Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z oslovení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak řešit shodu přísudku s podmětem v případech, kdy podmět známe z oslovení, např. „Milé děti, přejeme vám, abyste se měly/i dobře“. Jaké i/y je zde správně?
Klíčové slovo:
milé děti
Odpověď:
O této problematice se vedou spory. Jeden názorový tábor tvrdí, že jelikož jsou „děti“ v oslovení v 5. pádě, logicky nemůžou být podmětem věty; podmětem je podle tohoto pojetí bezrodé zájmeno „vy“, a shoda se řídí přirozeným rodem podmětu (pak záleží na kontextu, zda jsou „dětmi“ míněni chlapci i dívky, pouze chlapci, nebo pouze dívky). Druhý tábor zastává myšlenku, že jde o specifický případ a podmětem jsou i přes 5. pád „děti“; podle tohoto pojetí je v přísudku náležité ypsilon. Závěrem: volbu koncovky v přísudku je možné řídit jak přirozeným rodem podmětu, tak rodem podstatného jména v 5. p.
Poslední užití:
3.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.2 – Typ Děvčata, snad jste se na nás nezlobily/nezlobila?
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem v jednom specifickém případě. V textu je nejdříve řečeno, že děti mají mít do školy přezůvky. Tím jedna věta končí a následující věta pokračuje zhruba takto: „Také je záhodno, aby s sebou měly... (další věci).“ Jde mi o to, jestli mám v této větě pokračovat v řízení shody podle slova „děti“ (a psát v přísudku ypsilon), nebo je zde možná i shoda podle smyslu, tedy vyložit si to tak, že v té množině dětí jsou chlapci i dívky, a psát měkké i.
Klíčové slovo:
děti
Odpověď:
V tomto případě je možné pouze první řešení s ypsilonem. Formálním podmětem druhé věty jsou totiž pořád „děti“, pouze jsou nevyjádřené.
Poslední užití:
3.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Píšu soukromé přáníčko a sama sebe jsem zmátla. Text přání zní: „Komupak to vadí, že ti, co máš rád, tě mají stále rádi.“ Nejsem si jistá, jestli má být v druhé větě „ti“, nebo „ty“.
Klíčové slovo:
ti
Odpověď:
Náležitý tvar zájmena je „ti“. Zájmeno je zde v pozici podmětu, a proto musí být v prvním pádě (celá věta zní „že ti... tě mají stále rádi“). Tvar „ty“ by byl namístě, kdyby bylo zájmeno ve větě předmětem. Nad rámec vašeho dotazu doplníme, že užití zájmena „co“ v tomto kontextu je považováno za hovorový prostředek; ve spisovném textu by bylo vhodné ho nahradit zájmenem „které“.
Dotaz:
Gramatická shoda (typ Rychlé šípy byly)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se správně píše ve větě „Rychlé šípy byly ve městě“, když víme, že členy Rychlých šípů byli samí kluci?
Klíčové slovo:
Rychlé šípy
Odpověď:
To, že členy Rychlých šípů byli samí kluci, v tomto případě nehraje roli: klíčový je gramatický, nikoli přirozený rod podmětu. „Šípy“ jsou jméno rodu mužského neživotného, a namístě je tudíž ypsilon.
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 3 – Typ Rychlé šípy závodily, Tři sestry zahrály, Wanastowi Vjecy vydaly (gramatická shoda)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Rád bych věděl, jakou předložku mám použít ve spojení se slovem „žebříček“ (ve významu stupnice, např. hudební, sportovní žebříček). Je správně „na žebříčku“, nebo „v žebříčku“?
