Dotaz:
Podmět v 1. p. – zájmeno
Konkrétní dotaz:
Děláme se synem úkol, v němž má určovat větné členy, a pohořeli jsme na zájmenu „která“ v souvětí „Na okně seděla kočka, která se vyhřívala na sluníčku“. O jaký větný člen se jedná?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Formálně je však zájmeno „která“ podmětem vedlejší věty, v níž zastupuje jméno „kočka“ z věty hlavní. Toto řešení uvádí i poradna Asociace češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-podmet-ve-vedlejsich-vetach/), na niž tazatele se školskými dotazy často odkazujeme. Nelze však vyloučit, že někteří učitelé větněčlenské určování vztažných zájmen v této pozici nevyžadují. V případě nejasností doporučujeme možná řešení primárně konzultovat s konkrétním učitelem.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem zájmena ve vedlejší větě. Souvětí zní takto: „Výrobek je určen pro kojence, které trpí zažívacími obtížemi“ Je tu zájmeno „které“ použito správně?
Klíčové slovo:
kojenci
Odpověď:
Nikoli. „Kojenec“ je jméno rodu mužského životného a tvar zájmena se s ním musí shodovat. Správně je tedy: „Výrobek je určen pro kojence, kteří trpí zažívacími obtížemi.“
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
V korektuře textu o pomnících jsem narazila na souvětí, v němž si nevím rady se shodou přísudku s podmětem. Souvětí zní takto: „V obci XY nechali na pomník vedle obrázků obětí zpodobnit i ty, kdo zůstali – ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou.“ Jaké i/y má být ve slovesu „zůstali“? Řídí se shoda nějakým obecným „oni“, nebo tou „ženou a dítětem“?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Část „ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou“ je v souvětí přístavkem. I ve větách s přístavkem platí obecné pravidlo, že tvar přísudku je určován podmětem (existují i výjimky, není to však tento případ). Formálním podmětem poslední věty („kdo zůstali“) je zájmeno „kdo“, jemuž obvykle odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle, běžná je však i shoda s množným číslem. Nezáleží tedy na tom, kdo ve skutečnosti zůstal; i kdyby to byly pouze ženy a děti, shodu řídíme podmětem, a tím je zájmeno „kdo“. Správný zápis tedy vypadá takto: „V obci XY nechali na pomník vedle obrázků obětí zpodobnit i ty, kdo zůstali – ženu s kytičkou a dítě hrající si s helmou.“
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, jestli mám pravdu, kolegyně se mnou nesouhlasí. Je správně větný úryvek „... děvčata z jiných tříd, která už mi poslala...“? Kolegyně napsala „... děvčata z jiných tříd, které už mi poslaly...“
Klíčové slovo:
děvčata
Odpověď:
Rozvíjí-li vedlejší věta slovo „děvčata“, musí se s ním vztažné zájmeno i přísudek ve vedlejší větě shodovat. „Děvčata“ jsou rodu středního, takže správně je skutečně „... děvčata z jiných tříd, která už mi poslala...“.
Poslední užití:
9.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Při korektuře jsem narazila na větu „Mezi těmi, kdo ho oslovili, byl i David Bowie“. Znejistěla jsem, jestli má být sloveso „oslovit“ v množném, nebo v jednotném čísle, když se vztahuje k zájmenu „kdo“.
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Ve vašem případě je však vhodné vzít v úvahu i tvar zájmena „těmi“ v hlavní větě, který svědčí spíše ve prospěch pokračování v množném čísle.
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Dvojí možný podmět (např. Dávka emocí, které když pocítíme, přetrvávají)
Konkrétní dotaz:
Píši smuteční oznámení a nejsem si jistá jednou formulací. Je vhodnější „Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“, nebo „Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“?
Klíčové slovo:
chvíle rozjímání
Odpověď:
V tomto případě si můžete vybrat, záleží na tom, co přesně chcete sdělit, zda je pro vás důležitější ona „chvíle“ („Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“), nebo „rozjímání“ („Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“). Obě formulace jsou syntakticky zcela v pořádku, rozdíl je pouze v tom, že v prvním případě vedlejší věta rozvíjí jméno „chvíle“ a v druhém „rozjímání“.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Zarazila jsem se u shody se jménem „léto“ (ve významu „rok“). Konkrétně jsem chtěla napsat „deset let, které nemáme“. Pak jsem ale znejistěla, jestli tam nemá být „deset let, která nemáme“. Poradíte mi, co je správně?
