Dotaz:
Tvar přídavného jména v doplňku
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Dívky běhaly bosy“. Myslím, že tvrdé y ve slově „bosy“ je správně, ale nevím proč. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
bosy
Odpověď:
Výraz „bosy“ je v uvedené větě doplňkem. Jestliže je doplněk vyjádřený přídavným jménem (v tomto případě jmenným tvarem přídavného jména), zpravidla se shoduje v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem. Tím jsou zde „dívky“, tedy jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar „bosy“. Pokud by řídící jméno bylo rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, např. „Chlapci běhali bosi“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Nařídil mu, aby mě přivedl živého nebo mrtvého“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím (resp. tzv. eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při doučování jsme narazili na větu „Pracoval jako lékař na frontě“. Nejsme si jistí, zda máme výraz „na frontě“ určit jako příslovečné určení místa, nebo jako neshodný přívlastek. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Pokud by věta zněla „Pracoval na frontě jako lékař“, určili bychom výraz „na frontě“ jednoznačně jako příslovečné určení místa. Protože však daný výraz stojí až za podstatným jménem „lékař“, může jít kromě příslovečného určení místa, vztahujícího se k přísudku (Kde pracoval?), také o přívlastek neshodný, rozvíjející podstatné jméno „lékař“ (Jaký lékař?). Obě řešení považujeme za přijatelná. Protože však nejsme didaktické pracoviště, nejsme schopni posoudit, kterému řešení dává přednost školská praxe.
Poslední užití:
20.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s číslovkou ve větě. Chci vyjádřit, že na stole leželo deset kusů hodinek. Je správně věta „Na stole leželo desatero hodinek srovnaných vedle sebe“, nebo „Na stole ležely desatery hodinky srovnané vedle sebe“? Intuitivně mi obě věty připadají v pořádku, ale neumím si odůvodnit, proč se liší tvary slov „leželo/ležely“ a „srovnané/srovnaných“.
Klíčové slovo:
desatero, desatery
Odpověď:
Obě možnosti jsou správně. V prvním případě je podmětem výraz „desatero“ (některé příručky ho hodnotí jako podstatné jméno, jiné jako číslovku), který také řídí tvar přísudku („leželo“). V druhém případě jsou podmětem hodinky a číslovka „desatery“, která se syntakticky chová jinak než „desatero“, je přívlastkem shodným. Přísudek se tedy musí shodovat s „hodinkami“ („hodinky ležely“). Výraz „srovnaný“ je v obou případech doplňkem a musí se formálně shodovat s výrazem „hodinky“: proto je v prvním případě ve 2. pádě mn. č. a v druhém případě v 1. pádě mn. č.
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla desatero, desatery
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 498 (odst. 720) – vydání 2008
Dotaz:
Přechodník ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jak se z větněčlenského hlediska určují přechodníkové konstrukce, např. „Obléknuv si kabát, odešel do práce“. Jde o nějaký typ příslovečného určení?
Klíčové slovo:
přechodník jako větný člen
Odpověď:
Nikoli, nejde o příslovečné určení, přechodníky se tradičně považují za doplněk.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 170
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.