
7.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Řešíme v redakci, zda máme v textech o migraci psát převaděč, nebo převáděč. Na stránkách uvádíte obojí, nevíme, kterou variantu preferovat.
Klíčové slovo:
převáděč; převaděč
Odpověď:
Můžete užít kteroukoli z podob, obě jsou v pořádku. Starší SSJČ a PČP zaznamenávají v obou významech (člověk i zařízení) pouze podobu převáděč, nověji se prosadila i podoba převaděč. Podle dokladů z ČNK je v praxi dokonce frekventovanější.
Poslední užití:
29.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Nevím, jestli mám psát gádžo, nebo gadžo.
Klíčové slovo:
gadžo
Odpověď:
V romsko-českém slovníku (Hübschmannová a kol., SPN 1991) je uvedena podoba s krátkým a: gadžo. Doplňujeme, že zápis s krátkým „a“ je doložen také v Novém akademickém slovníku cizích slov (a IJP), slovo je zde však uvedeno ve tvaru gadža.
Zvažované varianty:
gadžo
gádžo
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou)? Dosud jsme používali podobu Poříčáci, ale nyní se objevil názor, že máme používat podobu Poříčané. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
Poříčané, Poříčáci
Odpověď:
Ve spisovném jazyce má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou) podobu Poříčan, v mn. č. Poříčané. Podoba Poříčák, v mn. č. Poříčáci, je stylově nižší, na hranici spisovnosti. V nadregionální komunikaci, např. v celostátním deníku, v celoplošné televizi atp., by nejspíš působila rušivě, v regionální, místní komunikaci, např. v místním zpravodaji, se však může uplatňovat bez problémů, jelikož ji lidé znají, jsou na ni zvyklí a neruší je. (Volbě mezi uvedenými tvary se lze v mn. č. vyhnout užitím podoby Poříčští.) Jména na ‑ák jsou tradičně označována za nespisovná či hovorová, patrně mj. s ohledem na expresivní status jiných takto tvořených pojmenování (Staromák, slepák, auťák), jména na ‑an naopak někdy působí knižně nebo neobvykle. Přijatelnost jednotlivých jmen ve spisovném textu se může lišit, např. regionálně, a to jak z hlediska příslušného jména, tak uživatelů. Blíže neutrální vrstvě spisovné češtiny může být v některých případech stylově nižší varianta (např. běžné Jičíňák proti okrajovějšímu Jičíňan), v jiných případech varianta stylově vyšší (např. běžnější Kroměřížan proti prakticky neužívanému Kroměřížák) a někdy nelze považovat za neutrální ani jednu z nich.
Zvažované varianty:
Poříčané
Poříčáci
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen, 1 Obecné poučení, odst. 2
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pramen a pramínek příbuzná? Děti měly v písemce napsat dvě slova příbuzná ke slovu pramen, některé z nich napsaly pramínek a kolegyně mi tvrdí, že tuto odpověď nemám dětem uznávat, protože ve slově pramen je -e- a ve slově pramínek -í- a protože slovo pramen bylo v textu užito ve významu ‚léčebný pramen‘. Může mít kolegyně pravdu?
Klíčové slovo:
pramínek
Odpověď:
Slova pramen a pramínek jsou bezpochyby příbuzná. Ve slově pramínek se pouze kořen PRAMEN- vyskytuje v podobě pramín- (srov. kámen > kamín-ek, blázen > blázín-ek, řemen > řemín-ek atp.). Jev, kdy mají dva kořeny evidentně totožný význam, ale drobně se od sebe liší typicky tzv. pravidelnou hláskovou alternací, se označuje jako alomorfie a je v češtině velmi běžný. Má-li slovo více významů, nemá to, v jakém z nich je použito, na posuzování jeho příbuznosti k jiným slovům žádný vliv. Posuzujeme čistě to, je-li dané slovo odvozeno ze stejného kořene (přičemž může dojít k jeho změně, tak jako v tomto případě), nebo nikoliv.
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Jindřich? Mělo by se dělit Jind-řich, nebo Jin-dřich, nebo je správně obojí?
Klíčové slovo:
Jindřich
Odpověď:
Slovo Jindřich se na konci řádku správně dělí takto: Jind-řich a Jin-dřich. Není-li v případě skupiny tří (případně i více) souhlásek, z nichž poslední je souhláska -ř-, zřetelný morfematický šev, je možné dělit jak před -ř-, tak před předcházející souhláskou. Odtud tedy dvojí možné dělení: Jind-řich (dělení před -ř-) i Jin-dřich (dělení před předcházející souhláskou).