Klíčové slovo:
na/v žebříčku
Odpověď:
Předložkové vazby obecně představují velmi proměnlivou a nejednotnou oblast, takže jednoduché a univerzální pravidlo, kdy užít předložku „v“ a kdy předložku „na“, bohužel neexistuje. K dispozici nemáme ani žádnou kodifikační příručku, která by poskytovala soupis závazných podob předložkových vazeb. Slovník spisovného jazyka českého zachycuje pod heslem „žebříček“ pouze vazbu s předložkou „na“ („postoupit na společenském žebříčku“), stejně jako starší Příruční slovník jazyka českého („Vypráví o podivných lidech, kteří přeskakují na žebříčku hodností ty druhé jen proto, že se znají s vlivnými lidmi“; „Zvítězila nad ničemným maloměstem, ve kterém chtěla vysoko zakotvit na společenském žebříčku“). Předložku „na“ lze tedy pravděpodobně považovat za primární, což je nepochybně dáno i tím, že ve spojení se základním významem slova „žebří(če)k“ je vžitá pouze předložka „na“ (stojím „na“ žebříku, nikoli „v“ žebříku). Zároveň je však prokazatelné, že v přeneseném smyslu slova („stupnice“) se v úzu hojně užívá i předložka „v“; data Českého národního korpusu dokonce ukazují, že předložka „v“ je v současném úzu až dvakrát častější. Původní prostorová představa žebříku tedy v povědomí uživatelů češtiny zřejmě slábne. Závěrem: vyloučit nelze ani jedno řešení, je na vás, zda se rozhodnete zaštítit slovníkovými definicemi, nebo doklady z úzu.
Zvažované varianty:
na žebříčku
v žebříčku
Poslední užití:
17.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Když jakožto žena píšu e-mail jiné ženě, musí být ve větě „Hovořily jsme spolu“ tvrdé y, přestože to, že píšu ženě, ve větě není explicitně uvedeno?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Jde o větu s nevyjádřeným podmětem. Pokud z kontextu (i mimo daný text) víme, že podmětem jsou dvě ženy, je opravdu namístě tvrdé y. To, že tato skutečnost ve větě není explicitně vyjádřena, není podstatné.
Poslední užití:
18.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi v češtině frazémy, které vnímám jako rasistické, např. „budeš makat jak barevnej“ nebo „budeš makat, až zčernáš“. Je možné nějak zabránit jejich užívání?
Klíčové slovo:
projev rasismu
Odpověď:
Jelikož Česká republika nemá jazykový zákon, lze v případě výrazů, které jsou nebo mohou být potenciálně urážlivé, pouze apelovat na zdvořilost mluvčích, aby tyto jazykové prostředky neužívali, nechtějí-li se někoho dotknout.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že výraz kontra může fungovat i jako předložka, ale mě zajímají situace, kdy tvoří součást slov, např. kontraproduktivní, kontrazpravodajství. Psal bych je dohromady, ale nacházím i doklady na psaní se spojovníkem, proto si chci ověřit, jak je to správně.
Klíčové slovo:
kontra-
Odpověď:
Máte pravdu, výraz kontra může podle NASCS tvořit první část složených slov s významem ‚proti, opačný‘ (popř. v hudebním prostředí ‚o oktávu nižší‘). Takové výrazy píšeme v češtině dohromady, např. kontrarevoluce, kontrašpionáž, kontraproduktivní, kontraindikace, kontrapozice, kontrazpravodajství. Zápis se spojovníkem (kontra-produktivní) je patrně ovlivněn angličtinou, jeho užití v češtině nedoporučujeme.
Poslední užití:
16.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Jestliže je konstrukce se „stejně jako“ užita coby prostředek vyjádření poměru slučovacího, píšeme mezi jednotlivými složkami několikanásobného větného členu čárku. Za poslední složkou čárku nepíšeme.
Poslední užití:
27.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 7 – Typ stejně jako, podobně jako
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „asi“ ve větě „Dochází mi, že jsem narazil(,) asi hlavou na ten kov“?
Odpověď:
Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na preferenci pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
17.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 132
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Platí pravidlo různovětého postavení spojek i pro vztažná zájmena?
