Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Je správně pouze shoda „ta čísla byla“ a „ta opatření byla“, nebo je dnes spisovné i „ty čísla byly“ a „ty opatření byly“?
Klíčové slovo:
čísla; opatření; rod střední
Odpověď:
Ve spisovném projevu je u jmen rodu středního v množném čísle náležitá pouze shoda na -a (ta čísla/opatření byla). Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, tudíž pak mohou tento spisovný prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu (např. i v médiích) uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Jestliže mám 7. pád mn. č. podstatného jména „noha“ označujícího část lidského těla (tj. nohama), bude přídavné jméno ve funkci shodného přívlastku končit také na -a, tedy např. „bosýma nohama“?
Klíčové slovo:
bosý; noha
Odpověď:
Přívlastek shodný se musí shodovat v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem. Jestliže jsou podstatná jména ruce, nohy, oči, uši (v 7. p. mn. č.) rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, i ony jsou zakončeny v 7. p. mn. č. na ‑a. Správně je tedy skutečně spojení „bosýma nohama“.
Poslední užití:
3.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí), sekce 3.1 – Ruce, nohy, oči, uši, ramena, kolena
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám zvolit v následující větě? „František mi na cestě z jeho / ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „František“ a tomuto podmětu je „farma“ přivlastňována. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem: „František mi na cestě ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku“. Pokud bychom užili zájmeno nezvratné („z jeho farmy“), mohlo by zde navíc dojít k významové nejednoznačnosti – věta by mohla vyznít tak, že mluvíme o farmě náležející někomu jinému, než je „František“.
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Odděluje se čárkou přívlastková konstrukce ve větě „Při srovnání s předcovidovým obdobím se tržby(,) přepočtené do srovnatelné cenové hladiny(,) zvýšily o 1,4 procenta.“?
Klíčové slovo:
přepočtený
Odpověď:
Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje, viz „konkrétní případ“.
Poslední užití:
4.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Typ 21
Konkrétní dotaz:
Na banneru máme text, kde se odpočítává čas, např. „Soutěž začíná za 2 dny, 8 hodin a 21 minut“. Kolega mě upozornil, že místo tvaru „minut“ bych měl užít tvar „minuta“. Já si ale myslím, že tento tvar by byl namístě pouze v případě užití řadové číslovky, např. „21. (dvacátá první) minuta“. Jak je to prosím správně?
Klíčové slovo:
21; dvacet jedna
Odpověď:
Po složených číslovkách končících na „jeden“, „dva“, „tři“, „čtyři“ jsou dnes v prvním pádě možné oba tvary, tedy „dvacet jedna minut“ i „dvacet jedna minuta“. Dříve byla kodifikována pouze podoba typu „dvacet jedna minuta“. V současnosti je naopak obvyklejší varianta „dvacet jedna minut“, kde se neshoduje číslovka „jedna“ a počítaný předmět „minut“ – starší podoba tedy může být vnímána jako příznaková. V pořádku jsou však obě varianty.
Poslední užití:
4.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Je správně tvrdé y ve tvaru přídavného jména ve spojení „žadatelovy žádosti“? Jde o 1. pád množného čísla.
Klíčové slovo:
žadatelovy
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno „žadatelův“ skloňujeme podle vzoru „otcův“, respektive vypomáháme si vzorem „matčin“. Ve slově „žadatelovy“ tedy v tomto spojení napíšeme tvrdé y, stejně jako bychom napsali „matčiny žádosti“.
Poslední užití:
29.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Mám následující dvě věty. „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý a zelený.“ Budou mít ve druhé větě výrazy „modrý“ a „zelený“ funkci předmětu, jestliže je řídící výraz „svetr“ vypuštěn?
Klíčové slovo:
přívlastek; předmět; elipsa
Odpověď:
Výrazy „modrý“ a „zelený“ ve druhé větě mají stále funkci shodných přívlastků. Rozvíjejí předmět, který je vypuštěn (elidován): „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý [svetr] a zelený [svetr].“
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 340
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 4 – Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou zájmena v následující větě? „Uslyšíte ženu hovořit o svém/jejím manželovi.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „manžel“ v této větě je přivlastňován „ženě“, tedy předmětu, nikoli nevyjádřenému podmětu „vy“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě volit nezvratné zájmeno: „Uslyšíte ženu hovořit jejím manželovi.“ Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (hovořit o svém/jejím manželovi), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Uslyšíte ženu, jak hovoří o svém manželovi“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „žena“. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Protože však jde o problematický případ, je třeba mít na paměti, že jedno nebo druhé řešení může na část čtenářů působit rušivě.
Poslední užití:
6.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Tři miliony klientů u nás má účet“. Neměl by být správný tvar přísudku „mají“?
Klíčové slovo:
tři miliony
Odpověď:
Máte pravdu. Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „miliony“, „miliardy“, je náležitá shoda s těmito číselnými výrazy, v přísudku tedy bude tvar množného čísla. Náležitá podoba věty je tudíž skutečně „Tři miliony klientů u nás mají účet“. Pouze pokud by byl podmětem výraz „tisíce“, lze kromě shody s číselným výrazem užít i tvar jednotného čísla, správně tedy např. „tři tisíce klientů mají“ i „tři tisíce klientů má“.
Poslední užití:
24.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.