Zvažované varianty:
Jind-řich
Jin-dřich
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod b)
Dotaz:
Jiné, ustálené případy psaní sloves a slov od nich odvozených
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve slově spustit ve spojení „spustit provoz čističky“?
Klíčové slovo:
spustit; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso spustit se v obou svých hlavních významech, tedy jak ve významu ‚uvolnit a nechat klesnout vlastní váhou‘, tak i ve významu ‚uvést v činnost, do chodu‘, píše pouze s předponou s-. Náležitý je tedy zápis „spustit provoz čističky“.
Zvažované varianty:
spustit
zpustit
Poslední užití:
26.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Jak psát zkratky titulů doc. a prof., pokud jsou uvedeny na samostatném řádku v úvodu prezentace nebo pokud uvozují popisek obrázku? Mají se v takovém případě psát zkratky titulů s velkým, nebo malým počátečním písmenem?
Klíčové slovo:
doc.; prof.
Odpověď:
Vědecko-pedagogické tituly docent a profesor se zapisují zkratkami „doc.“ a „prof.“, píší se tedy s malým počátečním písmenem a jsou zakončeny tečkou. S malým počátečním písmenem se tyto zkratky píší např. i na vizitkách nebo jmenovkách na dveřích, proto je doporučujeme psát s malým písmenem i v případě, že stojí na začátku řádku pod názvem prezentace či uvozují popisek obrázku. Velké počáteční písmeno bychom volili jen v případě, že by zkratka stála na začátku věty.
Zvažované varianty:
doc.
Doc.
prof.
Prof.
Poslední užití:
15.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1.3 Zkratky vědecko-pedagogických titulů
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Jak psát zkratky titulů doc. a prof., pokud jsou uvedeny na začátku řádku v dopise u informací o adresátovi? Mají se v takovém případě psát zkratky titulů s velkým, nebo malým počátečním písmenem?
Klíčové slovo:
doc.; prof.
Odpověď:
Vědecko-pedagogické tituly docent a profesor se zapisují zkratkami „doc.“ a „prof.“, píší se tedy s malým počátečním písmenem a jsou zakončeny tečkou. S malým počátečním písmenem doporučujeme tyto zkratky psát i v případě, že stojí na samostatném řádku například právě v rámci informací o adresátovi v dopise, ale také třeba na vizitkách nebo jmenovkách na dveřích. Velké počáteční písmeno bychom volili jen v případě, že by zkratka stála na začátku věty.
Zvažované varianty:
doc.
Doc.
prof.
Prof.
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1.3 Zkratky vědecko-pedagogických titulů
Dotaz:
Zápis základní číslovky číslicí (typ od 13 let)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo správně zapisovat spojení „minus dvacet procent“, pokud volíme číselný zápis a užití znaků pro minus a procento? Má se psát mezi číslicí a znakem minus mezera, nebo ne?
Klíčové slovo:
minus
Odpověď:
Vyjadřují‑li znaménka + nebo − kladnou nebo zápornou hodnotu čísla, přiléhají k číslici bez mezer (např. +24 °C, −1 °C). Protože daný příklad můžeme chápat právě jako vyjádření záporné hodnoty, náležitý je zápis bez mezery, tedy v podobě −20 %. Značku procenta naopak od číselné hodnoty mezerou oddělujeme.
Zvažované varianty:
−20 %
− 20 %
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – 4 Čísla a matematické znaky
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Autor má v textu kyber útočník (zvlášť), psala bych spíše dohromady kyberúročník, protože vím, že se kyberútok píše dohromady. Jak to má být?
Klíčové slovo:
kyberútočník
Odpověď:
Souhlasíme. Komponent kyber doporučujeme chápat jako první část složeného výrazu a psát dohromady s příslušným slovem. Analogicky k výrazům kyberkultura, kyberbezpečnost, kyberšikana, kyberválka, kyberpunk apod. doporučujeme psát dohromady i podstatné jméno kyberútočník.
Zvažované varianty:
kyberútočník
kyber útočník
Poslední užití:
25.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu, která se týká letu balonem: „Spotřeboval při tom hodně paliva." Nejsem si jistá, jestli psát dohromady přitom, nebo zvlášť při tom?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Volba varianty někdy závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). V uvedené větě si lze představit obě možnosti: (a) Při tom letu spotřeboval hodně paliva, nebo (b) Zaplatil nám málo, ale spotřebovat přitom hodně paliva. Doporučujeme posoudit větu v širším kontextu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
3.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.