Klíčové slovo:
rok; léto
Odpověď:
Formálně správná varianta je skutečně „deset let, která nemáme“, protože slovo „léto“ je středního rodu, a to bez ohledu na to, chceme-li vyjádřit význam „roční období“ nebo „rok“. Na druhou stranu je fakt, že formulace typu „deset let, které nemáme“ je v úzu velice běžná, dokonce běžnější než formálně náležitá shoda se středním rodem. Nepochybně v tom hraje roli silná analogie se slovem „roky“ téhož výnamu. Narážíme zde tedy na rozpor mezi formální náležitostí a územ. Přestože lze předpokládat, že variantu „deset let, které nemáme“ by většina čtenářů hodnotila jako přijatelnou, doporučujeme zachovat formální shodu se středním rodem.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Při korekturách jsem narazila na zajímavý problém. Konkrétně jde o část věty „během dvou let, které uplynuly“. Vím, že „léto“ je jméno rodu středního, takže správně by asi mělo být „během dvou let, která uplynula“. Mně to ale z nějakého důvodu připadá nepřirozené, sama bych také řekla spíš „během dvou let, které uplynuly“. Vůbec ale nevím, jak si to mám odůvodnit: není třeba někde popsán rozdíl v chování slova „léto“ ve významu „rok“ a „roční období“? Pokud by se totiž jednalo o roční období, shoda se středním rodem by mě ani v nejmenším nezarazila. Musím říct, že mě tato problematika dost zaujala, tím spíš, že takováto spojení musejí být velmi frekventovaná.
Klíčové slovo:
rok; léto
Odpověď:
Narážíme zde na zajímavý střet formálního hlediska a zažitosti v úzu. Podle dat Českého národního korpusu je totiž formulace typu „během dvou let, které uběhly“ v úzu velice běžná, dokonce běžnější než formálně náležitá „během dvou let, která uběhla“. Nepochybně v tom hraje roli silná analogie se slovem „roky“ téhož významu. Vaše nejistota je tedy opodstatněná, protože formulace „během dvou let, které uběhly“ již evidentně není pociťována jako nepřijatelná. Primárně však nadále doporučujeme zachovávat formální shodu se středním rodem („během dvou let, která uběhla“), žádnou výjimku z pravidla se nám v odborné literatuře dohledat nepodařilo.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o souvětí „Zdravotní klauni přinášejí radost všem, kdo se potřebují smát“. Je zde zájmeno „kdo“ použito správně?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmenu „kdo“ obvykle odpovídá formální shoda podle mužského životného rodu („kdo se potřebuje smát“). Je však důležité zdůraznit, že forma jednotného čísla běžně odkazuje i k většímu počtu osob, což je i váš případ. Pokud byste se rozhodla pro toto řešení, je ještě třeba uvést v soulad první a druhou část souvětí; konkrétně byste musela nahradit zájmeno „všem“ v hlavní větě, které vyžaduje protějšek v množném čísle, např. zájmenem „každý“: „Zdravotní klauni přinášejí radost každému, kdo se potřebuje smát.“ Odborná literatura však nevylučuje ani shodu zájmena „kdo“ a přísudku v množném čísle (akademická Mluvnice češtiny uvádí např. souvětí „Pracovní nasazení zachvacovalo všechny, kdo byli kolem Edisona“). Vaše původní věta je tedy také v pořádku, avšak jde o prostředek spíše okrajový, takže je třeba počítat s tím, že některé čtenáře tato formulace zarazí. Třetí možností by pak bylo nahradit zájmeno „kdo“ zájmenem „kteří“: „Zdravotní klauni přinášejí radost všem, kteří se potřebují smát.“
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad větou „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“. Nemělo by být ve vedlejší větě množné číslo, když je i ve větě hlavní? Tedy „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Vaše věta tedy může mít podobu „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“ (tuto variantu považujeme za primární) i „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“.
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.