Dotaz:
Tvar přídavného jména v doplňku
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Dívky běhaly bosy“. Myslím, že tvrdé y ve slově „bosy“ je správně, ale nevím proč. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
bosy
Odpověď:
Výraz „bosy“ je v uvedené větě doplňkem. Jestliže je doplněk vyjádřený přídavným jménem (v tomto případě jmenným tvarem přídavného jména), zpravidla se shoduje v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem. Tím jsou zde „dívky“, tedy jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar „bosy“. Pokud by řídící jméno bylo rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, např. „Chlapci běhali bosi“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Nařídil mu, aby mě přivedl živého nebo mrtvého“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím (resp. tzv. eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při doučování jsme narazili na větu „Pracoval jako lékař na frontě“. Nejsme si jistí, zda máme výraz „na frontě“ určit jako příslovečné určení místa, nebo jako neshodný přívlastek. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Pokud by věta zněla „Pracoval na frontě jako lékař“, určili bychom výraz „na frontě“ jednoznačně jako příslovečné určení místa. Protože však daný výraz stojí až za podstatným jménem „lékař“, může jít kromě příslovečného určení místa, vztahujícího se k přísudku (Kde pracoval?), také o přívlastek neshodný, rozvíjející podstatné jméno „lékař“ (Jaký lékař?). Obě řešení považujeme za přijatelná. Protože však nejsme didaktické pracoviště, nejsme schopni posoudit, kterému řešení dává přednost školská praxe.
Poslední užití:
20.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s číslovkou ve větě. Chci vyjádřit, že na stole leželo deset kusů hodinek. Je správně věta „Na stole leželo desatero hodinek srovnaných vedle sebe“, nebo „Na stole ležely desatery hodinky srovnané vedle sebe“? Intuitivně mi obě věty připadají v pořádku, ale neumím si odůvodnit, proč se liší tvary slov „leželo/ležely“ a „srovnané/srovnaných“.
Klíčové slovo:
desatero, desatery
Odpověď:
Obě možnosti jsou správně. V prvním případě je podmětem výraz „desatero“ (některé příručky ho hodnotí jako podstatné jméno, jiné jako číslovku), který také řídí tvar přísudku („leželo“). V druhém případě jsou podmětem hodinky a číslovka „desatery“, která se syntakticky chová jinak než „desatero“, je přívlastkem shodným. Přísudek se tedy musí shodovat s „hodinkami“ („hodinky ležely“). Výraz „srovnaný“ je v obou případech doplňkem a musí se formálně shodovat s výrazem „hodinky“: proto je v prvním případě ve 2. pádě mn. č. a v druhém případě v 1. pádě mn. č.
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla desatero, desatery
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 498 (odst. 720) – vydání 2008
Dotaz:
Přechodník ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jak se z větněčlenského hlediska určují přechodníkové konstrukce, např. „Obléknuv si kabát, odešel do práce“. Jde o nějaký typ příslovečného určení?
Klíčové slovo:
přechodník jako větný člen
Odpověď:
Nikoli, nejde o příslovečné určení, přechodníky se tradičně považují za doplněk.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Metro čili podzemní dráha tu stojí prázdné/prázdná“. Mám shodu řídit podle slova „metro“, nebo „dráha“?
Klíčové slovo:
čili
Odpověď:
Shoda tohoto typu je v literatuře málo popsána. Jednotlivé mluvnice se různí i v tom, jak vůbec nahlížet na konstrukce se spojkou „čili“: jedny považují celé spojení „metro čili dráha“ za tzv. komplexní větný člen (zde podmět), podle jiných je spojení „čili dráha“ přístavkem (oba členy pojmenovávají tutéž skutečnost). Např. Nový encyklopedický slovník češtiny spojení řadí k doplňujícím a zpřesňujícím přístavkovým konstrukcím. Ani řešení shody ve větách s přístavkem však v literatuře není jednotné; jde o složitý jev závislý na mnoha faktorech (roli může hrát např. typ přístavku, míra jeho rozvinutosti, významová těsnost mezi složkami atd.). Obecně se doporučuje shoda podle podmětu, nicméně u zpřesňujících přístavků bývá běžná i shoda podle přístavkového jména. Ve vašem případě bychom shodu primárně řídili výrazem „metro“, nelze však vyloučit ani shodu podle „dráhy“.
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Apozice, Komplexní větný člen, Shoda
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 957
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 739 (Komplexní větný člen)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
„Mám rád zmrzlinu“. Je v této větě přísudkem „mám rád“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
„Rád“ je formálně doplněk, nicméně existuje i pojetí, že „mít rád“ je frazémové sloveso. V tom případě by bylo přísudkem celé spojení „mít rád“. Jaké řešení preferuje školská praxe, však bohužel nevíme, a proto doporučujeme tento jev konzultovat primárně s učiteli.
Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
„Petr je rád doma.“ „Iva ráda plave.“ Je v obou těchto větách slovo „rád(a)“ doplňkem?
Klíčové slovo:
jméno ve funkci doplňku
Odpověď:
Ano, „rád/ráda“ je zde doplňkem.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu vzpomínek jistého pána a pořád se mi tam opakuje věta typu „Jako děti jsme mívali“. A teď si nejsem jistá, jestli má být v přísudku tvrdé y kvůli těm dětem, nebo měkké i, protože z kontextu vím, že šlo o dívky i chlapce.
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
Spojení „jako děti“ v uvedené větě není podmětem, nýbrž doplňkem. Tvrdé y by zde bylo namístě pouze v případě, kdyby bylo z předchozího kontextu známo, že jde o samé dívky. Pokud nic takového řečeno není, nebo dokonce víte, že se jedná o dívky i chlapce, je třeba zvolit měkké i. Shodu tedy neřídíme podle doplňku, ale podle nevyjádřeného „my“.
Poslední užití:
27.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit se shodou přísudku s podmětem. Mám před sebou souvětí „Meditování je nám lidem přirozené, což dokazuje i nespočet hodin, které jsme jako děti strávili sněním“. Jaké i/y bude ve slově „strávili“? Sice tam je obsaženo „jako děti“, což by mluvilo pro tvrdé y, ale zase to říkáme „my lidi“. Tak teď nevím, poradíte mi?
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
Ano, vazba „jako děti“ může být matoucí, nicméně se jedná o doplněk, nikoli o podmět. Shodu musíme řídit podle podmětu, který je v tomto případě všeobecný („my lidi“), a namístě je proto měkké i.
Poslední užití:
16.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.