Klíčové slovo:
který pokud
Odpověď:
Čárka se obvykle píše jen před prvním spojovacím výrazem (ať jde o spojku, nebo o vztažný výraz). Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku.
Poslední užití:
16.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu jednotlivé tvary určitého slova?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Doporučujeme vám Internetovou jazykovou příručku, která ve své slovníkové části obsahuje u uvedených hesel ohebných slov (podstatných jmen, zájmen, číslovek a sloves) tabulky jednotlivých tvarů.
Poslední užití:
14.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V otázce z přijímacích testů z češtiny pro 9. ročník ZŠ mají žáci určit, které slovo neobsahuje předponu, a jako správná odpověď je uveden předmět. Zdá se mi to jako těžká otázka.
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Jazyková poradna dokáže posoudit konkrétní jazykový problém, bohužel však nejsme didaktické pracoviště, a proto nemůžeme vydat stanovisko k aspektům zadání týkajícím se výuky, například k otázkám přiměřenosti úloh. Můžete zkusit najít odpověď na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Vytvořili jsme reklamní text, jehož součástí je spojení „2,3 litru“. Osoba, která reklamu namlouvala, číslo přečetla jako „dva celé tři desetiny litru“. Zadavatel nám nyní reklamu vrátil s tím, že tam máme chybu, že jediná správná možnost zní „dvě celé tři desetiny litru“. Uznávám, že tento způsob čtení je zcela jistě správný, ale chtěl jsem se zeptat, jestli je ten náš způsob zcela vyloučený.
Klíčové slovo:
dvě celé
Odpověď:
Číslovka „dvě“ je zde přívlastkem shodným výrazu „celá“ (Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že jde o zpodstatnělý tvar přídavného jména „celý“ s významem „celé číslo“). Vzhledem k tomu, že výraz „celá“ je jméno rodu ženského a číslovka „dvě“ se s ním musí shodovat, je namístě pouze tvar „dvě“ (tvar „dva“ by signalizoval mužský rod). Syntax číslovek je však obecně málo zmapovaná oblast, takže se nelze opřít o žádný ucelený výklad. Je pravděpodobné, že spojení „dva celé (...)“ je motivováno vztažením číslovky „dva“ k počítanému předmětu; vzhledem k tomu, že je tento předmět mužského rodu („litr“), vznikl vazebný můstek „dva celé litry“. Ten však není neproblematický, protože pokud přidáme desetinná čísla, narazíme na rozpor: tvar počítaného předmětu po desetinných číslech se totiž řídí slovem „desetiny“, a proto musí být ve 2. pádě. Vzniká tak agramaticky působící vazba „dva celé (...) litru“. Závěrem: spojení „dva celé tři desetiny litru“ do spisovného textu / kultivovaného přednesu nelze doporučit.
Zvažované varianty:
dvě celé tři desetiny litru
dva celé tři desetiny litru
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6-67 FF. Názvy číslic a zlomků; číselné složeniny, odst. 2d (s. 200–201)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „Jemně zvedl mou hlavu opřenou o jeho rameno“. Nemělo by tu být „o své rameno“, když to „rameno“ patří podmětu?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní, poněkud zjednodušené pravidlo opravdu říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě přivlastňovací zájmeno zvratné, nicméně ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. V těch případech si se základním pravidlem nevystačíme. Ve vaší větě můžeme mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která vynikne, když větu rozvineme, např. takto: „Jemně zvedl mou hlavu, která byla opřena o jeho rameno“. Vidíme, že mezi podmět a přivlastňovací zájmeno je vložen další větný člen, o němž se něco říká, takže kdybychom zvolili zvratné zájmeno, mohlo by se zdát (jakkoli je to v tomto případě absurdní), že jde o rameno patřící hlavě. Při rozhodování, které zájmeno zvolit, vždy hraje důležitou roli jednoznačnost sdělení. V tomto případě je tedy užití nezvratného zájmena zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
o jeho rameno
o své rameno
Poslední užití:
16.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.